13 hodín: Tajní vojaci v Bengázi

Ano je to pravda a myslím si, že už na to přicházejí i USA. Některé země nepotřebují demokracii. Potřebují diktátora. A pokud s tou zemí nebude problém na venek, asi by nám mělo být jedno co se děje uvnitř. Jistě, jako lidé můžeme proti tomu a tomu protestovat, ale ať si to tam vyřeší sami. Export západní demokracie navíc často vyvezen vojenskou silou už pardon rozesral nejednu muslimskou zemi, kde to naposledy fungovalo za kolonií. Některé země prostě potřebují kruťáka, co to tam zná, co zná historii té země a ví jak na místní. Doufám, že teď to západ nepodělá u Sýrie a Asada. Co ten až půjde od válu, kdo to tam převezme? Bude druhá Libye? Irák? 13 Hours: The Secret Soldiers of Benghazi je perfektní válečný film. Je o lidech co pak na vlastní kůži musí hasit přešlapy politiků a vůdců. Umírají v zemi, která je jim u pr..., v konfliktu jemuž ani nerozumí, zatímco doma mají rodiny, které ty své táty potřebují... Je mi jasné, že to nejde brát takhle jednoduše, ale už mám plné zuby muslimů a celé podělané Afriky. Michael Bay nám zase naservíroval lahůdku, bohužel točenou podle skutečné události... * * * * * (30.12.2016)

Solídna fuška s remeselne nakrútenými drsnými akčnými scénami. Budovanie ticha pred búrkou vonkoncom nie je zlé, len v praxi to vyzerá tak, že film má pomaly dve a pol hodiny, z toho prvú hodinu a štvrť sa temer žiadna akcia nekoná a potom pre zmenu nemá doslova konca-kraja a končí sa až záverečnými titulkami. Dovtedy režisér okrem atmosféry buduje postavy a vzťahy medzi nimi, ale napriek typovo presnému kastingu postavy nezaujmú, sú bežne nahodené, ich rodinné telefonáty nudné a banálne. Potom našťastie na mesto padne tma, začnú pišťať pneumatiky, autá horieť a komando vojakov a kancelárskych krýs zostane zabarikádované (či skôr uväznené) v rozľahlom komplexe. Vojaci sú síce vnútri a majú výcvik a zbrane, ale „oni“ sú vonku, chcú ich vidieť stoj čo stoj mŕtvych a je ich strašne veľa. Potiaľto OK. Biednejšie je to so strihom (ku koncu je hlboká noc, potom sa obzor začne trhať prvými slnečnými lúčmi, potom je ZASA noc, následne skoro denné svetlo a potom znova tma) a logikou ako na strane ozbrojencov (rafinovane si so sebou privezú autobus plný zbraní a munície a ešte rafinovanejšie ho nechajú na dostrel vojakov, aby ho tí mohli odpáliť), tak Američanov (hoci tušia, že osobné auto, ktoré na chvíľku zastavilo pred ich bránou, má za úlohu zistiť súradnice, na ktoré následne budú vypálené rakety, Američania nič neurobia s tým, aby „nešli do väzenia“, pritom predtým postrieľali asi 180 tisíc mužov a zaujalo ma tiež to, ako neustále nechávajú priblížiť sa ďalších a ďalších nepriateľov tesne k múrom základne, hoci s pár granátometmi alebo aspoň odstreľovačkami by ich zneškodnili do 300-metrovej vzdialenosti a do rána mohli hrať karty a piť kávu). Mimo koncového telefonovania vás tento film bohvieako emočne nezasiahne, vlastne takmer vôbec. (07.01.2017)

"Je tu vedro jako v prdeli a nerozeznáš ty dobrý od zlejch." Tak s tím já problémy nemám. Dobří jsou domácí Libyjci a zlí jsou američtí vetřelci. Kdyby totiž nerozpoutali občanskou válku v Libyi, tak by si obyvatelstvo dál žilo své poklidné životy, ropa by neproudila za hubičku do USA, ekonomičtí migranti by se nevydávali z Afriky do Evropy a američtí režiséři by neměli o čem točit hrdinské filmy. Přesto mi byli vousáči z GRS celkem sympatičtí a v boji s ozbrojenými Alibaby jsem jim snad dokázal chvílemi i fandit, ale ty nekonečné přestřelky a slzavé vzpomínky na rodinu mne občas donutily k vyjádření odborného názoru formou erudovaného zívnutí. (15.06.2016)

Stopáž zabíja dynamiku, vizuál atmosféru. Proste drsná špinavá vojnová dráma nemôže vyzerať, ako farbičková oslava nového roka, kde sa púštajú prskavky z miletičky. Fakt som čakal odkial vyskočí Optimus Prime a rozseká arabášov mečom. Méty Ryana, či Black Hawka v nedohlaďne. Ale porovnávať sa z najlepšími ale nie je hanba, rovnako ako táto Bayovina. Rusofili budu posratí z amerických vlajok, ženy roztopené z fúzatých crossfiterov a nás ostatných poteší R-kový bodycount. Nakoniec fajn. 70% (01.06.2016)

Byly tam momenty, které šly trochu přes čáru, ale jinak akce jsou prvotřídní. Sebeobětování pro vlast se zbraní v ruce je čest pro správného chlapa. To ano. Směrem k této pravdivé události si dovolím podotknout, že s osobní zodpovědností (či sebereflexí) se bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová moc nepárala. Takže vina zůstala bez adresáta. Koho dnes zajímá objektivní pohled? Navozující důvěrně známé. "Já nic, já muzikant" (12.07.2016)