Šok

Největšími perlami od Bavy jsou pro mne Maska démona a Prokletí smrti, tedy gotické horrory. Po delší době jsem se vrátil k jeho Šoku a zpočátku si říkal, jak mě mohl tenhle film kdysi bavit...a přeci mne nakonec opět chytnul. Skvělá kamera, typická italská hudba přecházející v jistých momentech v disharmonii a nakonec jen směsici zvuků, pohledná Daria Nicolodiová a především představitel padouchů (navždy mi zůstane v paměti jeho slizká role v Bílém tesákovi) John Steiner. Uvítal bych bouři, mlhu a pavouky, vše nakonec vynahrazuje strašení, u kterého jeden zpočátku neví, zda je skutečné nebo nastražené. S dětmi je v horrorech potíž, a pokud je něco posedne, pak dvojnásobná. Film, který všechny současné Insidous a remaky Poltergeistů strčí hravě do kapsy - tady je totiž smrt opravdová. Pěkná práce nejen s vysunovacím nožem, ale i s krumpáčem... Závěr lahůdkový. (17.09.2015)

Mario Bava se měl u svého posledního filmu snažit trochu víc. Šok docela postrádá atmosféru a dějový spád je dost pomalý. Hlavní role Darii Nicolodiové byla skvělá, ale snímek to moc nezachránilo. Docela průměrná duchařina, která ve své době možná něco znamenala, ale z dnešního pohledu mi nepřijde příliš zajímavá. Navíc ten konec, to je teda věc. PS. Scény s pianem ale za něco stojí! (26.11.2011)

Ďalší z dôkazov ukazujúcich, že z hovna sa bič upliesť dá. Stačí k tomu jeden dom s neporiadkom v pivnici, socha dlane z porcelánu, pár hercov a hojdačka na strome. Plus režijný talent a originálny nápad podporený víziou znepokojujúcej atmosféry. Z mála vstupov sa podarilo vydestilovať napínavý film o vzťahoch v jednej rodine, kde skoro nič nie je tak, ako sa javí. Nechýba podarený záver. Ten z predchádzajúceho deja nedokáže odhadnúť takmer nik. Prezradím len, že je v znamení sovietskych filmov, končiacich žiarivými úsmevmi detí, chránených milujúcimi rodičmi. A tak to má byť, nie? Veď kto je pokračovateľom nášho celoživotného úsilia, odkazom do budúcnosti? Predsa naše deti! Poznámka: Chlapec z filmu čímsi pripomína malého Jirku Olivu zo seriálu My všichni školou povinní, len mal o dosť viac vykazený chrup. Tu ale nemiešal dúhové mydlo ako darček pre pani učiteľku zo zvyšočkov použitých mydiel, no venoval sa napríklad maľovaniu desivých výjavov z minulosti matky a odrezávaniu hláv fotke či bábike. (08.04.2015)

Ne, ani napotřetí mě opěvovanej Bava neuhranul. Je pravda, že má občas dobrý momenty, chytrý záběry a hezky gradující finiše, ale jím formovaná atmosféra mě prostě neoslovuje. A když se k tomu přidá pár směšně teatrálních hereckejch výstupů a totálně nevhodně zvolenej hudební doprovod, je to zkrátka slabota. (04.09.2021)

Začátek filmu nás přenese k právě se stěhující rodince, která se rozhodla své životy opět spojit se starým domem, ve které už kdysi žili. Film spíše připomínal romantické snímky co dávají v na našich kanálech o víkendu a nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo jít o horor. My jsme si taky na první děsivé chvilky museli počkat takovou kratší půlhodinku. Za tu dobu mi začal ten malý ryšavý spratek lézt na nervy a já si říkal z jakého ústavu ho vytáhli. Musím však na konec říct, že se nakonec ukázalo, že jde o správnou volbu. Narušený kluk zahrál svou roli posedlého synka naprosto skvěle. Své záchvaty dokázal dovést až do takových výšin, že jsem začínal cítit opravdové mrazení na zátylku. Jeho skvělá mimika obličeje dokázala zvolna přejít z andělské tváře na psychopatického šklebu. Mario Bava se vždy dokázal obklopit skvělým týmem spolupracovníků a na jeho snímcích si diváci vždy nejvíce cenili naprosto dokonalého hudebního doprovodu, kdy dech beroucí melodie rozehráli pekelný poslech, který se navíc smíchal s na první pohled chaotickým střihem a vytvořili tak šílenou podívanou, která se začala odehrávat posledních zhruba 35. minut. Největší peckou však byl výkon dvorní Argentovy herečky Darii Nicolodi. Ze začátku si svou roli milující matky a pozorné ženy moc neužívala, protože na těchto scénkách toho není moc zajímavého, ale jakmile přišla na řadu temná strana filmu rozjela nezastavitelnou jízdu. Naprosto dokonale se vžila do svého úkolu a začala s bravurními schizofrenickými výlevy, které nenechají nikoho klidným. Hypnotizující halucinace se na nás začali valit ze všech stran a vyvrcholili hodně slušným závěrem, který mě určitě nezklamal, ale ani zrovna dvakrát nepotěšil. Přece jenom jsem čekal něco trošičku jiného. (29.04.2010)