Nehostinná krajina

Post-apokalyptická "Pretty Woman", odohrávajúca sa v dvoch dejových líniách, ktorá vďaka (očakávanému) rozuzleniu, dokonale splynie v jeden celok. Nie je to horor, v aký by mal divák dúfať. Nemá to taký "drive", takmer žiadne gore, pričom ani samotná atmosféra, nie je taká temná, akoby sa žiadalo, no stále je to vďaka nápadu a kvalitnému spracovaniu, priemerná "zábava". Už zajtra si však nebudem pamätať, o čom to celé bolo .. (02.05.2018)

Skupina odvážnych preživších žije uprostred spustošeného sveta. Juliette (Brittany Ashworth) sa jej odhodlanosť stáva osudnou, keď havaruje na dodávke a uviazne v nej. Okrem všetkých fyzických útrap na ňu pod rúškom noci čakajú krvilační kanibalovia. - Zo začiatku sa mi to kvôli zvolenej chronológii vôbec nepáčilo, ale s pribúdajúcimi minútami sa môj dojem stále zlepšoval. Na konci z toho vznikol nadpriemerný horor, pretože v ňom do seba všetko nádherne zapadne. Akurát som počas pozerania rozmýšlal, že by som si mal zopakovať nejaký emocionálne drastický horor ako The Mist alebo The Divide a ono sa z toho vyklulo niečo podobné. Velmi spokojný som aj s hercami, medzi ktorými vyniká hlavne fajnová Brittany Ashworth. Javier Botet opäť úraduje a vďaka slušným maskám sa je na čo pozerať. Záverečný soundtrack bol špičkový a ako režijný debut to je velmi slušné, takže za mňa velmi silné tri hviezdičky. + Javier Botet + herečka z The Crucifixion + herec z World War Z + herec z Sweet, Sweet Lonely Girl (01.05.2018)

Z dosavadních tří filmů režiséra se mi tenhle jeví jako nejslabší. Dva v jednom aneb před a nyní - dvě dějové linie se navzájem prolínají, aby nás seznámily s hlavní postavou Juliet a jejím strastiplným osudem. Juliet je mimo jiné důkazem, že lidé dělají hlouposti. Stačí jedna odlétající fotografie...a všechno je rázem jinak. Až později se ukáže, že šlo nejspíše o osud. Asi je třeba mít na drama o lásce správnou náladu, a tak mě to až moc nebavilo. Ovšem pointu jsem rozhodně nečekal, a tak za ni přihodím hvězdu. (08.04.2024)

Můj dobrý přítel Xavier Gens dohlížel na tvorbu snímku z pozice výkonného producenta a musím říci, že odvedl vskutku vynikající práci. Představitelka hlavní role Brittany Ashworth zazářila v jeho znamenitém hororu Crucifixion, takže si ji logicky vyžádal i pro Hostile. A mimo jiné zde poskytoval debutujícímu režisérovi velmi cenný mentoring. Popkornový divák čekající zběsilou akci s potoky krve bude zklamán, jelikož talentovaný Mathieu Turi vsadil na trpělivé budování klaustrofobické atmosféry za využití nekonvenční narativní struktury. Postava Juliette se nám představuje formou vzpomínkové retrospektivy, přičemž tyto lehce melodramatické sekvence umožňují divákovi poskládat příběhovou mozaiku, ale zároveň slouží i k určitému zklidnění jeho mysli, aby byl hned vzápětí konfrontován s hrůzou postapokalyptické reality. Jedná se o učebnicový příklad efektivního zužitkování kontrastu. Jakožto zdejší hororový expert nepochybuji o Turiho velké žánrové budoucnosti a snímku Hostile uděluji čtyři silnější hvězdy. (03.05.2018)

Ty dvě linie je mě místy dost štvaly. Ta postapokalyptická se solidní atmosférou a povedeným potvorákem byla OK, ale ta druhá, která sledovala hlavní hrdinku od feťáckých začátků až k velké lásce, mi lezla na nervy. Nad vodou jí držela především Brittany Ashworth, ale ani tak jsem její opodstatnění nechápal. Svítat mi začalo až v poslední třetině a najednou to všechno dávalo smysl, ale to neznamená, že se to nedalo natočit záživněji. Průměr. 50% (13.05.2018)