Glass

Místy to dost prudí. Mnohem méně než naprosto sračkovitá fantasmagorická otrava Vyholený, a o něco více než vcelku snesitelný Rozpolcený. Jako náhle se objevivší samostatný film by to patrně stálo za zevní genitál a já bych teď zhnuseně dštil síru podobně jako zdejší mongoloidní děti, které zjevně šly na Assvendžry, či jejich neméně nadaní spříznění rodiče, kteří sice oba předchozí filmy viděli, avšak jejich maximální kapacita končí u zfotosytézování Venoma. Já se tedy naštěstí u těch pár hemoroidohostilních momentů zabavil tím, že jsem napjatě čekal, kdy se oči Aničky Krejčího-Potěšení konečně přemístí až na její spánky nebo kdy Skřetu MekEvojovi z toho strašlivě urputného přehrávání prdne cévka, a tak jsem nakonec, pruda nepruda, naprosto padnul na prdel z toho, jak to všechno ten jindy povrchně prvoplánový pandžábský kočovník s ustálenou kadencí jeden slušný film na pět unylých sraček tentokrát opravdu naprosto geniálně spojil a brilantně vypointoval. A to prostě musím docenit, a tak mu hned nejen pošlu do Losích Andělic nějaký ten hliník a měď, ale rovněž mu to tu zaslouženě opuchýřuju, a dokonce i jednu navíc přihodím už jen proto, abych tomu zvednul homixovými dyslektiky blahoslaveně pokurvený rejtynk. Ne právě nejzábavnější, ovšem rozhodně nejchytřejší, nejzajímavější a ve všech detailech hodinářsky dotažený vočmensky laděný opus magnum Nočního Šamalajna, kterému se ale bez zhlédnutí výše zmíněných počinů vyhýbejte jako katolická panna felaci, jinak budete za kokoty.. (18.01.2019)

Ach jo. I po špatných zahraničních ohlasech jsem doufal, věřil. Před pár dny jsem po druhém zhlédnutí docenil řadu narážek i provázanost s dalšími Shyamalanovými tématy v Rozpolceném, ale ani shovívavost mi v tomhle skleněném případě nepomohla. Nadějný úvod zabije ukecaná následná hodina, kde se nic nestane a dojde jen k přehršli nikam nevedoucích dialogů a herecké exhibice Jamese McAvoye, připomínající víc než co jiného WTF kolektiv Jona Lajoie. Zápletka se opět točí kolem zpochybňování superhrdinských schopností a vzájemného přetahování ústřední trojice, což se dalo čekat. Shyamalan se to rozhodl opepřit řadou zvratů, které však z velké části nedávají smysl a zcela nevhodně rozšiřují vesmír, v němž by se komorní příběh hrdinů a záporáků vlastně vyjímal lépe. Je to prostě škoda, poněvadž nuda střídá absurditu a ani snaživý divák se nedočká racionálně uspokojivých vysvětlení či alespoň emočně působivých scén. Spoustu zajímavých nápadů nelze Shyamalanovi odepřít, ale takové zpracování od tvůrce, co má za sebou víc než reklamu na tampony, je opravdu tristní. (08.03.2019)

Těžko říct, co jsem čekal víc, jestli spíš průser či potvrzení kvality, ale Shyamalan mě nakonec potěšil. Už to funkční spojení světů Vyvoleného a Rozpolceného mě příjemně překvapilo, nijak nedrhlo a podařilo se dobře navázat na děj obou výše zmíněných snímků. A než se děj přenesl na pozemky před ústavem (téměř přesně po hodině a půl), děj mě moc bavil a užíval jsem si hlavní postavy, resp. jejich představitele. McAvoy pokračoval ve své parádní herecké exhibici (a že měl znovu prostor se vyřádit), Jackson si díky svému velkému charismatu v pohodě vystačil i s pár výrazy a Willis byl dobrý, ale přece jen trochu zaostával (ve scéně, kdy Dunn běží přes dlouhou místnost, jsem měl neodbytný a zároveň trochu posmutnělý pocit, že už přestává stačit…nechce se mi tomu věřit, ale jakoby nám Bruce zestárl či co). A bohužel, jak už jsem naznačil, závěrečná cca půl hodina film táhne postupně dolů a banální konec mě vyloženě minul. Navzdory tomu i faktu, že se mi Vyvolený i Rozpolcený líbily víc, jsem ale stále dost spokojen a hodnotím slušnými 4*. (18.05.2019)

"Vyvolený" je zvláštní drama s inklinací ke komiksovce, "Rozpolcený" příjemné devadesátkové béčko s božským McAvoyem a "Skleněný" je Průser roku 2019 s bombastickým trailerem. Shyamalan se nechal unést přívalem dávno ztraceného obdivu a úplně zapomněl, že má před sebou ještě jeden film. Tak roztěkaný, překombinovaný a zároveň nudný film (plný do nebe volajících nesmyslů a směšných zvratů) jsem už dlouho neviděla; viz komentář Tft. Tohle mohl být kult, ku*va! (18.01.2019)

Vyvolený bola pecka, Rozpoltený mi prišiel slabší, ale stále zaujímavý a Sklenený je niečo medzi jedným a druhým. Predovšetkým ma potešil návrat postav (dokonca aj Specer Treat Clak sa vrátil ako Dunnov syn), napojenie príbehu na vyvoleného (flashbacky) a príbeh, ktorý je zaujímavý, ale aj miestami trošku uťahaný. Prevažne sa film odohráva v liečebni, čo je skoro cela prostredná časť filmu, no niečo detektívnejšie (pátranie po Crumbovi) je zas v úvode, no a akčnejšie (finále) na konci. Shyamalan vždy vedel niečim šokovať, obzvlášť v závere (šiesty zmysel, osada) a aj keď tu až tak nešokuje, minimálne vie zaujať a predovšetkým ponuka film, ktorý všetky dieliky s predošlých dvoch filmov spája a zároveň aj uzatvára. 80% - 4* (07.03.2020)