Réžia:
Olga SommerováScenár:
Olga SommerováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHrajú:
Soňa Červená, Aleš Březina, Ema Destinnová (a.z.), Petr Koura, Jan Werich (a.z.), Jiří Voskovec (a.z.), Jiří Suchý, Jitka Molavcová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Režisérka Olga Sommerová vo filme zachytáva príbeh ženy, ktorej malé dejiny - osobný aj profesionálny život - boli ovplyvnené veľkými dejinami Európy 20. storočia. Bohatú umeleckú kariéru Sone Červenej činí na sto operných postáv v piatich tisíckach predstavení na javiskách piatich kontinentov sveta. (PubRes)
Videá (1)
Recenzie (43)
Pro mě osobně neobyčejně dojemná podívaná, u které jsem byl hodně naměkko, a bezvýhradně podlehl kouzlu té noblesní ženy, která byla neuvěřitelně krásná zamlada i po devadesátce (podobně jako třeba Meda Mládková, k níž jsem choval podobný nehynoucí obdiv). Její život mi přijde naprosto fascinující, a už jen z vděku k tomu, že se Sommerová rozhodla o ní natočit film - který jsem sledoval bez dechu od začátku do konce - nemohu nehodnotit maximálním způsobem. Jsem šťastný, že jsem měl možnost zažít ji kdysi zpívat naživo, a její nedávné úmrtí mě hluboce zarmoutilo. Čest její památce. ()
Soňa Červená. Legenda české i světové opery. Obdivuhodná žena, která se dokázala poprat s osudem. Symbol cílevědomosti, odvahy, urputné síly, neobyčejného talentu a nespoutaného odhodlání. V osobě Olgy Sommerové našla důležitého spojence – jejich vzájemné protnutí vybízí k zamyšlení se nad rolemi, které v životě máme a které hrajeme a často nedokážeme určit, která z nich je tou správnou. ()
Asi jsem jeden z mála, ale Soňu Červenou jsem neznal. Proto jsem k dokumentu Olgy Sommerové přistupoval emočně nezainteresovaně a čekal jsem, jestli mi dokument dokáže něco dát jako divákovi neznalého tématu. Struktura vyprávění je klasická: Portrétovaná osoba vypráví chronologicky svůj život, vyjma mluvící hlavy vidíme archivní materiály a doprovázíme protagonistku na místa, která jsou pro její život nějakým způsobem zásadní. Bohužel, v určitých momentech jsem měl pocit, že nekoukám na dokument o Soně Červené, ale že si Sommerová skrze hlavní postavu vypráví něco trochu jiného (viz část týkající se Milady Horákové). Můj obdiv tak patří Soně Červené, samotnému dokumentu už tolik ne. 6/10 ()
Život Soni Červené byl bezpochyby plný zvratů, odhodlání a osudových rozhodnutí. Nicméně nic z toho se do posledního dokumentu z triptychu o silných ženách Olze Sommerové úplně nepodařilo přenést. Jako obvykle nechává příběh vyprávět hlavně protagonistu, aby pouze v určitých okamžicích nadnesla důležitou otázku nebo dodala potřebný střípek – ale tentokrát je to vyprávění spíše lyričtější, možná tolik blízké duši samotné Soni Červené. Pěvkyně světového formátu ztvárňuje důležité role, reflektuje se v nich, ale už o něco méně nás vtahuje do samotného příběhu svého života. Tam, kde se Věra Čáslavská nebo Marta Kubišová musely rozhodnout, zda budou následovat svůj sen - a zahodí tak svou páteř (nebo opustí zemi), Soňa Červená emigrovala a její sen tak mohl pokračovat dále. A byl to sen grandiózní (o tom žádná), jehož naplnění je určitě hodno obdivu. Jenom už tam chybí ten apel, chybí osudovost. A právě to je ta ingredience, která z civilních portrétů Olgy Sommerové udělá vždy důležité dílo. Což se tentokrát úplně nenaplnilo. ()
Že je Soňa Červená naprostý fenomén, jsem už věděl i před zhlédnutím tohoto moc pěkného dokumentu. Přesto spoustu zajímavých věcí o životních osudech této všestranné umělkyně jsem se dozvěděl právě až díky němu. Jako třeba to, že byla první představitelkou Káči ve W+V adaptaci Divotvorného hrnce. Hodně silný je už samotný osud její maminky a to jak za války tak především po komunistickém převratu. Sama Soňa Červená musela být již za mlada hodně silná žena, aby se dokázala s tímto vším vypořádat. Měla jistě pestrý život plný operního divadla a setkání s řadou uznávaných osobností (včetně třeba H. von Karajana) a moc hezky o tomto všem dokáže vyprávět. Olga Sommerová se snaží to její vyprávění dokreslit nejen řadou záběrů z míst, o nichž Červená vypráví, ale i autentickými dobovými záběry. To zasazení jejího životního příběhu do historického kontextu doby, ve které Červená žila, není sice asi úplně originální, ale určitě přispívá k autenticitě vyprávění. Obdivuhodná je na Červené jistě její vitalita do pozdního věku a taky životní moudrost. Oboje se podařilo Olze Sommerové v dokumentu náležitě ukázat a to přitom nikterak násilným způsobem. Celkově tedy mohu jeho vzhlédnutí doporučit všem, co se chtějí s touto mimořádnou osobnosti blíže seznámit. ()
Reklama