The Florida Project

Bria Vinaite může zfleku kandidovat na ocenění "Matka roku". S blížícím se koncem mě to začlo docela bavit. Divák samozřejmě tak nějak tuší že hlavní hrdince to celé nemůže beztrestně projít. Willem Dafoe zde hraje jakéhosi hrdinného správce, který celý děj drží pohromadě a nedopustí aby se to celé režisérovi rozpadlo. Milovníci rodinných dramat ze života socek by si film neměli nechat ujít a všichni ostatní vlastně taky, aby zjistili že si žijeme docela fajn. 65% (06.01.2019)

The Florida Project na mou osobu působil značně tísnivým dojmem, jelikož velmi realistickým způsobem vykresluje nevyhnutelnou "pouť" člověka do jámy sebedestrukce. Toto poněkud chladné vyznění navíc rámuje pohled dětskou nezkalenou optikou, což ve výsledku působí jako velmi mrazivý filmový zážitek. Snímek se mimo jiné může pochlubit zajímavě zvolenou kamerou, která filmu propůjčuje místy až dokumentární "look". Za zmínku rovněž stojí herecké výkony dětských herců a Williema Dafoa, což výsledný dojem jen umocňuje. Jen škoda té dlouhé stopáže, která je místy vážně na škodu. „I can always tell when adults are about to cry.“ (14.01.2018)

The Florida Project je film o třech pizdách. První nespatříte, ale její dědictví je znát na každém kroku v podobě chování starší ze dvou hrdinek snímku. Také ona měla matku, která svou (ne)výchovou předala své hodnoty a styl života dceři, pizdy se totiž recyklují. Dovolím si polemizovat se dvěma názory, které v komentářích často zaznívají. Nejde o příběh lidí ze dna americké společnosti. Obyvatelé laciných hotýlků z okolí Las Vegas mají sice k prosperitě daleko, mohou si ale dovolit pravidelné platby za střechu nad hlavou a nehladoví. Skutečné dno tvoří četní bezdomovci, obyvatelé rozpadávajících se městských ghet a rezervací. Šokující procento Američanů trpí podvýživou, nemá na léky a zaplacení základních služeb. Protagonistky filmu budou s největší pravděpodobností na svém sestupu dále aktivně pracovat a seznámí se se dnem americké společnosti ve stáří, až nepůjde prodávat své tělo opotřebované tabákem, alkoholem a tvrdými drogami. Životní styl a nastavení jim neumožní založit funkční rodinu a opřít se o své partnery a děti. Za druhé: Ty holky vážně necítí zoufalství a beznaděj. Život si užívají jako málokdo. Nelámou si hlavu s budoucností a dovedou být kreativní při obstarávání zdrojů a nemají ani špatné spaní ze svých eskapád. Trpí jejich okolí. Ti, co se musí vyrovnávat s následky jejich činů. Mimochodem, to, co komentující vnímají jako příchod zkázy, je ve skutečnosti jediná jiskřička naděje v tom nekonečném marasmu. Kdo se nechá unést pláčem šestileté holčičky a nevnímá, že pokud je něčí obětí, tak jedině své matky, ten nemá rozum. Sean Baker si zaslouží uznání za výběr hlavních představitelů a bezchybnou práci s neherci. Filmově nejvíc vyčnívá hluboce lidská postava manažera hotelu, který dobře zná své ovečky, ani na okamžik nepodléhá naivitě, ale jedná citlivě a se snahou v rámci možností pomáhat. Tady se Williem Dafoe vytáhl k jednomu z nejpřesvědčivějších výkonů své kariéry. Celkový dojem: 65 %. (04.08.2020)

Sledovanie všedných dní úplne obyčajných ľudí, ktoré riešia v rámci svojej finančnej a sociálnej situácie úplne bežné veci. Mladá matka s dcérou sa spoločne, ale pritom vlastne každá za seba, pretĺkajú každodennosťou a nemyslia na následky. Nad nimi drží ochrannú ruku, aj keď to určite ani jedna z nich tak neberie, správca budovy. V komentároch sa tu často spomínajú presvedčivé detské herecké výkony. Popravde čisto detských scén mi tam prišlo až priveľa a boli miestami nudné. Ja si z celého filmu odnášam len jeden dojem, jedno meno. Bria Vinaite. Presvedčivá herečka, neherečka, ktorá svojim vzhľadom zapasovala dokonalo a jej momenty ťahali celý "projekt". Inak však film ako taký je v podstate akýsi dokument o chudobe s nadstavbou. (23.02.2019)

Tvůrci svým hrdinům sakra rozumí a festivaloví diváci se mohou radovat. Dětští představitelé totiž hrají jako o život, chemie mezi nimi funguje náramně. Poklonu si zaslouží i dospělí neherci, kteří divákům rovněž dělají radost. Samotný příběh už tak veselý není. Všichni mluví jak dlaždiči, žijí na pár metrech čtverečních, týden co týden odkládají na nájem, protože v tomhle křiklavém motelu poblíž orlandského Disneylandu vládne pevná (ovšem starostlivá) ruka výborného Willema Defoea. Ač je pohádkový Disney za rohem, realita je úplně někde jinde. Vše se točí okolo nevyzrálé nezaměstnané matky a její energické dcery, které v rutinních cyklech škemrají u cizích lidí o peníze, prodávají kosmetické atrapy, krkají u jídla, čumí na bednu, čvachtají se v bazénu a hlavně nikam nesměřují. Tvůrci vše podrobně a trpělivě mapují, ujíždějí na stereotypu, nikam nespěchají a moc dobře se na to kouká. Přesto ona nedějovost je paradoxně i největší slabinou snímku. Režisér nepotřebuje efektní scény, nepříjemnosti umně obchází – víme, co se děje vedle v pokoji, když se malá dcerka koupe, ale nepodíváme se tam, důsledek dětské nerozvážnosti vidíme pouze z dálky (hustý kouř)... Výsledek přesto nabízí velké množství improvizace, výtečné herecké výkony, intenzivní emoce a (ač vnímaný mnohdy dětskýma očima) příběh, který stojí za to si poslechnout. (30.05.2018)