Zaujatí

"Za blbostí stojí lenost. Takové to, když si člověk říká, že už toho ví dost." Člověk toho nikdy nemůže vědět dost. Ani namyšlený profesor. Zajímavý a odlehčený příběh z prostředí pařížské univerzity kombinovaný tématikou předsudků a rasismu. Vtipné, osvěžující s krásným přátelstvím na konec. Velmi povedená hudba! (15.01.2019)

Příjemný teen film, který se věnuje syžetu vrcholně aktuálnímu, přesto opomíjenému a předkládanému typicky ve zvrácených interpretacích s berličkami feminismů, rasismů a dalších ismů: mezigeneračnímu pnutí. Pnutí, v němž je role mládí revoltovat a odhalovat problémy a role stáří ukazovat funkci hranic i řádu a předávat zkušenosti. Pnutí, teprve z jehož potýkání povstávají smysluplné krásné nové světy. Učením se. Jeho součástí je i schopnost přijmout zkušenost druhého a umět se před ní sklonit. Film schematický a stručný, ale se srdcem, čímž vystupuje nad jiné. Film o síle přátelství především, s poselstvím jednoduchým až primitivním, avšak silným a nedeformovaným. (18.07.2018)

Takové ANGAŽOVANÉ, leč zručně a empaticky zpracované, takže nemám žádných vážnějších námitek. Nicméně pointa ve mně vzbuzuje docela jiné emoce, nežli zamýšlela. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Neboť se zdá, že ONA - již vystudovaná právnička, mající k ruce zákon s jeho paragrafy i svůj hbitý jazyk, dokáže vysekat z ošklivé šlamastiky kdejakého problémového příslušníka vlastního etnika, pochopitelně bez ohledu na otázku jeho viny či neviny. Jistě - můžete namítnout, že je to přece její práce, že i ten nejhorší zločinec má právo na obhájce ... ale já si prostě musím klást otázku, co vlastně ona sama přináší společnosti, která jí umožnila vzdělání - jaké jsou konečné důsledky jejího uplatnění na trhu práce. (30.09.2020)

Rasistický zádrhel hned na začátku mi příliš nesedl, ale bez něj by šlo o úplně jiný film, což by byla velká škoda. Yvan Attal mě navýsost příjemně překvapil, jak to celé vyváženě ukočíroval. Navíc se mu povedlo dobře zvolit tu ústřední „nepřátelsky přátelskou” dvojici. Daniel Auteuil (jeden z mých nejoblíbenějších francouzských herců) byl chvílemi na zabití, jak nesnesitelný ve svém jednání byl, ovšem Camélia Jordana (moje první setkání s ní a setsakramentsky zafungovalo) si s ním v ničem nezadala. Na druhou stranu oba dokázali být i velmi milí a musím konstatovat, že ve svých rolích se mi moc líbili. Tohle zpracování tématu o kráse a síle rétoriky sice nevyniká bůhvíjakou originalitou, ale během sledování jadrným humorem kořeněného příběhu, mi bylo tak nějak hezky u srdce... (05.04.2020)

Tak Yvan Attal to zobral čisto z toho komerčnejšieho, alebo ak chcete hollywoodskeho, respektíve internacionálneho rohu. Máme tu stokrát ohratú zápletku, body obratu so svojimi charakteristikami sú presne dodržiavané, hrdinka sa po octinutí na dne opäť vzchopí a hádajte, ako to dopadne. Jednoducho tento druh príbehu akoby nevyžadoval od tvorcov žiadne inovácie. Dialógy občas šuštia papierom, niekedy sú ale výborné. Auteuil a Jordana sú ale super a najmä vďaka nim neľutujem, že som film videl a nakoniec si z neho odnášam pozitívny zážitok. Ale s výhradami. (21.06.2019)