Divoká rieka

Příběh o souboji vznikající TVA a generacemi starých majitelů pozemků v čele s matriarchální rodinou, jenž zároveň nabízí studii jižní venkovské společnosti, která se utápí ve smíšených pocitech snahy vládního zmocněnce odebrat území a kontroverzí spojenou s afroamerickými občany, jejichž zaměstnávání a samotná existence způsobuje rasové útoky a předsudky veřejnosti. Kazan nerozhodným stylem balancuje mezi sociálně kritickou studií společnosti a osobitým milostným příběhem v čele s charizmatickým Montgomery Cliftem. Rolnická epická balada o stavbě přehrady na řece Tennessee. (01.09.2021)

Divoká řeka je americké drama z roku 1960. Natočil jej režisér řeckého původu Elia Kazan, který začínal jako divadelní režisér. Ve filmu je historicky zachyceno, jak vypadal v praxi soubor opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933-37 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta známý jako New Deal. Konkrétně vidíme činnost společnosti Tennessee Valley Authority (TVA). TVA zde tvoří přehrady. Ty měly sloužit jako obrana k záplavám, ke tvorbě elektřiny či k zemědělským potřebám. Byly tedy prospěšné širokému spektru obyvatel. Druhou stranou mince tohoto programu bylo to, že se musely vystěhovávat celé vesnice, které byly následně zaplaveny. Lidem bylo zprostředkováno nové bydliště. Z vesničky, která je ve snímku zobrazena, s přestěhováním souhlasili všichni obyvatelé vyjma jedné stařenky. Ta si stála za svou a odmítala jakkoliv opustit od svého přesvědčení. TVA za ní posílala různé lidi, aby ji přesvědčili. Po několika neúspěšných pokusech je za starou paní poslán úředník jménem Chuck. Tomu se sice nepovede paní přesvědčit, ale jako jakýsi vedlejší produkt získá lásku její vnučky Carol. Ani tato spřízněnost mu však nepomůže. Film balancuje s až filosofickou otázkou a to jak naložit s podobnými lidmi jako je paní Ella. Na tu jsou dvě prosté odpovědi, ale argumenty najít tu, která je morálně či společensky správnou je téměř nemožné. Manažeři TVA lidem nabízí finanční odškodnění a domy „stejné nebo lepší“ než měli. Ale ne vše se samozřejmě dá penězi ocenit. To, že lidé zde žili již od dětství a měli na místa spousty krásných vzpomínek se absolutně nedá nijak vykompenzovat. Na druhou stranu je tu obecně ekonomický prospěch pro celou oblast. To, že se pozvedne ekonomická úroveň díky lepšímu zemědělství či se sníží riziko záplav, lidi, kteří musí prakticky ze dne na den opustit svůj domov moc nezajímá. Na otázku zda vystěhovat takovéto lidi násilím nebo ne bych si netroufal odpovědět. Myslím si, že kdo něco podobného nezažil, nemá vůbec představu, jaké by to asi bylo. Stařenku nakonec proti její vůli vystěhovali. Ona vzápětí zemřela. Smrt byla ve snímku především symbolická. Nutno podotknout, že se podobná věc stala v minulém století i u nás. Komunisté se s tím při vystěhovávání obyvatel kolem Lipna „párali“ ještě méně než jejich kapitalističtí kolegové z TVA. (02.01.2013)

Tahle řeka mě asi minula, sama jsem překvapená a netuším, proč vlastně.. Natočené je to hezky, příběh má co říct a v tom konfliktu staré ženy a mladého zaměstnance TVA jsem rozuměla oběma stranám.. Problém je zřejmě ve mně, nedokázala jsem stranit ani jednomu z nich a ta podivná „líbezná“ romance mě tak trochu obtěžovala.. K tomuto snímku se určitě ještě vrátím, mám pocit dluhu.. (13.01.2022)

Vůči Kazanovi jsem měl dlouho předsudky, díky tomu, že přišel z divadla jsem ho nepovažoval za moc filmového režiséra a pak taky kvůli té jeho "práskačské" provařené aféře. Jenže v poslední době jsem viděl jeho dva výborné, u nás naprosto neznámé filmy (kromě Divoké řeky ještě "Tvář v davu"), kde nejen že z herců ždímá vrcholové výkony, ale perfektně zvládá i filmovou-vizuální řeč. Divoká řeka je film pomalý, melancholický (hudba - jednoduché kytarové brnkání a harmonika, žádný patos ; využití vizuální nálady podzimního období a přírodních prvků - listí, mlha, řeka), sepjatý s přírodou. Lidé tu mluví pomalu a o vážných věcech v dlouhých scénách, ale díky Kazanovu vedení z nich nespustíte oči. Na základní zápletku - Clift se snaží po dobrém přesvědčit poslední rodinu poblíž nově dostavené přehrady poblíž řeky Tennessee na amer. jihu, aby opustila/odprodala svůj pozemek, protože oblast bude brzy zaplavena - se elegantně nabaluje mnoho témat - předsudky, rasismus, láska, sepjetí s prostředím. Příjemný je antiheroismus hlavní postavy a nečekané, ale přirozené vyůstění některých situací. Mnohovrstevnatý, silný film. (10.02.2008)

„Divoká rieka” TENNESSEE, dokáže za sebou zanechať aj poriadnu, povodňovú spúšť i vziať ľudské životy zároveň, ak sa samozrejme vyleje z koryta, po trebárs dlhších a intenzívnejších dažďov, a najmä kvôli tejto nepriaznivej situácii sa Kongres Spojených štátov na základe toho rozhodol vytvoriť dňa 18. mája 1933 - veľkú, novú agentúru, nazvanú: Úrad pre správu povodia Tennessee, ktorú poveril výstavbou kaskád, priehrad na vybraných miestach pozdĺž tejto rieky. Súčasne musela i zabezpečiť, aby sa dané obyvateľstvo vysťahovalo z týchto lokalít, kadiaľ bude už neskôr prechádzať iba samá, hlboká voda, akonáhle spustí PRIEHRADA svoju činnosť. Všetky okolité ostrovčeky i so živými dušami sa už podriadili, lebo skrátka museli, čiže popredávali svoje pozemky a majetky, ale doteraz ešte jeden stále odoláva, na Garthovom ostrove totiž vládne železnou rukou "starešinka" , Ella Garthová, ktorá o tom nechce ani počuť, to by sa tu skôr utopiť nechala, než odtiaľto ubziknúť. A zamestnanec TVA (Tennessee Valley Authority), Chuck Glover, ju musí presvedčiť, aby sa čo najskôr zdekovalala, pokým aký-taký čas zostáva, no zamilováva sa do jej vnučky, vdovy Carol, a tak to nebude mať vôbec jednoduché, vytíčiť si svoj cieľ. Taktiež tu žije i početnejšie, afroamerické etnikum, ktoré jej neustále naslúcha, čo má robiť, ale donekonečna to trvať nemôže. Problémy na seba nenechajú dlho čakať. / Od Gréka, čo sa v Istanbule narodil, si už držím nejaký čas odstup, som k nemu rezervovaný, že som ho dokonca i z rebríčku najobľúbenejších režisérov vyhodil, a to už niečo znamená... (Strašne dlho si v ňom pobudol, že ani odísť sa mu asi nechcelo ?) No i napriek tomu, väčšinu jeho filmov, extrémne uznávam ! A k tým sa určite zaraďuje i ďalší, "Divoká rieka" s fenomenálnym Monty Cliftom v hlavnej roli ! Je to najmä veľmi pomalý, až vyčerpávajúci snímok, v ktorom sa príliš často nestrihá, a preto dominujú dlhšie zábery, ako vystrihnuté z 30. rokov. Fantastická a kolorovaná kamera Ellswortha Fredericksa, iba podtrhuje napätú atmosféru, ktorá tu prevažuje. Jo Van Fleet excelovala už Na východ od raja, za čo si aj oscara domov odniesla, a tu neostáva svojej povesti absolútne nič dlžná. A ako tak teraz práve pozerám, Lee Remick hráva v samých, špičkových veciach. Jej výrazné, modré oči vzbudzujú i nemalé očakávania. Fešanda. Odporúčam vnímavým divákom, facebookoví nadšenci - rýchlo padajte, kade ľahšie ! Pre vás by to bolo neuveriteľné utrpenie ! Vážne ! (28.05.2020)