Viva Zapata!

Ať je to jako celek příliš romantizované nebo ne, Brando jako herec je odzbrojující, ať hraje mafiána, násilníka, dělníka nebo jako tady mexického lidového revolucionáře. Kdybych měl vyzdvihnout nejzajímavější momenty, byly by to dva. Za prvé zavraždění Zapaty a zejména to, co mu předcházelo, krátké prostřihy s mexickými ženami a muži působí naprosto funkčně ve smyslu stupňování napětí a závěrečná diskuze mezi vesničany, vytvářející legendu o Emilianově nesmrtelnosti. Co dodat, snad jen Viva, Zapata! (17.02.2012)

Americký životopisný film o mexickém lidovém revolucionáři Emilianu Zapatovi (1879-1919), jenž zformoval ozbrojenou skupinu, nazývanou Osvobozenecká armáda jihu a s níž bojoval proti tehdejšímu diktátoru Porfiriu Diazovi a nespravedlivě rozděleným pozemkům. V hlavní roli mexického národního hrdiny se představil více než přesvědčivý M. Brando, jehož charisma v tomto dramatu dosahovalo nebeských výšin a vůbec mě nepřekvapuje, že patřil k největším hollywoodským svůdníkům. Snímek nabízí ke zhlédnutí počátky zapatistického hnutí v jeho domovské chudé provincii Morelos (asi 200 km jižně od hlavního města) kolem roku 1910, úspěchy organizace a svržení tyrana, po němž nastoupil Francisco Madero. Nový prezident se pokusil provést pozemkovou reformu, avšak byl odstraněn ambiciózním vojenským velitelem Huertou. Na odpor proti novému prezidentovi, jenž měl podporu USA, se zvedla velká protihuertovská opozice, v níž spolupracovaly odbojové skupiny po celém Mexiku (E. Zapata, Pancho Villa, Á. Obregón či V. Carranza). Po Huertově pádu se na krátkou dobu stal prezidentem i Zapata, avšak když zjistil, že je jeho chování k chudým zemědělcům stejně odtažité jako u jeho předchůdců, vrátil se zpět do Morelos. Po nějaké době byl shledán nepohodlným, byl vlákán do léčky a usmrcen. V roli jeho ženy, marně ho před pastí varující, se představila J. Petersová a jeho bratra Eufemia Zapatu hrál mexický rodák A. Quinn. Dílo slavného režiséra tureckého původu E. Kazana popisuje poměrně věrně události mexické revoluce, do nichž se zapojil charismatický vůdce E. Zapata, po němž jsou dodnes pojmenovány města a obce po celém Mexiku. (06.07.2017)

Brando s fúzikmi a španielskym prízvukom je síce smiešny, čo však určite nejde povedať o životopisnom filme o mexickom revolucionárovi. Na vine totiž je krušné revolučné obdobie Mexika začiatku 20. storočia, v ktorom jeden boj stredal druhý. Vojnové scény takmer absentujú, čo je škoda, ale príbeh sa zameriava predovšetkým na hlavnú postavu, ktorú zvláda známy herecký rebelant Brando veľmi dobre. A to napriek svoju pomerne mladému veku. Výborne mu sekunduje vtedy už ostrieľaný Quinn, ktorý ako mexický rodák má možnosť zahrať si vo filme odohrávajúceho sa v Mexiku jedného zo svojich. Krásna Jean Petersová je zasa pastvou pre oči. Pár nudnejších pasáží sa dá prekusnúť. (16.04.2021)

Reziser Elia Kazan /Streetcar named Desire, Velka Reka, East from Eden/ natocil sympaticky film o Emilianovi Zapatovi, ktoreho sa bravurne zhostil Marlon Brando /The Men, StreetCar named Desire, neskor aj Kmotr/. Zapato bojuje proti skorumpovanej vlade Porfiria Diaza /bol prezidentom Mexika v case december 1884 - maj 1911/. Brando bol megatalent a jeho herecky rozsah bol vskutku obdivuhodny, co tuna aj dokazal. Film ma dobre tempo, a hoci nuda dostala isty priestor, film sa po dlhsej nudnej casti opat rozbehne. Okrem samotneho Marlona Brando tu hral aj Anthony Quinn /Felliniho La Strada/ a Joseph Wiseman /zaporak v bondovke Dr. No/. Takymito filmami mal pan Brando genialne vykrocene stat sa skutocnou legendou svetovej kinematografie, co aj realne dokazal : 89 % (15.08.2015)

Pokud jde o Marlona Branda a revoluci, líbil se mi více film Ostrov v ohni, pojednávající o vzpouře otroků na karibském ostrově. Viva Zapata je méně intrikánský i méně bojovný. Ale zase v mexické revoluci nefiguroval britský agent a profesionál. Jako se stalo ve zmíněném filmu z Karibiku, kde Marlon Brando hraje právě tohoto agenta. Emiliano Zapata byl člověk z lidu, bez vzdělání a bez zkušeností. Takže hodnotím nadprůměrně. (06.07.2017)