Električka zvaná Túžba

(1001) Zatvrzele jsem vždy prohlašovala, že pohlední blonďatí svalnatí muži mě nikdy nemohou přitahovat, protože přece miluju chcípáčky s propadlými hrudníčky, velkými zuby, vystouplými lícními kostmi a bezbrannými pohledy. To je pořád pravda, ale nějak mezi ty ubožáčky budu muset strčit i Branda s utrženým rukávem. ♥ DÍ-VA-DLO! (22.08.2010)

Násilnické pako Stanley je krásnou ukázkou archetypálního Chlapa, o něhož by !údajně! dnes žádná přeněžnělá či naopak sebevědomá žena zcela určitě nestála. Dnes letí asertivita, pochopení a vzájemná hospodářská pomoc, ee, to jsem zase popletl, to už je vlastně taky přežitek.   Tramvaj do stanice Touha je tedy i poučnou exkurzí do dávných dob lidských vztahů, bereme-li ji teda jako bernou minci, nikoliv jen jako drama vycucané z pera mistra Williamse.  Divadelnická stylizace je pak trochu znát a vzhledem k tématu, a to ať se na mě skalní nezlobí, to trochu ubírá celému příběhu na životě.   Zpocený, nabručený a labilní ochlasta Stanley, tedy sexsymbol paniček z  padesátek,  si pak pro sebe krade celý film a je  s podivem , že si jako jediný svého hereckého Oskara Marlon Brando tady nevyřval. Jeho protipól  rozmazlená holčička a bývalá  eufemisticky řečeno společnice vysoce postavených pánů, jimž to postavení i zřejmě často dopřávala, Blanche je  rovněž postavou minimálně zajímavou. Ale popravdě řečeno jsem se do tužeb a snů uřvané dělnické třídy amerických padesátých let nějak nemohl dostat, respektive jsem tam vlastně žádné nepostřehl, Tedy nepočítám-li touhu po majetku a psychické upírství labilního Stanleyho.   Tři za herce. (03.10.2023)

Vivien Leigh! Je božská! Táto dáma mi svojím nadneseným hereckým prejavom imponovala už v Gone with the wind, ale to, čo predvádza v tejto dráme, hraničí s genialitou. Absolútne zaslúžený Oscar za najlepšiu herečku a moja bezmedzná úcta k nej, pretože svojou postavou úzkostne melancholickej, krehkej, poddajnej a zároveň chorobne patetickej Blanche, vytiahla túto klasickú hollywoodsku konverzačku do nebeských výšin. Vynikajúci scenár schopný prenechať posolstvá aj dnešnej dobe, komorné herecké koncerty a snímka, ktorú by som radšej videla v divadelnej inscenácii, aby bol pre mňa zmätok vo vnútri Blanche realistickejší. Sama sa však nestačím čudovať, ako niekto mohol stvoriť takú úžasnú postavu a prenechať ju herečke, ktorá ju uchopila dotykom nesmrteľnosti, pôvabu a zmyselnosti. Vivien Leigh predviedla jeden z najlepších ženských hereckých výkonov, aký som mala možnosť vidieť na filmovom plátne. Nezabudnuteľný film.... vďaka nej. (22.08.2010)

A Streetcar Named Desire patří mezi nejslavnější hry Tennesseeho Williamse. Nástup mladého Branda jsem zažila již několikrát a mohu si pouze odškrtnout položku z poválečného filmu v USA, neb toto není skvost. Ale pokud se více zamyslím nad kariérou Vivien Leigh, mohu spokojeně konstatovat, že celý život hrála pouze proto, aby se definitivně stala Blanche DuBois, neb všechny ty její drzé hrdinky jakoby této zoufalé bytosti z oka vypadly. (12.08.2017)

Velmi dobre filmove spracovanie scenara Texasa Williamsa /Kocka na rozpalene plechove strese, Vlak s mlekem zde jiz nestoji/. Film sa prakticky odohrava len vo vnutri, exterierov je tuna fakt minimum. Marlon Brando uz samozrejme mal na konte snimok The Men, takze sa uz ako -tak otukal, Vivien Leighova /Gone with the Wind/bola samozrejme skvela. Dialogy su prepracovane, a reziser Elia Kazan /Wild River 1960, East from Eden/ bol proste rezisersky megatalent. Prvu polhodinu dost trva, kym sa film rozbehne, ale potom uz nestraca ani tempo a ani napatie. Dialogy maximalne na urovni : 100 % (01.08.2015)