Prey

Režisér Franck Khalfoun pro mne není tak zcela neznámou, pár filmů jsem už od něj viděl (P2 a Maniaka), takže jsem si od něj sliboval další slušnou podívanou. Ani mě nějak neodradilo docela nízké hodnocení na internetu. Samotný námět se mi líbil, ostrovní hororové dramata s mysteriózní atmosférou mám celkem rád a tak nějak jsem v koutku duše očekával podobnou podívanou, jako tomu bylo u filmu Sweetheart ze stejného roku. Čehož se mi nakonec i přes nesouhlas většiny dostalo. Nečekal jsem zázraky, taky jsem je nedostal, ale i tak v tomto filmu vidím průměrnou kvalitu, která není určitě ztrátou času.    Hlavní hrdina Toby mi zrovna moc sympatický nebyl a tu jeho finální proměnu z loosera v Ramba jsem mu moc nežral. Podobné proměny z minuty na minutu prostě nemám moc rád. Za to jeho dva ženské protějšky – jo to byla jiná káva. Obě herečky docela sympatické, jejich pochmurné tajemství zajímavé – mysteriózní stvoření a ZLO v jedné osobě celkem slušně provedené – ani mi moc nevadilo, že se tu pracovalo spíše s náznaky a spousta důležitého se odehrála mimo záběr kamery, nebo ve tmě. Tvůrce dokázal alespoň v několika situacích navodit jakžtakž snesitelnou atmosféru a nebýt toho, že se v samotném závěru nechal zbytečně unést, mohl z toho být i dobrý film. Zaujala mě i samotná myšlenka a legenda o ZLU, které nesmí opustit ostrov. Škoda, že si s tím ještě více nevyhráli.    Hlavní doménou filmu je samozřejmě nádherné prostředí, kde se natáčelo. Pro tohle já mám vždycky slabost a ve finálním hodnocení i díky tomu přidám nějaké ty bodíky k plusu. Je vážně škoda, že se režisér nedokázal více odvázat, lépe zapracovat na závěru příběhu, nabídnout více brutality, no prostě dalo se z toho vymáčknout mnohem více. 50% (11.06.2022)

Domníval jsem se, že po fiasku jménem Amityville: The Awakening už o Khalfounovi nikdy neuslyšíme, ale zdá se, že moje odborná kritika nepadla na úrodnou půdu. Ocenil bych, kdyby se Jason Blum konečně vzpamatoval a začal naslouchat hlasu expertů, jelikož v opačném případě dovede své studio k brzkému krachu. Khalfounův předchozí snímek jen horko těžko naplňoval standardy neškodné žánrové zábavy a Prey už se dokonce zdráhám označit za horor, jelikož má mnohem blíže do brakové teen fantasy jako vystřižené z odpoledního programu TV Barrandov. Filmu uděluji odpad a fanouškům žánru závazně doporučuji, aby s podobnými počiny nemarnili čas. (27.09.2019)

Mám slabosť pre dobré ostrovné horory. Problém je v tom, že tento dobrý nie je. Jednak scenár je priemerný, potom je tu extra nesympatický hlavný hrdina (v podaní príšerne nepríjemného Logana Millera), kvôli ktorému všetci umierajú, ktorému nedocvakne vec, ktorá divákovi docvakne dalo by sa povedať hneď a aby toho nebolo málo, z domaseda sa „len tak“ zmení na Dutch Schaefera kríženého s Rambom. Pritom ostrovná výprava nie je najhoršia a ústredné zlo je celkom slušné, ale tvorcovia ním šetria a na dôvažok to je okrem hororu aj (tak trochu) ostrovná teen telenovelová limonáda. A to je zle. (26.09.2020)

Mohla z toho byť atmosferická bomba, no nakoniec z toho vyliezol blábol o hladnej zmenenej mačkovitej Hermione Grangerovej. Neoslovila ma ani práca s bubákom, ktorého príchod na scénu nedokázal postaviť ani jeden chlp na ruke, vôbec žiadna emócia. Mysteriózny základ príbehu tiež stál na chatrných nohách, okrem toho dlho to vyzeralo, že pozerám na Modrú lagúnu, už len nejaké tie erotické scény tu chýbali a nahé kúpanie vo vode. Jediné čo bolo fajn, tak bolo prostredie toho ostrova. Podpriemer. 40/100 (27.10.2019)

Když se z "Modré laguny" stane horor. Brooke Shields a Milu Jovovich už Franck Khalfoun do plavek nepřemluvil, mohly třeba hrát i ženy v domácnosti, co se po letech vracejí na malebný ostrov, aby se rozpomněly na svá nejlepší mladá léta. Tak na to už nedošlo, nicméně přece jen Khalfoun poněkud zatlačil při psaní svého scénáře na péro a sesmolil cosi zjevně romanticky odlišného, přičemž místo pro (atr)aktivní ženské role mu zbylo a slaboduchostí také zrovna nešetřil. Syndrom, kdy se z dobrého režiséra stává stále horším, se zde rozvinul naplno. Logan Miller je v rámci programu posttraumatické terapie vysazen na pustém ostrově, kde má strávit jen pár dní, než bude zase odvezen do civilizace. A zjistí, že ostrov až tak neobydlení není. Výskyt dvou ženštin, matka s dcerou, mu dává naději, že bez zážitku sexuálních radovánek se z ostrova jen tak nevzdálí. A nakonec bude rád, když si na ně nechá zajít chuť. Producenti Jason Blum a Ashok Amritraj nedali režisérovi moc financí na realizaci, takže úmrtí i technické finesy jsou nanicovaté. A tak se začne sázet na odlehlost ostrova a jeho tajemnost, pozadí Kristine Froseth a dobře stavěnou Jolene Anderson. A nemalý prim hraje i finální rozuzlení. Film má sotva devadesát minut, takže se vydržet dá. Určitě se měl Khalfoun do své hororové strategie více opřít a tím by možná zredukoval slaboduché postupy a nechtěně směšné momenty. Vyšel mu z toho nesourodý a neprůbojně zrežírovaný snímek s hororovými prvky než plnohodnotný horor, kterým se na výsluní nevrátí. 6/10 (18.10.2019)