Maska démona

Málokterý hororový biják ze současné produkce se může pyšnit takovouhle magickou atmosférou! Už parádní a vtahovací úvodní scéna je toho jasným důkazem. Ono takové zatloukání masky s ostnama na své vnitřní straně má něco do sebe. Ufff... Rafinovaná kamera, vystavění scény, kostýmy, použití nasvícení a spousta dalšího, na vás dýchne silným mrtvolným nádechem, který si budete dlouho pamatovat. Jsem si jistý, že na svoji dobu musela Maska démona způsobit spoustě lidem při sledování nemalý šok a v jistém slova smyslu, dokáže šokovat i dnes. Jasně, že tu máte scény nad kterými se díky své naivitě pousmějete - viz třeba útok netopýra v ruině. Ale i přesto se jedná o starý a zářící hororový klenot z italské kinematografie. Bez černo-bílé si tento silný gotický horor vůbec nedovedu představit. Bravo pane Bava! (17.02.2015)

Zdrcující atmosféra tohoto kultovního starého hororu Mario Bavy je neoddiskutovatelná. Ono to má i po padesáti letech od natočení své kouzlo - všechny ty staré zámky, rozpadlé hrobky, probouzející se čarodějnice, tajné vchody - ale naivita příběhu a chování postav, které se strašně liší od dnešních standardů filmové logiky, mi prostě nedovolují, abych se do toho filmu nechal vctáhnout. Oceňuju tu atmosféru a vůbec všechno, ale nedokážu být z těchto "gotických" hororů opravdu nadšený, narozdíl třeba od realističtějších hororových thrillerů téhož stáří... Horror movie of the Year (28.11.2010)

Pro těch několik neskutečně působivých scén bych hrozně rád šel do plna, ale budu kulturní barbar a nepůjdu, protože z celkového hlediska mě to překvapivě zrovna moc nevzalo. Až na ty scény, které mi přišly jako poslední záchvaty před smrtí, plně nekonzistetntní se suchým a neatmosférickým zbytkem, mi to přišlo takové nijaké, nezajímavé. Nekokázalo mě to chytnout, herci mi svou teatrálností přišli hrozně směšní (a to i s nádhernou Barbarbou v čele). Ten film má dobrou kameru, skvěle zpracované umělé exteriéry (to se mi vždycky líbí) a nárazově silné a působicé scény, ale nanesštěstí pro mě to věchno propojuje a vyplňuje nezáživnost a až vzájemně nekonzistentní střídání atmosféričnosti a naprosté neatmosféričnosti. 3.5* (29.10.2015)

Vynikající gotický horror natočený podle romantické ( neplést se sentimentální tj.červenou knihovnou) povídky Vij od ruského spisovatele N.V.Gogola. Skvělá černobílá kamera, se všemi možnými stíny a odlesky, tajemně krásná Barbara Steeleová ( v 60.letech si zahrála v celé řadě horrorů italských, ale i amerických - např. v Cormanově Jámě a kyvadlo podle E.A.Poa) a vpravdě gotické obrazy krajiny, hřbitovů, krypt i interiérů. Úvodní scéna s železnou maskou s hřeby a odsouzenou čarodějnicí na hřbitově dává tušit, že bude následovat cosi zlověstného. Italská škola se nezapře ani v gore efektech - při sejmutí masky se objeví červi, švábi a další rozličný hmyz, působivě je pak ztvárněna obnova-oživení-obličeje ( oči, které se odkudsi z hloubi lebky vynořují, aby zaplnily prázdné oční důlky....). Poprvé jsem viděl film hodně dávno v německé TV ZDF. Je zajímavé, že Němci dali tomuto filmu název - Hodina, kdy přichází Dracula....nu, přišlo jim to zřejmě výstižnější? Nevím, každopádně já se tenkrát, ve svých 13 letech, hodně bál.... Dnes se u tohohle snímku hlavně bavím. (29.07.2010)

Těžko si představit hororovatější horor. Vytí a fičení větru, mlžné opary, hroby a hrobky, staré hradní sídlo uprostřed temného lesa, gotické interiéry, hrůzná čarodějnická kletba, maska Satana, zhlínyvstalý temný kníže, od přírody vampýrsky démonický zjev Barbary Steele... Ano, zastaralo to, ale po vizuální stránce je to pořád žrádlo, a zkrátka ukázkový hororový old school. (16.01.2011)