Réžia:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHrajú:
Barbara Steele, John Richardson, Arturo Dominici, Andrea Checchi, Renato Terra, Ivo Garrani, Clara Bindi, Mario Passante, Tino Bianchi, Nando Gazzolo (viac)Obsahy(1)
Úvod filmu - jednoho z nejcitovanějších hororů všech dob - představuje rafinovanou hru režiséra s divákem. Pomocí kamery se nás tvůrce snaží přesvědčit, že jsme to právě my, koho zavádí na popravčí hranici ve středověkém městečku v Moldávii. Skupinka vesničanů v čele s hrozivým inkvizitorem se pokouší upálit mladou čarodějnici. V okamžiku, kdy hranici začne stravovat oheň, nebe se zatáhne a déšť uhasí plameny. Divák uvězněný pod titulním mučícím nástrojem, originální to masky, může pokračovat dál. Totéž místo v současnosti: Doktor Choma Kruvajan a jeho asistent Andrej Gorobek přijíždějí navštívit princeznu Katiu. V kraji stále přetrvává legenda o takzvané Černé neděli, kdy „Satan chodí volně po zemi". V tento den se čarodějnice mstí svým pronásledovatelům. V podzemní kryptě se probouzí dávná oběť. (Letní filmová škola)
(viac)Videá (1)
Recenzie (96)
Hororový skvost. Perfektní gotická atmosféra starého moldavského šlechtického sídla, které je plné tajných chodeb, skrytých hrobek a nemrtvých, kterým vévodí démonicky uhrančivá čarodějnice Barbara Steele. V roce 1960 musel být tenhle film pro diváka dost děsivý. Ponurost lokací je ještě znásobena černobílým obrazem, nasvícením scén a vhodně zvolenou hudbou. A je to pro mě zatím nejstarší film, který jsem viděl, v němž nemrtvý vylézá z hrobu :-) ()
Nedivím se, že Mario Bava s tímhle udělal takovou díru do filmového světa. Vsadil totiž na osvědčené prvky gotických horrorů a natočil ho svým detailním, místy až puntičkářským způsobem. Jedna prastará kletba, rodinný zámek s tajnou chodbou, hřbitov zahalený hustou mlhou a samozřejmě mladý doktor, který se pokouší osvobodit krásnou Barbaru Steele od zlých mocí. Celé to spojuje výborná hudba a vymazlená kamera, která si skrze černobílý obraz efektně hraje se světlem a tmou. Škoda, že snímek neměl vyhrocenější finále, jinak bych tomu hodil plné hodnocení. Pro milovníky gotiky se ale jedná o absolutní povinnost! ()
Ten začiatok bol démonický a veľmi strašidelný a ako jej pribili tú masku nielenže to bolo posobivé ale hlavne efektné.A ten hlas co sprevádzal celý film bol neskutočne mrazivý a tu sa veľmi hodil a dotváral ešte silnejšiu atmosféru.A to prostredie bolo strašidelno-nepríjemno temné a ten čierno biely nádych bol úchvatný a ani by som si to nevedel farebne predstaviť.CÍTIM PRÍTOMNOSŤ STRACHU A SMRTI,to bola pasáž z filmu a to som cítil aj ja pri tomto filme.Hádam najlepší gotický horor aký som videl,tento film má vtiahol do svojej temnej krajiny.M.Bava stvoril legendu.Neskutočne mrazivý,neskutočne atmosferický a totálne strašidelný. ()
Neuvěřitelně dementní film, kde nic nedává smysl. Strašidelné to není ani náznakem, herecké výkony jsou něco příšerného, a extrémně nudný děj by uspal snad i mrtvého. (Úsměvnou trikovou stránku vzhledem k stáří snímku ani nezmiňuji). Při sledování jsem měl pocit, že je to celé splácané z ohraných žánrových motivů, které jsem viděl stokrát jinde a které v této kombinaci absolutně nefungují, a navíc mi to přišlo prolezlé chybami typu kamera zabírá vnitřek masky, kde je jeden bodec vedle druhého, a když později postava oživne a masku si sundá, má v obličeji jen pár vpichů - a takových debilností je ta sračka plná. Vůbec jsem nepochopil, o co tam vlastně šlo, a bylo mi to naprosto jedno, protože už jsem chtěl jediné - aby to skončilo. 87 minut nesnesitelné nudy a vrcholná otrávenost z filmu, jehož zdroje vysokého místního hodnocení mi jsou utajeny. ()
Přestože se Bava inspiroval Gogolovým Vijem, ze snímku samotného to není téměř poznat. Z povídky si bere názvosloví a základní myšlenku o čarodějce a její cestě za pomstou. Je to škoda, v Italově podání by se Vij mohl vyjímat. Navíc scénář, ze kterého zde Bava vychází je značně naivní, a to bohužel i v porovnání s ostatní soudobou tvorbou. Částečně to zachraňuje úchvatná vizuální stránka, která vyráží dech i (nebo snad právě) v současné přetechnizované době. Ohromné interiérové prostory zaujmou nejen svou čistotou a čistotou snímání. Láska k filmu a pevná kameramanova ruka tu jsou cítit z každého záběru. Je škoda, že kvůli prostoduchosti není možné se do snímku naplno ponořit a stát se jeho součástí. ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (12)
-
Mladé dievča, ktoré je v noci poslané podojiť kravu, zatiaľ čo z neďalekého hrobu vstáva Javuto (Arturo Dominici), bola v skutočnosti hercova dcéra - Germana Dominici.
(misterz)
- Příběh je založen na ruském horrorovém příběhu Nikolaje Gogola “Viy” z roku 1865. (Chatterer)
- Film byl od počátku promítání považován za příliš hrůzostrašný a ve Velké Británii se až do roku 1968 nesměl promítat. (Chatterer)
Reklama