Zastavte temnotu

Syrově chlapská delikátní žánrová záležitost, která Vás v první minutě stopáže chytne a už nepustí. Hold the Dark Vás zaujme již v samotném začátku, ve kterém režisér Jeremy Saulnier zvolil pomalejší, chce se říci, že až rozvláčné tempo. To snímku překvapivě neškodí, nýbrž přidává na celkové atraktivitě. Hold the Dark se rovněž může pochlubit působivými reáliemi Aljašky a soundtrackem, což dokonale lícuje s mrazivými hereckými výkony a nosnou myšlenkou snímku. Samostatnou kapitolou je naprosto SKVĚLÁ desetiminutová přestřelka, která se svým drtivým nástupem patří k největším "higlihtům" tohoto díla. Jen škoda té přepálené stopáže, která bohužel nabídne několik hluchých míst. Myslím však, že výše zmíněná pozitiva tento neduh vykompenzují tím nejlepším možným způsobem. Skvělá práce! „I'll always be with you.“ (02.10.2018)

„Slová niekedy nič neznamenajú.“ Ja som to nepochopil. Na začiatku je to o vlkoch ľudožrútoch, ale veľmi rýchlo tému opustíme. Potom je to dlho o ničom. Potom je tam skvelá prestrelka, ktorá ale s hlavným dejom príliš nesúvisí. Potom je to zasa dlho dlho o ničom. Nuda. Okrem toho je tam psychopat, ktorý brutálne vraždí na počkanie každého človeka, ktorého stretne. Ku koncu sa to asi na 68 sekúnd prekvapivo vráti k vlkom a následne to začne pripomínať Štvanca s Tommy Lee Jonesom. Proste neviem no. Atmosféra ponurej Aljašky super, ale to nestačí. Toto rozhodne ani omylom nemá na skvelú pecku s Jeremym Rennerom Wind River (a určite to nemá nič spoločné ani s Medzi vlkmi s Liamom Neesonom, vlky sú tu skutočne len zopár desiatok sekúnd). Jeffrey Wright kvalitný v scéne večere, ale spadnúť z najbližšieho kopca pri sledovaní svorky, dole klobúk, ozaj odborník. (22.10.2018)

"Vyje-li v tobě vlk... manželce zmáčkni krk! Synáčka vyhrabej lopatou, červy z něj vytahuj pinzetou." A taková pěkná bajka o bláznivých, zvlčilých lidech a o krutých, leč jinak normálních a empatických vlcích to mohla být, škoda. I já, coby člen dravé, leč zdravé vlčí smečky, jsem nejprve spokojeně čenichal po krvavém sněhu příběhu a radostně poňafával nad každou bolestí rozervanou duší a nad lidskými troskami všeho druhu, jimiž byla řídce osídlená Aljaška hustě zalidněna. Ale postupně se mi začala nevolí ježit srst na hřbetě a mé ňafání přešlo v zlověstné, vzteklé vrčení. Od krádeže synáčkova těla s mimózními vraždami (prosté odzbrojení a spoutání by účelu posloužilo stejně), přes mariňáka, zabijáka z Iráku a t.č. již i sériového vraha, prchajícího se staženým ocasem před starou bábou z motelu, byť s puškou. Místo aby si v lese pomazal obličej vlčím trusem a takto maskován se připlížil zpět a prokousnul bábě krk, nebo tak něco. Dále Cheeon - ten by byl fajn v samostatné vražedné bajce, zde to byla rušivá odbočka (byť chutná a šťavnatá jako rare steaky z mladých policajtů). No a to sáňkování se synáčkem v samotném závěru, při hře na happy wolf family, to byl hřebík do rakve a facka kamarádovi Cheeonovi a jeho indiánským pohřebním rituálům. Co se jednou rituálně zahrabe, to se už nevyhrabává, aby měla duše klid, bohajeho! Dvě hvězdy. Na 5 hvězd bych šel při alternativním závěru: Synáček sice vykopán, ale jen proto, aby se k němu mohla přitulit v tu chvíli láskyplně uškrcená maminka Medora, pak oba zase zahrabáni. Vernon odchází do lesů, pokleká uprostřed klidně sedící vlčí smečky, kamera švenkuje na hřebeny hor a ozývá se poslední, čistý výstřel. Závěr na pohodu, no ne? (10.07.2021)

Chlapácká záležitost, kterou bych ale s Wind River nesrovnával.. Ano, pár prvků je podobných, nicméně Taylor Sheridan to celé uchopil podstatně sebevědoměji a jistěji. Ticho, sníh, beznaděj. A stupňující se napětí, které hrozně chce zalézt pod nehty. Celoživotní „pozorovatel a obdivovatel“ vlků má vysledovat ostatky chlapce, kterého měly tyhle šelmy odvléct od domova. Brzy ale zjistí, že je všechno krapet jinak. Výsledkem je velmi pomalé tempo a poměrně netradiční mix žánrů. První housle hrají atmosféra a melancholie, párkrát jsem každopádně kroutil hlavou a nechápal, co tím chtějí tvůrci říct. Likvidace obléhajících policistů každopádně velmi solidní. (03.10.2018)

Hodně vážný a filosofický film, co se trochu ztrácí v metaforách a vyhýbá se snadným vysvětlením. Jak to tady čtu, metafory uměj pěkně zamotat hlavy, ale chápu, že nás géniů je málo. Nepobral jsem jen závěr proč vlastně Wrighta ušetřili, ale jinak mi to celé smysl dává. V tom podobenství mezi chováním lidí a zvířat je třeba vidět Skarsgårda jako nebezpečného nočního dravce v dřevěné masce, k němu jako protiklad logicky uvažujícího Wrighta, mrtvé dítě jako paralelu ke smečce, co zabíjí slabá mlád'ata, nebo očistnou koupel v horkých pramenech po spáchání brutálního násilí. U mě spokojenost. (03.10.2018)