Réžia:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Pedro HietanenHrajú:
Markku Toikka, Aino Seppo, Esko Nikkari, Hannu Lauri, Olli Tuominen, Matti Pellonpää, Kari Sorvali, Pentti Auer, Asmo Hurula, Risto Aaltonen, Tarja Keinänen (viac)Obsahy(1)
Kaurismäkiho prvý celovečerný hraný film sa voľne drží Dostojevského rovnomennej literárnej predlohy, avšak dej filmu je prenesený do Helsiniek osemdesiatych rokov. Je príbehom mäsiara, ktorý spácha vraždu. Na prvý pohľad je nepochopiteľná, avšak následne sa ukáže, že pre svoj čin mal istý dôvod. Napriek tomu ho začnú trápiť výčitky svedomia, ktoré postupne prekračujú mieru únosnosti. (ASFK)
(viac)Recenzie (41)
Aki velmi rád opakuje, jak kdysi četl rozhovry Truffauta s Hitchcockem a Hitchcock řekl, že by se nikdy neodvážil se pustit do takové látky. Kaurismaki přesně na tom narazil. Aktualizace není dost zajímavá. Film původní geniálné dílo kacířsky oklešťuje, ale nepřináší nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě se zde rýsují základy Akiho poetiky, jeho sociokritické postoje, ale sledování tohoto filmu mi přineslo asi nejmíň z celé autorovy tvorby. ()
Rozhodně Akiho chvályhodný debutní film. V druhé polovině je velmi pěkný dialog mezi vrahem a vyslýchajícím komisařem a celkově to byl zajímavý film u kterého jsem se ani chvilku nenudila. Konec sice nebyl podle mých představ, herecké obsazení bych si taky představovala trochu výraznější, to ale ubralo minimálně na mém celkovém dojmu z celého snímku. 70% ()
Akiho film, který mě opět trochu nudil. Navíc jsem někdy po půlce zjistila, že jsem ten film už viděla - vidíte, ani mi neutkvěl v paměti, jak byl nijaký. Jako adaptace klasického příběhu Zločin a trest to bylo vcelku povedené, já však moc nezvládám Kaurismakiho pomalé tempo a nejak se mi nedaří vcítit se do pocitů a vnímání hrdinů. ()
V podstatě se do posledního písmena podepisuji pod komentář uživatele jitrnic. A ještě bych k tomu dodala, že Dostojevskij je literární impresionista, jeho postavy vnímají své okolí výhradně skrze své pocity a duševní pochody, které jsou v případě vraha, jenž právě dokonal svůj hrůzný skutek, chmurné a temné. Tady jsou všechny byty a kanceláře zalité sluncem a celé je to podbarvené optimistickou muzikou. Snad jsem v případě svého oblíbeného Dostojevského až moc konzervativní, ale takto tedy ne.Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
To je snad poprvé, co Kaurismäki přehnal stopáž, protože tady jsem se místy poměrně nudil. Jenže i tak je z toho cítit ta typická Kaurismäkiho atmosféra s jeho typickou kamerou, typickými hlavními hrdiny a typickým pomalým vedením děje. A právě to vedení děje se mi tady líbilo ze všeho nejvíc a vlastně i kvůli tomu se mi tahle verze Zločinu a trestu docela líbila. Takže proč ne, Kaurismäki sice má dost lepších filmů, dalo se na tom ještě zapracovat, ale určitě se mi to líbilo víc, než Le Havre. Navíc na debut je to poměrně zdařilé a i místo pro humor se tu najde. Slabé 4* ()
Galéria (17)
Fotka © Villealfa Filmproductions
Reklama