michalon

Debut, Aki Kaurismäki začal rovnou zfilmováním náročného tématu v podobě Zločinu a trestu od F. M. Dostojevského. Bylo to úmyslně, neboť k takovým tématům by se později nemohl již tak jednoduše vrátit. Kaurismäkiho zpracování je nicméně bravurní. Hlavní „hrdina“ - Raskolnikov - v podobě řezníka na jatkách Antti Rahikainena zavraždí na první pohled beze smyslu váženého podnikatele. „Soňa“ alias Eeva Laakso byla nicméně svědkem činu. Rozjíždí se tak lehce minimalistické drama, které nepostrádá napětí. Vynikající pojetí jednoho z nejlepších románů všech dob.

Film s původním názvem „Woody Allen No. 4“ naznačující, že nesahá ani do půlky Filliniho 8½. I přes to umně napsaný i natočený s příjemně zamotanými scénami z osobního života slavného režiséra a jeho tvořeným filmem. Mimo téma tvůrčí krize naráží film i na komerční tlaky velkých filmových studií. Jeden z nejlepších Woodyho filmů, ve kterém se snažil vypořádat po svém s tématem „8½“. A citace naštvaného Sandyho Batese po rozhovoru se zástupci studia: „You can't control life. It doesn't wind up perfectly. Only art you can control. Art and masturbation. Two areas in which I am an absolute expert.“

Společně s Žertem se jedná o jediný film, ve kterém Milan Kundera přímo pomáhal se scénářem. Já, truchlivý bůh je adaptace a rozšíření jedné z povídek z cyklu Směšných lásek.