Thelma

Tohle byl fakt divný film o divných lidech a obávám se, že i tvůrci disponovali nějakými těmi zvláštními schopnostmi, protože mě dokázali přesvědčit, abych se u snímku bavil, přestože jsem byl místy přesvědčen o tom, že se děj poněkud táhne. Jenže teď si tím vlastně nejsem až tak jistý. Vím ale jistě, že jsem si užil zvláštní temnou atmosféru v kombinaci se svérázným střihem a nemohl jsem si dovolit vypnout myšlení, což je u mnohých jiných počinů bezproblémová záležitost. (07.09.2018)

Překvapivě dobré – stylisticky i tematicky. Umělecká verze X-Men Origins (i v prvních X-Men Briana Singera je čitelně zakomponován motiv coming outu, i když méně explicitně). Zároveň zajímavá fúze „čarodějnického hororu“ a serióznějšího dramatu – celé v rámci fantastické poetiky, kdy je od začátku až do konce udržena dvojznačnost výkladu a perspektiv (čarodějnice svádí nevinnou dívku vs. ďábel skrze nevinnou dívku pokouší hrdinku s neuvědomělými paranormálními schopnostmi). Snad jen ten symbolický had je zde poněkud zbytečně nadužíván. (03.01.2018)

Když už jsem si myslel, že mě film trochu uspává, že to má momenty, které nejsou zrovna moc záživné, tak pak najednou přišel se scénou, která mě zase dovedla dostat. "Thelma" má na první pohled trochu nečekané prvky, ale na pohled druhý jsou to prvky, které v celkovém konceptu filmu rozhodně fungují. (21.03.2018)

V podstatě takové guilty pleasure. Thelma je tím druhem živelného ženského thrilleru, na který je hrozně zábavné se koukat a o kterém je lepší příliš nepřemýšlet. Všechny ty významové roviny by totiž mohly přestat dávat smysl. Nicméně Eili Harboe perfektně ztělesňuje provinilou hříšnost hlavní postavy a celý film tak příjemně graduje až do zábavného konce. V rámci severské kinematografie je tak Thelma až překvapivě popcornová záležitost. 7/10 (15.02.2018)

Různorodé recenze a hodnocení mě lákaly. A už jen takový detail jako nezvykle (skoro až nepříjemně) pomalý nájezd kamery na Thelmu v úvodu naznačoval, že film asi nepůjde vyšlapanými cestičkami. Což mi snímek potvrzoval po celou svoji dobu. Člověk si velmi rychle najde vztah k hlavní hrdince, vnímá společně s ní její nejistotu, ostych, ale zároveň také studiem na vysoké škole získanou svobodu. A když si k tomu člověk přidá její rodiče, sympatie k Thelmě ani nemohly být vyšší. S tím souvisely i výčitky svědomí vyvolávané výchovou manipulátora v podobě papínka. Jenže pak se začnou dít věci…a krom výborného hereckého výkonu hlavní protagonistky si člověk může plnými doušky vychutnávat působivou atmosféru a slušnou porci napětí. Navíc je tu pořád přítomná ta otázka; jsou to, co vidíme, jen představy/upravené vzpomínky či naopak pravda? K závěru mě už ale snímek pomalu přestával bavit, „přemisťování“ se totiž náhle rozšířilo i o další „jevy“ a mé nadšení takřka opadlo. Za většinu filmu dám ještě slušné 4*. (01.01.2018)