Thelma

Ze začátku se mě líbilo jak film pracuje s naznáky, ale když jsem zjistil, že celý film bude o naznácích mé nadšení opadlo, naštěstí se do toho všeho vesralo to podstatný, lidská osamělost v kombinaci s tím co Thelma nafasovala do sudiček to vyznělo hodně originálně, ale zase mě tady s těma pěti hvězdama neblbněte hlavu. (07.12.2018)

Není Trier jako Trier aneb v Norsku otevřeli první sexshop pro křesťany. Jablko z Ráje tam sice nemají, ale hada-pokušitele seženete v pohodě. Mladá a (překvapivě depilovaná) křesťansky založená slečna Thelma má záchvaty, podobné epileptickým, z toho, že své kamarádce nemůže vyhovět v sexuální oblasti. Podobenství hada a ptáka má psychickou inklinaci k mužskému pohlavnímu orgánu. Pořádné nadpřirození by tedy vyřešilo její nadpřirozené výjevy. S tím ale zásadně nesouhlasí režisér a dvě únavné hodiny hledá, jak by diváka oslnil. Co ho vedlo k natočení této nebetyčné píčoviny, je celkem zjevné: a) viděl Carrie, b) miluje filmy Darrena Aronofskyho, c) psychicky se na něm podepsaly nedělní bohoslužby. To von Trier by naservíroval přinejmenším explicitní cestu do dívčího klínu, Joachim servíruje modlitby, snůšku paranesmyslů a nudu. A ke vší škodě tlumí sexappeal hlavní herečky, neb Eili Harboe je materiál, se kterým se dá pracovat. Takže tenhle norský výjev pomateného tvůrce a obdivovatele biblických dějin můžete s klidem vynechat. O horor se to sotva otře, na psychologický film je to nepůsobivé. Solidně nasnímané a herečka v hlavní roli se snaží. Víc nic. Ke všemu protivně náboženské. 2/10 (05.08.2018)

Kdyby Thelmu posadili do lavice ke Carrie, chtěl bych vidět toho odvážlivce, kdo by jim dal na židličky rýsováčky.. Trier každý záběr, každý dialog, každé gesto natáhne o něco déle, než je zvykem, ale to není důvod, proč jeho slow burn drama tak často vyhasíná (dokonce i ve scénách ledu a ohně). Na vině je otřepanost.. (30.04.2019)

Překvapivě dobré – stylisticky i tematicky. Umělecká verze X-Men Origins (i v prvních X-Men Briana Singera je čitelně zakomponován motiv coming outu, i když méně explicitně). Zároveň zajímavá fúze „čarodějnického hororu“ a serióznějšího dramatu – celé v rámci fantastické poetiky, kdy je od začátku až do konce udržena dvojznačnost výkladu a perspektiv (čarodějnice svádí nevinnou dívku vs. ďábel skrze nevinnou dívku pokouší hrdinku s neuvědomělými paranormálními schopnostmi). Snad jen ten symbolický had je zde poněkud zbytečně nadužíván. (03.01.2018)

Výtvarně výtečný film. Pohledná dvacetiletá studentka katolička postižená schizofrenií je poprvé mimo dosah rodičů. Dívčí sexualita se probouzí. Vytváří mezirasové kamarádství s kamarádkou ateistkou. Artově mírně ujeté. Děj mnohdy nečekaný, ale kvůli vypadáajícímu rytmu nás nevtáhne. "Táta bydlí v Norsku, má spoustu dětí". "A jsi na něho naštvaná?". "Vůbec si nejsem jista, jestli má své děti vůbec rád, čím jsem starší, tím se ho snažím víc vytěsnit ze svého života." Režisér má zálibu v temných tónech. Harboe v titulní roli má obličej, který promlouvá beze slov. Velmi sdělný a vnitřně prozářený. Film je působivý, ovšem historka nepravděpodobná. (04.04.2018)