Leningradskí kovboji dobývajú Ameriku

Obrovská zábava. Tak prudko štylizované, tak o ničom nevypovedajúce a pritom je to zmesou tých najlepších a najzaujímavejších nápadov, aké som zatiaľ u Kaurismäkiho mal možnosť vidieť. Brutálne tempo, traktory a angličtina s fínskym prízvukom, ďalší majsterštek Mattiho Pellonpääa a pôsobivé cameo Jima Jarmuscha. Ťažko by ste hľadali niečo podobné, či už v súčasnom artovom filme, alebo mainstreame. Film ide tak prudko proti očakávaniam a pritom je svojský a veľmi zábavný. Leningrad Cowboys rules. (22.09.2014)

Věnováno památce Guty Cardenas. CITÁT - Stojí to za hovno. Hudba je málo komerční.......... Ta symbolika vlasů je promítnuta do všeho. Má jí malé dítě v kolébce, pes a třeba dřevěná bedna . Ze zabahněné vesničky odjíždí dechová kapela do víru amerického Rock´n´Rollu. Zjednodušený a zrychlený pohled na jednu kariéru jedné hudební skupiny. Rychlé změny, rychlé učení, všechno rychle, jen chtít. CITÁT - Pivní otázka - Zajímalo by mě, kde bere to pivo ?............ Monotonní hudební vložka na plechovky od piva je úžasná (34 minuta). Bylo mě líto toho človíčka, co je celou dobu pronásledoval a nemohl dohonit. Jinak veselé hudební road movie, které neřeší spoustu věcí a detailů. Ve filmu, mimo jiné , zazní Kuka Mitä Häh nebo Born To Be Wild. (08.05.2012)

tento mystifikační film o vzniku slavné skupiny mě dost pobavil. Propojení jejich osobitého stylu s Kaurismäkiho zapadlo přesně do sebe. Režisér se stále drží svého záběru na nižší sociální vrstvy a z tohoto pohledu byla Amerika pro mě koukatelnější a lidštější. Tentokrát to byla i větší sranda než je u jeho filmů zvykem. Chvilkami však na mě působil nevyrovnaně a zdlouhavě, tak dávám "jen" 4*, ale i tak jak jsou jeho filmy málo ukecané, nasmál jsem se dostatečně. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (22.07.2012)

Film mne dlouhá léta zázračně míjel a dostal jsem se k němu až po třiceti letech od jeho vzniku. Čas mu neubral na síle, i když dnešní generaci bude připadat trochu předpotopní. Tak se tenkrát ale dělal nezávislý film. Songy byly dost dobrý, cesta napříč Amerikou a hudebními žánry, na nedělní odpoledne jsem si nemohl dát nic lepšího.... (27.02.2011)

A tohle mělo být co? Omlouvám se všem, kterým se to líbilo, ale jaksi vůbec nechápu, proč se zde Fínové chtějí za každou cenu přiblížit tupému americkému humoru. Nejspíš aby ty Američany ve své případné trapnosti ještě více překonali, ale ono je to vlastně jedno. Napůl nepovedená parodie, napůl nestoudná vykrádačka skvělých The Blues Brothers a dohromady rádoby umělecká absurdní nuda mě asi tak dvakrát – třikrát dokázala krátce pobavit díky vtipným pohledům manažéra kapely, několikrát jsem mezi tím hlavou během pár vtípků pokyvl ve stylu „ale tak joo“ a zbytkem jsem se už jen s vypětím sil prodral s pocity málem nikdy nekončící trapnosti. Aki Kaurismäki mi svými filmy a stylem humoru nikdy neseděl, ale v některých filmech jako Calamari Union se mi líbila alespoň originální a zajímavá hudba. Ta zde byla pro jistotu nahrazena nevtipnými parodiemi na známé skladby na úrovni amatérských ochotníků. Je mi líto, ale v tomto filmu jsem jaksi nenašel nic, co by mě výrazněji oslovilo.. [25%] (23.09.2021)