Hamlet podniká

Po Zločinu a trestu se Kaurismäki pustil do další svérázné adaptace světové klasiky, v níž se s jistotou sobě vlastní obešel i bez notoricky známého Být či nebýt. V noirovém stylu a s kuřáckou stopáží vsadil příběh Hamleta do dravého světa obchodníků a oživil ho sociálními motivy. Tradiční dramatická hudba se mísí s rytmem rock’n’rollu (jedním z nejlepších míst filmu je píseň Rich Little Bitch skupiny Melrose, s níž během natáčení filmu Kaurismäki natočil také videoklip), tradičně zpracované známé scény se střídají s aktualizovanými (utonutí Ofélie, Hamletův souboj s Laurim/Laertem a závěr), tradiční rekvizity s cigaretami, pistolí a kachničkami do vany. V roli Hamleta Pirkka-Pekka Petelius, nechybí Kati Outinen jako Ofélie, škoda jen, že Matti Pellonpää dostal jen takovou nepatrnou (i když samozřejmě nepřehlédnutelnou) roličku. No řekněte, nebyl by z něj dokonalý Hamlet? (15.05.2009)

Síce Shakespera a jeho dielo nijak extra neobľubujem, skôr objektívne uznávam jeho hodnotu, ale určite stokrát radšej strávim nejakú tú klasickú inscenáciu jeho hry, než bizarnosti tohoto typu... Modená variácia na Hamleta, ktorý je tu dedičom podniku na výrobu gumených hračiek, navštívi v bare heavymetalový koncert a zavraždí svojho protivníka tým, že mu zapichne hrajúci magnetofón do hlavy, to už je trochu moc. Myslím, že by som nápad aktualizácie stredovekej hry do súčasnosti ocenil, keby to nemalo až tak kuriózny či rovno parodický charakter. Za pár slušných momentov ako úvodná scéna otravy alebo záverečná pieseň a hlavne za čiernobiely (až noirový) vizuál nakoniec slabšie 3 hviezdy, inak rozporuplná kuriozita. 50% Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou (09.03.2018)

Aki Kaurismaki prostě nemůže točit o lidech z vyšších společenských vrstev, s jeho poetikou se to naprosto míjí. Tenhle film prý vznikl z opilecké sázky a je to taky jediné vysvětlení, proč se do takového tématu Kaurismaki vůbec pustil. Pár velmi podařených momentů, ale jinak se tu příliš mnoho mluví a příliš z toho ční snaha pervertovat shakespearovské téma k obrazu svému. (04.12.2012)

Ďalšia z Kaurismäkiho adaptácií. Už je to niekoľký film čo od tohto tvorcu pozerám a stále si k nemu neviem nájsť cestu. Niektoré scény má Hamlet výborné. Oféliina smrť, divadelná hra, alebo rozlúčka medzi Hamletom a Oféliou. Tie sú nie len natočené ale aj odohrané bez akejkoľvek chyby. Všetko ostatné je ale potom hra na umenie. Veľké slová a veľké gestá u postáv, ktorým to neveríme. Celá tá konšpiračná línia aj snaha o akúsi myšlienku typu kto druhému jamu jamu, sám do nej sám, mi jednoduché nesedí. Ako novodobá adaptácia funkčné, ale originál mám predsa len radšej. Kaurismäki nie je zlý režisér. Jeho tvorba je určite zaujímavá a nesie jeho typické znaky. Mne to ale akosi stále nestačí. (26.08.2014)

Jo, tohle mě bavilo. Hodně zvláštní adaptace Hamleta, která mě ale zaujala a místy i příjemně pobavila. Na Kaurismäkiho to bylo podle mě poněkud svižnější, což mi ale ve finále nevadí. I tak si myslím, že tu jsou hluchá a nudná místa, ale jinak tomu nemám co vytýkat, líbilo se mi to. Líbila se mi i kamera a herecké výkony, akorát teda Matti Pellonpää mohl mít nějakou větší roli. Teď jsem si ještě vzpomněl, že jsem asi rok a půl zpátky viděl zhruba 35 minut z jedné filmové adaptace Hamleta (bohužel nevím kterou) a pamatuju si z ní jen dvě věci - 1. Byla to strašná nuda. 2. Scénu, kdy je otráven otec, která se odehrávala v zimě a vypadala, jako by Santa Claus dostal záchvat na saních a spadl do sněhu, kde se nějakou dobu cukal. Té scéně jsem se pochopitelně smál, a protože to asi byla nějaká slavnější verze, tak teď musím znít jako kulturní barbar, ale co už. Pointa je v tom, že tahle verze, byť je taková hodně svá, mě oslovila mnohem víc. Takže mě Kaurismäki opět nezklamal. Slabé 4* (27.12.2019)