Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene

Deklarovaný pokus o quality tv zůstal tak nějak na půli cesty. Pozitivní je, že Sýkora jako znalec detektivek pochopil, že "severské" propojení murder mystery s politikou a osobními vztahy hlavních postav je nejen trendy, ale taky funkční model. Zatímco však nordická detektivka linii vztahů používá jako další rovinu vyprávění, která má zpravidla nějaký vztah ke zločinu, zde jde o nádstavbu, která za a) není rozvinutá (dcera S. Majera) nebo za b) nemá pro příběh žádný zásadní význam (vztah Krobot / Melíšková). Ozvláštnění vyprávěcí struktury vcelku oceňuju, ale zase jde o určité nepochopení konceptu. Je fajn, že Pechlátova postava se na čas jeví jako oběť komplotu své hysterické manželky, aby se posléze v retrospektivě ukázalo, že všechno je jinak, problém je v tom, že tento vypravěčský trik na diváka funguje jen deset minut (než retrospektiva přijde). Zručnější západní tvůrce by z toho vytěžil nejistotu aspoň přes dva díly. Podobné je to se stylovými hrátkami, které někde působí (na české poměry) objevně a slouží evokaci napětí nebo jinak pomáhají vyprávění (využití zvuku, hudby...), jindy je ale jejich přínos přinejmenším diskutabilní (práce se světlem, kontrastem). V každém případě vypadají Modré stíny "jinak" než většina produkce nejen ČT, to se musí nechat - ale pokud by to znamenalo zároveň zcela "funkčně", byl bych ještě raději. Uměřený herecký projev některých aktérů (Huba, Lábus, Majer) je jistě na pochvalu, naopak zbytečně hysterické pasáže (Melíšková, Voříšková, Pechlát) působí v lepším případě divadelně, v horším úplně přepáleně. Závěrem - nelituju sledování coby promarněného času, ale až se filmařská odvaha skloubí s racionálnější úvahou, budu rozhodně šťastnější. (10.05.2016)

Půlce dialogů jsem nerozuměl (opravdu skvělá zvukařská práce!), druhé půlce jsem snad ani nechtěl rozumět. Něco tak ubohého jsem už dlouho neviděl, takový scénář by si zasloužil nejednu anticenu. A to raději ani nezmiňuji formu, především obraz, na který se ani nedalo pořádně koukat... napadá mě jen jedna otázka, jejíž odpověď by autoři asi měli připojit k samotnému seriálu: Co tohle mělo být? (08.06.2016)

Diametrálně odlišné než předchozí případ. Zůstává sice obsazení a postavy, ovšem námět a celkové pojetí je jiné. Snaha o artové zpracování a přidání na stopáži paradoxně tomuto seriálu spíše škodí, jelikož se to celé míjí účinkem kvůli vyloženě amatérskému technickému zpracování (zvukař by zasloužil jednu po tlamě a okamžitý vyhazov) a otravně houpavé práci s kamerou. Případ totiž zdaleka není ani daleka tak zajímavý, jako minule a děj je velice často ředěn různými podzápletkami, které ale paradoxně jsou záživnější než samotné vyšetřování. Hrstka detektivů tvoří příjemnou partu, která se sice někdy chová krajně neprofesionálně a nerealisticky a co víc, herci často vyloženě přehrávají, ale divák s nimi vcelku soucítí. Příště bych ale vyměnil režiséra a kameramana, kteří svou snahou o uměleckou seberealizaci kazí jinak docela dobrou krimi. Slabší 3*. (18.10.2016)

Spisovatel Michal Sýkora je odvážný kritik poměrů a nebojí se literární hyperboly- trochu přitlačit, aby si toho neřádu kolem nás všimli i ti nejzabedněnější, ideálně všichni. V této svojí předloze zúčtoval s jedním filutou, jemuž coby Olomoučák viděl roky do karet. Ivana Gelnara nám příkladně Xaver Veselý před nedávnem v jednom ze svých orálně rektálních rozhovorů představil div ne jako svědomí tohoto národa. Jsem rád, že alespoň umělecká díla zůstanou nositeli jeho skutečného odkazu. Gelnar nevraždil, jen šulil a to není fikce, ale holý fakt. (16.03.2016)

Zatím hodnotím dvěma hvězdičkami a doufám, že se to zlepší. Ze zásady se nedívám na vícedílné detektivky a to od doby Dalglishovek v ČST, kdy mi dvakrát utekl poslední díl, což je u detektivky dost blbé. Prostě jsem měla v sobotu večer jiný program. Na tohle jsem odhodlaná se dívat, protože jsem v Olomouci studovala na fildě a jsem zvědavá, jestli ty prostory poznám a vůbec jak to tam teď vypadá. K hodnocení - prozatím : hercům fakt NENÍ rozumět a je to celé takové jakési rozhozené. Některé scény jakoby nikdo nerežíroval a nechal kameramana, aby si dělal, co chce. Snímá pěkně, ale hrozně mu to trvá! Chápu, že T. Voříšková je krásná, ale koukat na ni v detailu minutu a to několikrát musí lézt na nervy i jejím obdivovatelům. Chodí se chodbami a jezdí auty, působí to jako vata. A taky aby to nebylo moc akční, to se do ČT nehodí....Tož uvidíme. Tož jsme viděli: už tak odpornou Melíškovou ožralou po sklence vína a vyřvávající svoje antiestébácké poselství, čurající a polosvlečenou jakousi bábu, holou pudel jakéhosi herce, třepajícího s Voříškovou, hodně chození a urputných pohledů nejen Melíškové. Hercům nadále není rozumět, zřetelně mluví akorát pan Huba. Hvězdičku neodeberu za Gelnara - Langera. Jo a abych dodržela výšeuvedenou tradici nikdy nepodařeného sledování detektivních sérií , druhý díl jsem neviděla, opět jsem měla tak jako kdysi lepší program. Už při "koukání" (naštěstí jsem u toho dělala i něco jiného) na 3. díl nelituji. A z fakulty tam není nic nebo tam není přes tu uměleckou kameru vidět....NEZLEPŠILO, NAOPAK HRŮŮŮŮŮZA. Trapný vrah, trapné rozuzlení, tradičně se z inteligentního unikajícího vraha stal psychopat. Nedokážu odpustit kiks v rozuzlení, který tu nechci uvádět pro případ, že by to chtěl někdo někdy vidět. PSEUDOUMĚLECKÁ PSEUDODETEKTIVKA....hlavně, aby to nebylo komerční! (29.02.2016)