Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene

Modré stíny se mi svými vypravěčskými řešeními jeví být neobvykle intenzivní obměnou dlouhodobé české tradice, již nazývám zdrženlivou detektivkou: detektivové pozadí vyšetřovaných událostí nikdy nepochopí, řešení se nedá vyvodit z poskytnutých vodítek a vyprávěcím cílem je především nazřít velmi členité uspořádání fikčního světa. Zvláštnost výstavby Modrých stínů současně spočívá i v postupném přesunu od důrazu na vyšetřování (první dvě epizody) k důrazu na soukromé aspekty postav týmu kolem komisařky Výrové (druhé dvě epizody). Jestli přitom řídící princip vyprávění Modrých stínů nacházím ve hravém potlačování očekávaných a zdůrazňování nečekaných prvků, lze podobně uvažovat i o jejich sebeuvědomělé stylové organizaci. Ta divákovi sice očekávatelně poskytuje prvky potřebné k porozumění, ovšem zjevně zdůrazňuje ozdobné rysy stylu, což se ukazuje zejména na filmařském pojetí rozhovorů mezi postavami. Podrobněji o tom všem pojednávám v rozsáhlém rozboru "Modré stíny jako zdrženlivá detektivka", který jsem napsal pro časopis Iluminace. (06.03.2016)

Před seriálem jsem slyšel část rozhlasové adaptace, a již ta mi přišla kostrbatá. EDIT po druhém dílu: dialogy jsou příšerně neživotné, šustí papírem. 3. díl: Vata, vata, vata. 4. díl: Stejně nemastný-neslaný jako ostatní. Jen ta majorka z inspekce MV mi byla sympatická, vlastně měla pravdu, postup vyšetřovacího týmu byl prostě blbej. Že si podle seriálu měl divák myslet opak, o kvalitě scénáře nesvědčí. (01.03.2016)

Jsem asi staromódní, když ani v tomto seriálu nedokážu ocenit inovativní přístup pana kameramana. Uvítala bych, kdybych viděla místo kleneb a stropů také celé postavy herců. Kolikrát bylo vidět jen půl postavy, ale celý strop. Příchozí a odchozí postavy byly nevím z jakého důvodu umělecky rozostřeny a opět se zde objevila fascinace temenem herců, hlavně tedy Kláry Melíškové. Občas jsem si nemohla pomoci, abych nemyslela na úvodní znělku Macha a Šebestové, kdy Mach sjíždí po zábradlí a signalizuje svou odbočku červeným uchem. Skrz uši Kláry Melíškové sice krásně pronikalo světlo, jen nevím, zda je to pro pochopení zápletky příběhu podstatné. Přiznám se, že první díl mě dostal, druhý navnadil ještě více, ve třetím jsem trochu plavala a v tom posledním jsem se maličko topila, ale to je jen můj problém. Celkově musím říct, že všechno ohledně přílišného světla a záběrů klidně zapomenu, protože seriál mě opravdu velmi zaujal (i kvůli naprosto skvěle zahrané postavě pana Barana) a netrpělivě jsem čekala na jeho vyústění. (13.02.2023)

Perverzní přesvětlená kamera, atmosféra, dobrej příběh i vedlejší linie, opravdu jsem nečekal, že bych někdy mohl vidět tak dobrou českou televizní kriminálku. Výborně vybraní a přirození herci ve velkých i malých rolích, Klára Melíšková je přímo špičková. Z figurek v trapném Případu pro exorcistu se staly plnohodnotné postavy, které po napínavém finále chci vidět v další sérii. (21.04.2016)

Na české televizní poměry jsou Modré stíny až nebetyčně zajímavě natočené. A taky mimořádně divné a nevyrovnané, proměnlivou kvalitu nemají jen jednotlivé díly, ale jako na horské dráze jsem si připadal i mezi scénami. Kdy některé jsou skutečně silné, výborně zahrané i napsané, zatímco jiné jakoby vypadly z úplně jiné, o několik úrovní horší produkce. Právě tahle nevypočitatelnost mi zkazila druhou polovinu seriálu, protože je poměrně otravné užívat si určitý moment a zároveň se strachovat, co přijde po něm. Stejně tak je děj ve druhé půlce příliš přesycený dějovými linkami, které ve výsledku nikam nevedou, zpomalují ty zajímavější a na konci nijak nepomáhají ke katarzi (která zde podle mého do značné míry není). Všechny tyhle věcí přispívají k velmi zvláštnímu feelingu, který je celou minisérií prodchnutý. A v případě Modrých stínů hodně záleží na tom, jak na vás právě tento feeling zapůsobí, protože jsou díky němu v mnoha ohledech problematické, ale taky zajímavé a svým způsobem jedinečné. Nikomu bych se je asi neodvážil doporučit, ale za vidění určitě stojí. Protože něco podobného opravdu není na obrazovkách České televize k vidění každý den. (01.03.2016)