Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nesnesitelná lehkost bytí" je milostný příběh, začínající během Pražského jara - "omračující liberalizace komunismu", která byla rozdrceno ruskou invazí v srpnu 1968. Tomáš, slibný mladý neurochirurg, je svobodný mládenec a chronický sukničkář, který v milostných záležitostech vyznává takovou filozofii, že z jeho života musí být vyloučena veškerá láska. Se svými dlouhodobými milenkami se setkává pouze občas a nikdy nestráví celou noc se ženou. Proti všem svým milostným zásadám se Tomáš ožení s Terezou, ale pokračuje v předchozím milostném vztahu se Sabinou, neovlivněn závazkem lásky... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (223)

Katarine 

všetky recenzie používateľa

Velmi příjemné podání slavného románu...i když zrovna tenhle jsem nečetla, Kundera je i z filmu naprosto zřejmý. Vůbec mi nevadila ani délka, na Daniela Day-Lewise bych se dokázala dívat i mnohem dýl. A moc se mi líbilo zpracování politických motivů. Ale musím souhlasit s golfistou, erotických scén bylo opravdu až přespříliš. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Takhle to dopadne, když točíte o něčem, o čem víte jen z rychlíku nebo oficiálních médií. Asi jako kdybych já natáčel o anglických dělnících v Manchasteru, taky o všech podrobnostech a nuancích vím prd, a když to natočím podle nějaké knížky, pořád tomu bude něco chybět, ta životnost, drobné postřehy. Zhruba takhle Československá televize točila TV inscenace z Anglie - zajeli k Apolináři, protože to je jediné místo v Praze s budovami z červených neomítnutých cihel, dali tam stánek s nápisem Grocery, někdo u stolečku popíjel z šálku čaj - a voilá, měli jsme příběh z Anglie. Takže tady se americkým divákům nabízí pohled na ty podivné opice za mořem, které v hospodě lijí pivo do prasat (a vůbec si berou prasata do hospody, víme?), a když je přepadnou ti zlí zlí Rusové v srpnu 1968, tak hromadně opouštějí republiku jako za 2. sv. války - ty fronty před hranicemi byly nekonečné a být to podle filmu, tak v ČSSR nikdo nezbyl. Strašně to mimochodem připomíná tu přepálenou scénu s úprkem v srpnu 1968 ve filmu Rebelové od Renče. Pak zde máme pár "autentických" záběrů jako z Prahy - jen by ten skladník nesměl přenášet bedny s nápisem Orange Juice. (Kde by v komunistickém Československu něco takového mohlo být? Nota bene na tržišti?). Seženeme jedno embéčko a jedno žiguli, cedule s českými nápisy nápisy Bazén a Východ, necháme ve filmu zpívat Kubišovou - a voilá - máme i v Americe Československo roku 1968! Jinak Kundera byl a možná stále je starý chlívák, o tom žádná, ale kromě těch chlívačinek jeho knihy obsahují spoustu postřehů a kritických zamyšlení nejen vůči komunistickému režimu, ale i mezilidským vztahům obecně. Jenže to jsou právě ty nuance. Ty dovede pochopit Čechoslovák, proto třeba jsou jak kniha, tak film Žert naprosto dokonalé, byť depresivní. A proto je tenhle film jen americká pohádka a povrchní blábol, který nemá nic společného s realitou, ani Kunderou. Navíc to má zcela, ale naprosto zcela zbytečně přepálenou stopáž - dvě a tři čtvrtě hodiny! - vyplněnou jen šukačkami, ta spí s tím a s tím, a on s tou a s tou, Ivan, Boris et moi v praxi, ke konci má pan doktor škraloup, aniž by tušil, maká jako dělník, a najednou zjistí, že je šťastný. Jenže to je poslední cca půl hodina, která je sice poměrně zajímavá touto výpovědí (a řazením těch tří čtyř závěrečných scén - myslím tím putyka - Sabina v USA a dopis - nutná šukačka na závěr jakože usmíření a štěstí - poslední cesta autem), ale na to jsem nemusel čekat dvě hodiny! Má to skvělou kameru, jak je u Svena Nykvista zvykem, ale stejně nechápu, proč to nedělal spíš Ondříček, Čechy hrají Francouzka, Francouz, Polák, dva Briti, tři Švédi (!), Holanďan, a jen dva naši emigranti v pidi vedlejších rolích (Landovský a Němec), což vůbec nechápu, proč neobsadili Třísku (myslím by byl daleko lepší než Day-Lewis), a protože je to rok 1988, myslím by nebyl problém sehnat i nějaké regulérní české herce té doby. Myslím, když budu mluvit moderním newspaekem, že to jen posílilo americké stereotypní náhledy na Čechy jako burany a Američané si tak pohladili své sebevědomí, že u nich tomu tak není a jsou daleko lepší a u nich by se takové věci stát nemohly. Jiný význam ten film nemá. () (menej) (viac)

Reklama

claudel odpad!

všetky recenzie používateľa

Opět jsem byl přinucen porušit svoji zásadu a ohodnotit odpad! z mnoha a mnoha důvodů, z nichž uvedu jen některé, protože bych mohl psát několik hodin. Jsem nadšený příznivec Milana Kundery a dlouho jsem nechápal, proč zakazuje adaptace svých děl a je tak zaujatý právě proti tomuto filmu, který je pravděpodobně důvodem jeho zákazu. Poté, co jsem tento film viděl, pana spisovatele chápu a naprosto s ním souhlasím, i když je to pro všechny jeho fanoušky velká škoda. Za prvé, během celého filmu jsem ani na okamžik neměl pocit, že by se mělo jednat o film o Česku, Češích a v Česku, za druhé, postava Terezy byla v knize vykreslena úplně jinak, byla to slušná, citlivá žena, trpějící pouze v důsledku toho, že pocházela z nuzných poměrů, což bylo umocněno ještě drsným přístupem vlastní matky, ve filmu jsem měl pocit, jako by Binoche předváděla nějakou poloidotku, věčně ubrečenou a zralou na léčení na psychiatrii, za třetí, zajímalo by mě, zda některý divák, který nečetl knihu, pochopil, od koho Sabina v závěru obdržela dopis oznamující smrt Tomáše a Sabiny, za čtvrté, Franz ve filmu byla naprosto zbytečná postava, kdyby tam nebyl, nikomu by asi nechyběl, za páté, Sabina přeskočila z Ženevy až do USA, takže Paříž byla asi pro Kaufmana zbytečná a nedůležitá, za šesté, Pavel Landovský byl jako téměř v každém filmu, ve kterém se objeví, nesmírně trapný, vzezření opilého hňupa sem opravdu nepatřilo, za sedmé, scéna, kdy Tomáš odmítá podepsat odvolání svého článku byla absolutně přistřižená za vlasy, za osmé, Daniel Day-Lewis si údajně vždy pečlivě vybírá role, nechápu, proč se rozhodl tentokrát tak špatně. Mám názor, který sdílím s mnoha lidmi - slavná literární díla jednotlivých států by měli točit režiséři těch států, ve kterých ona literární díla vznikla a zvláště Američani by se neměli srát opravdu všude. Neustále myslím na to, jak by dopadl film, který by natočil český režisér s českými herci, případně postavu Franze by hrál cizinec. Například Vladimír Michálek, Jiří Menzel nebo Viktor Polesný, Tomáše hrál Ivan Trojan, Tomáš Matonoha nebo Saša Rašilov, Terezu Klára Issová, Tereza Brodská nebo Barbora Seidlová a Sabinu Linda Rybová nebo Tatiana Vilhelmová. Bohužel, pan Kaufman si musel něco dokázat. ()

Mi Nü-Chai odpad!

všetky recenzie používateľa

Tohle by mohli klidně přejmenovat na Neúnosnou délku stopáže. Knihu jsem nečetla, jelikož v češtině jaksi nebyla dostupná, takže porovnávat ji s filmem nemohu, leč jestli byla jen zpoloviny tak natahovaná, nudná a ubíjející jako toto dílo, tak se jí budu vyhýbat. Téměř tříhodinová délka by byla vrahem takřka čemukoliv, natož mizernému milostnému příběhu, který je ještě ke všemu doplněn o zásadní, řádně patetické dobové scény. Občasné souložení (zřejmě s existenciálním rozměrem, alespoň dle hovorů předtím a poté) by mohlo jít na přebory v trapnosti, styděla jsem se za celý štáb. Ideální věc pro pomalou a bolestivou ztrátu tří hodin života. ()

Marci 

všetky recenzie používateľa

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (19)

  • V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)
  • Film financovala norská ropná společnost. (_mrkev_)
  • Hlavní roli měla ve filmu hrát původně Veronika Freimanová, přišla ale zrovna poprvé do jiného stavu a roli nakonec odmítla. Kvůli roli by navíc musela i emigrovat. Podle mnoha fotografií, které s ní byly nafoceny, nakonec tvůrci stylizovali Juliette Binoche. (ČSFD)

Súvisiace novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (viac)

Reklama

Reklama