Nesnesitelná lehkost bytí

Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. (10.03.2004)

Nesnesitelná lehkost bytí je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. A film je proti ní totálně ubohý, nehledě na to, že ličí Československo v kýčovitých barvách, dosti neodpovídajících ani knize, ani skutečnosti. Naprosté zklamání. Přidávám hvězdičku právě proto, že se cítím hodně neobjektivní kvůli svému hodnocení předlohy - takže si říkám, že to třeba není tak strašné... (05.01.2005)

Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. (21.08.2014)

Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. (16.04.2008)

Jestliže se Kunderovi tento filmový přepis jednoho z jeho nejlepších románu nezamlouvá, tak opravdu nevím proč. Na mě osobně zapůsobila kniha i film velmi, velmi podobně. A samotný film je jedním z nejlepších filmových filozofických existenciálních počinů za posledních 20 let, kdy je tu neskutečně dobře vyjádřena nejistota, nevyrovnanost a přitom tak samozřejmá životnost hlavních hrdinů. Ta, pro nás na první pohled zajímavější, "vlastenecká" stránka může být samozřejmě stále dokola podrobována kritice, co se autentičnosti prostředí, dějů i osob týče, ale zcela zřejmě tu neměla hrát a ani nehraje prim. Pojetí Tomáše, jakým se tu prezentoval Daniel Day-Lewis, v sobě obsáhlo skutečně obrovské množství vnitřních rozporů a konfliktů a nelze než ho za jeho výkon pochválit. Je samozřejmě více než těžké převádět do filmu Kunderův styl, a tak je vcelku pochopitelné, že tvůrci sáhli k jednoduššímu řešení, čímž bylo tvoření erotického dusna, které tu ale funguje znamenitě a bezchybně. (10.02.2005)