Réžia:
Philip KaufmanScenár:
Philip KaufmanKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Bill ContiHrajú:
Sam Shepard, Scott Glenn, Ed Harris, Dennis Quaid, Fred Ward, Barbara Hershey, Kim Stanley, Veronica Cartwright, Pamela Reed, Scott Paulin, Charles Frank (viac)Obsahy(1)
Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (132)
Překvapivě dost neznámý a opomíjený kosmonautský film. Zcela jistě by mohl mít své místo třeba někde u Apolla 13. Pokud zvládnete tu délku, která se snést dá (ale i tak je film podle mě zbytečně dlouhý) dostanete skvěle natočený a nasnímaný příběh, který má sice vzhledem ke zmiňované délce slabší momenty, ale působí příjemně monumentálním dojmem filmového díla, které dnes už pravděpodobně neuvidíte. Sluší se vyzdvihnout scény na obloze a v kosmu. Je to přesně ten typ vizuálních efektů, které považuji za čistě filmové a vzhledem k dnešní době za oceněníhodné. 7/10 ()
Dva filmy v jednom. Dva víceméně průměrné filmy v jednom. A tuny, opravdu tuny vaty! Vystříhat vatu, pokrátit vedlejší linku na Edwardsově letecké základně, více se věnovat samotnému projektu Mercury a přeobsadit nesnesitelného Quaida, mohl vzniknout (v mých očích) slušný film. Drze si dovolím ostře nesouhlasit s golfistou, Quaid se tři hodiny permanentně usmívá, celé tři hodiny si vystačí s jediným, frackovitě slizským úsměvem, to pro mě není zádné skvělé herectví. golfisto, vzpamatuj se ;-) ()
Možná to nemuselo být až natolik romantizující a odlehčené, ale zase by to pak přišlo o tu tolik specifickou auru, díky které je ona olbřímí stopáž více než snesitelná. Každopádně pocitu, že to jsou násilně pospojované dva filmy (jeden o Yaegerovi a druhý o sedmi pionýrech vesmíru; a oba výtečné!), které spolu dohromady ne úplně štymují, jsem se nezbavil po celou dobu. ()
Výrok Lid chce být klamán, tedy je klamán, je připisován neznámému autorovi již z dob starého Říma. O jeho pravdivosti se můžeme přesvědčovat každý den, speciálně na webu. S tímto faktem velmi zručně pracuje i Hollywood, který lze s minimem nadsázky, považovat za jednoho z největších producentů a distributorů dezinformačních a propagandistických materiálů, všech dob. Už desetiletí předkládá filmy, ve kterých obratně manipuluje s diváky pomocí nepravd a zkreslených informací. Největší rozmach přinesla osmdesátá léta, kdy se ke slovu dostal mix vrcholného kapitalismu se studenou válkou. Úkol byl jasný. Domácí diváky uklidnit, pobavit a přimět k poslušnosti a vlastenectví. Zahraniční postrašit a přimět k závisti. Bylo by tedy dost pošetilé vnímat Správnou posádku jako historický film, protože scénář stojí na beletrii, kterou se sice snažil Kaufman protkat fakty, ale ... . To ovšem není výtka, jen připomenutí mladším divákům, aby nevěřili všemu, co uvidí. Protože ono to vše velmi uvěřitelně působí. Především díky dobře napsaným postavám, atraktivitě námětu, ale i zpracováním. Pokud tvůrci pohodí pár zrnek faktů, je snadné nechat se strhnout příběhem o mužích, kteří posouvali hranice a snažili se dostat dál, výš, rychleji... . Co na tom, že byli v rolích postradatelných figurek ve hře, kde si poměřovali šulínky politici SSSR a USA? Jak by divák mohl nefandit posádce správných chlapců, se sympatickými tvářemi vynikajících herců? Ale věřím, že Kaufman chtěl opravdu natočit film o statečných pilotech. I proto ho vypráví tak odlehčeně, že místy vlastně tu šulínkovanou i znevažuje. Přestože se nemohl vyhnout kontextu doby, v popředí jsou hlavně piloti a jejich ženy. A také úspěchy a selhání, kterých sice bylo o dost více, než se divák dozví, ale v osmdesátých letech, se pravdu nedozvěděl ani Kennedy. Podpora veřejnosti byla klíčová, protože "odvrácená" strana demokracie je, že politici musí skládat účty veřejnosti. Proto s ní bylo a je manipulováno skrze mediální kampaně a lži. Přesto se u tohoto filmu vyplatí nepátrat a nezasazovat si ho do kontextu doby. A užít si ho přesně tak, jak ho tvůrci předkládají. Jako dobrodružné drama o pilotech, kteří se jako první pustili tam, kam se dosud nikdo jiný nevydal... . Tedy s výjimkou Gagarina, šimpanzů, psů... . PS: líčení světlušek, které Glenn popisoval, stojí u zrodu mnoha konspiračních teorií. ()
Jo, herecky sice vyborne obsadne /Shepard, Glenn, Harris, Quaid/ ale ta trojhodinova stopaz -. to bol moj zabijak, fakt som nemohol udrzat pozornost cele tri hodiny. Kennedy bol Dzonny, to viem akurat z celeho filmu a parkrat boli zabery na rakety. No ale nuda k posrani, toto reziser Kaufman prehnal . 45 % ()
Galéria (61)
Zaujímavosti (38)
- Grissom (Fred Ward) nelhal, když tvrdil, že se dveře kabiny otevřely samy, následkem čehož se loď potopila. Testy ukázaly, že je to možné. Proto již v lodích Apollo nebyly odpalovací patrony. Kdyby tam byly, Guss Grissom a dva další astronauté by nemuseli uhořet v kabině Apolla 1, když se jim nepodařilo dveře ručně otevřít. (Chegi)
- Role Annie Glenn byla první filmovou rolí pro Mary Jo Deschanel, ženu kameramana Caleba Deschanela. (HellFire)
- Během natáčení scény, kdy Chuck Yeager (Sam Shepard) ztratí kontrolu nad zkušebním letadlem a katapultuje se, zemřel kaskadér Joseph Leonard Svec. Jeho helma se naplnila kouřem, ztratil vědomí a zemřel na následky pádu. Ve skutečnosti si Yeager rozbil čelní sklo helmy a popálil si obličej. (HellFire)
Reklama