Štvorec

Film přetékající významy a podněty k zamyšlení - od komické postavy liberála a egoisty, přes satirický obraz institucionalizovaného umění až po širokou metaforu společnosti zmítané mezi sobectvím a altruismem. Co je Östlundova síla je ale i jeho slabost. Narozdíl od uceleného konceptu Hry a soustředěné vztahové studie Vyšší moc ve Čtverci Švéd těká, hledá přesný timing scén i zneklidňující moment, kdy se díky jejich trvání láme význam. Má to pár skvělých momentů, ale jako 142 minut dlouhý film to funguje spíš jako pásmo k polemice a reflexi. Takže důležité téma, které hledá optimální filmový tvar. Jako Zlatá palma - zajímavá, ne úplně konvenční volba. Cením si zápas, který jsem s tím svedl. Ale předchozí dva Rubenovy filmy mám výš. (29.05.2017)

// Östlund je zjevně fanda nejen strefování se do společenských trendů, ale i geometrie. Tady mu ten úhel navíc pak sice celou tu satiru maličko rozmělnil, takže ve finále nebyla až tak fatální, jako v Trojúhelníku, na druhou stranu sledováním jedné samolibé figury po celých 140 minut dotáhl vše do neméně tak uspokojivého konce, za což teda klobouk dolů. 9/10 a tenhle tvůrce je mi čím dál tím sympatičtější. (03.09.2023)

Pozoruhodné zrkadlo súčasnej západoeurópskej spoločnosti s jej pokrytectvom a súčasne snahou o maximálnu korektnosť. Veľa výborných, originálnych a trefných scén pri ktorých divák nedýcha, ale tiež veľa scén, ktoré film zbytočne naťahú na prehnanú stopáž. Možno to bol Östlundov zámer (“Stane sa tento objekt umením, keď ho umiestnime do priestorov múzea?”), ale ak ano, nemusel film spomalovať, mal ho iba doplniť naznačením druhého plánu. Menej by bolo viac. Každopádne rovnocenný brat Hanekeho Happy Endu, ktorý je na podobnú tému. (05.02.2018)

U mě především zabodovala desetiminutovka Terryho Notaryho, okolo kterého jsem čekal, že se bude film více točit (plakát), ale ona je to jen dost rozvleklá satira, točící se okolo kurátora galerie Christiana, kritika na současnou švédskou vyšší třídu, liberálnost a svobodu slova, zodpovědnost, kde všechno to snobství kontrastuje s chudobou žebráků, všechna prázdnota a pseudo-artovství muzeií, galerií a současného "umění", které je fundamentálně o ničem, kontrastuje s tím, jak je Notaryho opice naopak absolutně autentická. Určitě ne špatné, ale dost rozvleklé v tom, co chce říct. (17.03.2018)

Čtverec mi svou atmosférou občas připomínal snímek Vyšší moc, až po jeho skončení jsem zjistil, že je má na svědomí stejný režisér. Také jsem z něj měl místy tísnivé pocity. Z filmu totiž opět sálá ta švédská dokonalost, strohost a emoční prázdnota. Když už někdo projeví své emoce nekontrolovaně, vždy to hraničí s průšvihem. Ve Švédsku bych nechtěl žít ani za zlaté prase. Každopádně Čtverec je natočen dobře a některé scény jsou výtečně. Nabízí zrcadlo dnešní „dokonalé“ doby a nechává jen na divákovi, co v něm uvidí. Navede na spousty zajímavých otázek, které nechává záměrně bez odpovědí, což se mi líbí. K tomu je ve spoustě scén i překvapivě vtipný. Bylo by fajn si o tom pak s někým pokecat a probrat to u piva, kafe, čaje, … Bohužel jsou tu i hluchá místa a občas jsem se lehce nudil. Možná mi chyběl nosnější příběh. Proto dávám nakonec tři hvězdy, ale není to průměrný film a podívat se na něj rozhodně doporučuji. (17.10.2019)