Nekonečná cesta

„Neměl jsi včera sepjaté ruce. Při modlitbě. Ty nevěříš v Krista?“ - „Copak jsou všichni, kteří spínají ruce, věřící?“ A v podobném duchu se dá mluvit o celém filmu. Tedy ne že by byl o náboženství, jako spíš o víře (a to ať už v cokoliv). Hlavní hrdina Jussi „Kari“ Ketola doufá jen v to, že se co nejdříve dostane zpět ke své rodině. Ale všichni ostatní z kolchozu s příznačným (až cynickým) názvem „Naděje“, opravdu věří, že v SSSR našli zemi zaslíbenou. A v podstatě se to tak poměrně dlouho jeví (tedy krom toho malého detailu, že se z tohoto ráje nikdy nedostanete živí), avšak ona drsná hra probíhající na pozadí (o které se oficiálně nemluví, ale všichni o ní dobře ví) začne léty přitvrzovat. A (N)naděje postupně pohasínat…Tohle historické drama o ne až tak dobře známé části dějin má řadu silných a emocionálních scén (z nichž největší hloubku má onen výraz ve tváři Jussiho ženy), charismatického Korpelu a vůbec je technicky velmi dobře natočen. Já to vidím na solidní 4*. „Co teď budeme dělat dál?“ - „Budeme pokračovat tam, kde jsme skončili.“ (11.07.2021)

Veľmi pôsobivý príbeh o pravom ruskom primitivizme, o tých ktorýsi aj teraz myslia, že sú jedineční. O tom sú hlboko presvedčení svojou komunistickou partajou. Ale len oni. Príbeh podložený na historických skutočnostiach má hodne do seba a je sa nad čím zamyslieť. Dramaticky dobre prevedené, slušná výprava aj casting. Trochu na škodu, že neboli dotiahnuté niektoré scény, ktoré by zvýraznili dojem udalostí, ktoré by dali väčší zmysel rozpoznať hĺbku faktov a konania tak bezcitného rozhodovania o hoci kom, hoci ako, bez žiadneho princípu. (28.11.2018)

O amerických kolchoznících v SSSR jsem neměl ani potuchy, takže rozšíření obzorů je jednoznačným plusem. Dalším je atmosféra. Ono to docela dlouho vypadá, že ačkoliv je hlavní hrdina v cizí zemi proti své vůli, dokáže si tu nakonec zařídit relativně pohodový život, který jen občas naruší buzerace ze strany paranoidních úřadů, které všude vidí špiony. Zároveň se ale nad tím klidným životem vznáší něco, co naplno propukne přibližně po hodině a i když to už člověk zná z mnoha jiných filmů, zase ho to zasáhne. Zejména scéna z lesa byla příšerná. V podobných případech si vždycky pokládám otázku, jak je možné, že komunisté běhají volně po světě a nikdy nedokážu najít odpověď. 80% (21.10.2018)

Zobrazuje méně známou historii amerických Finů, kteří po krachu newyorské burzy odjeli do Sovětského svazu s dobovou naivitou budovat dělnický ráj. Hl. hrdina je ovšem se svým ještě komplikovanějším osudem (a z hlediska filmového závěru relativně dobře zakončeným) mezi nimi výjimkou – čímž mimo jiné vzniká u diváka kvazirealistického díla trochu falešný dojem, že zatímco pro ostatní lidi okolnosti dopadají špatně, on sám ale zlému osudu vždy nějak unikne (díky ztotožnění s protagonistou, z jehož perspektivy je příběh nahlížen, jemuž spousta lidí neujde). Tím, že se „velké příběhy“ často vypráví očima přeživších, zkreslují obraz pozitivním směrem. Co se týče IKITIE, není to nakonec tak špatný film, jak jsem se obával. Rozhodně lze vyzdvihnout dvě věci – pěkně natočené naturalistické sekvence (připomenul jsem si při nich Wajdovu KATYŇ, i když Wajda byl jinak díky své vícevrstevnatosti rozhodně lepším tvůrcem) a počáteční stylistické ladění á la spaghetti western, které ovšem film paradoxně vůbec neodlehčuje, spíše mu dává ještě zlověstnější nádech, jelikož je zřejmé, že o westernový příběh s citově kompenzačním revenge finišem se jednat nebude. Na druhou stranu jde o dosti přímočarý film s velmi jednoznačným poselstvím a hlediskem, který je celkově laděn spíše do midcultového art-festivalového mainstreamu. Naštěstí si do určité míry drží jistou osobitost. (13.02.2018)

Epický příběh boje člověka o přežití na základě skutečných událostí. Ne, nejedná se o dobrodružný film odněkud z džungle či pouště. Tady jde o politiku. Píše se rok 1930 a příběh poukazuje na krutovládu v Sovětském svazu. A je natočen skutečně v tý nejsyrovější podobě, až z toho mrazí. Čímž je také znát, že se jedná o snímek evropský. Podařilo se tu vskutku emocionálně zkombinovat historický význam dané doby do osudu jednotlivce a vytvořit tak jeden příklad historické epochy. V plné síle se ukazuje stalinská diktatura, čímž se příběh stává nejen poučným, ale i varováním. Snímek doslova září autentičností a hlavně uvěřitelností. Je to o evropské historii, která je dnes již zapomínána a mladá generace o něčem takovém neví už vůbec nic. Tento film o komunistickém zlu je svým pojetím a právě silným příběhem něco zcela jiného, než se neustále na jedno brdo objevuje v české kinematografii. (24.03.2019)