Accused
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vlado Müller, Zora Jiráková, Martin Štěpánek, Jaroslav Blažek, Pavel Bártl, Milan Jedlička, Miroslav Macháček, Jiří Menzel, Kamil Bešťák, Jiří Schulz (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jeden z nejvýznamnějších českých filmů poloviny šedesátých let vznikl podle novely spisovatelky Lenky Haškové. Drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, avšak v roce 1969 putovalo do trezoru. Jeho příběh totiž pojednává o profesně zdatném a morálně bezúhonném člověku, který se z pohledu tehdejších zákonů jeví jako podvodník. Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky. Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (96)
Nielen kedysi v Hollywoode natočili Otto Preminger alebo Billy Wilder napínavé súdne drámy. Naše špičkové režisérske duo prispelo svojou troškou diváckeho napätia, etických otázok a moralizovania v dnes takmer neznámom Obžalovanom. Vystačili si aj bez vraždy, k maximálnemu diváckemu zážitku stačí aj všednosť každodenného života...Vlastne nie až v tak všednom prípade, ale pre režim veľmi príznačnom. Jedna miestnosť, viacero svedkov, obžalovaných, ani zďaleka nie jednostranných sudcov a prokurátorov a zopár flashbackov. Nemá to chybu. Perlička na dne československej kinematografie. ()
Drama ze socialistcké soudní síně (žádný monstrproces) je dobře uděláno a vypovídá také tak o své době. Pro mě asi nejzajímavější bylo "nepřiznání viny"', tedy Obžalovaný se ničím neprovinil. Je možno posoudit jako vinu snad tisíce zkorumpovaných spolupracovníků? Neuvedl je právě on svým halabala-přístupem na šikmou dráhu? Je dodržení temínu oporavdu tím jediným cílem, za který stojí bojovat do posledního pěťáku? Ředitel Pepa Kudrna se se jich (podvodníků a kradeníků) zřekl příliš pozdě. Další zajímavou otázkou by mohlo být: do jaké míry je tento film pro či protikomunistický. Sám bych jej asi posoudil dosud jako komunistickou agitku za komunistické předáky, zde ředitele. (V obsahu je psáno, že byl profesně zdatný, což film - vystoupení někdejšího ředitele - dokládá jako nepravdu. A morálně bezúhonný? Stačí k tomu fakt, že kromě ředitelského platu a ředitelských poct a uznání, neměl z toho ani halíř? Podplácení dodavatelů, krytí podvodů (všichnui věděli, že všechno podepíše) atd. tehdy asi patřilo ke kodexu dělnických ředitelů, jejichž činnost působí dodnes... ()
Plnokrvná súdna dráma. Kdeže zastaralá, kdeže tézovitá! Ponúka aktuálne úvahy o zodpovednosti vládcov. Riadiacich fabriky, školy, obce štáty. Kam siaha ich zodpovednosť? Do akých konkrétností? A čo otázka o trestaní hlúposti, ktorí tu viacerí vyzdvihujú? Kto bude arbiter múdrosti? Veď to je cesta do pekiel totality! Veľmi zaujímavá bola úloha prokurátora a sudcu, nie nevyhnutne zaujatých, ale skôr neschopných vziať do úvahy motivácie, ciele, prospech a nebezpečnosť činu pre spoločnosť. Na druhej strane stojí trtko komunistický cholerik v osobe komunistu: riaditeľa, čo sa bil za červenú vec. Až zabudol, že nebuduje vysnený sociálny raj, ale ne-demokraciu iného typu. Dobrovoľne prijal od odporného tlstého námestníka ministra výzvu na porušenie zákonov, len aby budovanie išlo fofrom. Poslúchne, ale akú chce potom spravodlivosť? Aké polovičaté riešenia odmieta, keď ich sám prijal (dostavať fabriku i za cenu porušovania iných zákonov). Stelesňuje presvedčenie všetkých odsúdených - sedíme nevinne, tam hore sa páchajú oveľa väčšie svinstvá. Podnetné, inšpiratívne hutné. Pripájam sa k chvále hereckých výkonov. Ku komentárom ostatných: užívateľ spotczek trafil klinec po hlavičke. Dnes, v čase rozdrobenej zodpovednosti a presúvania jej častí od zadávateľa na investora a od toho na subdodávateľov a od nich na sprostredkovateľov a od nich na zahraničné dodávky komponentov a od nich na výrobcov jednotlivých súčastí a to všetko na niekoľkokrát preprané sa nedá zodpovednosť vyvodiť voči nikomu. V guláši nazývanom demokraciou, má byť podľa politologických neoliberálnych teoretikov zodpovednosť jasne určiteľná. V realite sa ale zodpovednosť vďaka systému delenej správy a množstvu úhybných výnimiek a kľučiek, dokonale rozplýva. Poznámka na záver: Aby som bol konkrétny: 8. augusta 2008 sa zrútil cestný most na rýchlik Comenius pri dedine Studénka. Dodnes trvá súdne konanie, kde sa tromfujú znalci posudkami, pozostalí ôsmych mŕtvych stále trpia, nemôžu si ani uplatniť náhradu škody, nemajú voči komu. Šesť rokov od nešťastia neexistuje zodpovedný. Obžalovaní sú viacerí, ale systém delenej zodpovednosti vytvoril obžalovaných desať a hádam rok konanie stálo len preto, lebo súd mesta Nový Jičín nemal tak veľkú pojednávaciu sieň, kam by sa všetci obžalovaní, ich advokáti a príbuzní pozostalých popratali. Jednoducho kapitalistická súdna paráda. Demokracia jasne určiteľnej zodpovednosti. Rovnaké drísty ako tu už boli za iných režimov, len v inom balení. A navyše: ak aj nejaký rozsudok padne - tak súdny spis má vyše 15 000 strán a budú nasledovať odvolania aj dovolania a kým si to všetci znova všetko naštudujú, tak príbuzní už budú dávno v dôchodcovskom veku alebo im bude všetko totálne jedno. Znechutení sú už dnes. Hlavne, že má každý na všetko právo, aby sa nikomu neublížilo. Že sa tým stráca a zaniká akákoľvek spravodlivosť nikoho netrápi. Z takéhoto systému majú najväčšiu radosť advokáti, ktorým predlžovanie procesu vyhovuje a peniažky sa sypú, no a za správnu takúto spravodlivosť považujú aj banky, na ktorých účty si obhajcovia, sudcovia, znalci a prokurátori peniažky odkladajú, aby mohli byť použité následne na financovanie čojaviem nejakých skvelých cestných mostov a tak. () (menej) (viac)
Masitý socialistický soudní drámo o budovatelské deziluzi. Paradox obžalovaného protagonisty, který jako jediný zastupuje ideologické hledisko v byrokratickém procesu je navíc v zásadě univerzální, protože s pointou o tom, že systém potřebuje obětní beránky, kteří jsou ochotni z něj vykročit, aby ten samotný systém mohl fungovat, se můžeme setkat i u filmů z aktuálních režimů, namátkou třeba Ayerovo Street Kings. Scény z podelektrárny vysílají mocné S.T.A.L.K.E.R. vibes ()
Tezovitá agitka proti komunistickému systému, po dramatické stránce špatně ošetřená. Už od začátku je jasné, kde mají být naše sympatie. Téměř celý film se odehrává v soudní síni při výslechu hlavního hrdiny a svědků. K tomu ale potřebujete dobré "výslechové" a "svědecké" dialogy/monology, jinak je i 90 minut moc. Těch se ovšem nedokáte, spíše jenom chudé režie a průměrných hereckých výkonů. V kontextu doby určitě chvályhodné dílo, dnes již ovšem nepříliš působivé. ()
Galéria (20)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (8)
- Juraj Herz nabízel režisérovi Kadárovi do role státního zástupce Josefa Somra, v jehož herectví viděl velký potenciál. Somr si ovšem tuto velkou příležitost nechal sám ujít, neboť se neozval včas a režisér Kadár již poté trval na Miroslavu Macháčkovi. Somr si nakonec ve filmu přece jen zahrál a to dosti významnou roli. Ve chvíli, kdy režiséři oznámili Herzovi, že potřebují narychlo někoho do role lékaře, který byl odsouzen za vlastizradu, Herz neváhal a pro Somra si osobně zajel. (Zdroj: dokument Zlatá šedesátá). (mchnk)
- Snímek získal v roce 1963 cenu Trilobit za nejlepší scénář a za nejlepší herecký výkon díky Vladovi Müllerovi. Na filmovém festivalu v Karlových varech pak získal Křišťálový glóbus. Na filmovém festivalu pracujících v roce 1964 získal Velkou cenu a Cenu ústřední rady odborů. V roce 1966 získal čstné uznání v hladování a nejlepší zahraniční film uvedený v poslce distribuci a v roce 1965 hlavní cenu za režii v umělecké soutěži pořádané ke 20. výročí osvobození Československa. (Krouťák)
- V komparze si zahral aj mladší brat známeho režiséra Juraja Herza, Rudolf. (Raccoon.city)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (viac)
Zemřel herec Martin Štěpánek
Narodil se jako nejstarší syn z druhého manželství herce Zdeňka Štěpánka. V mládí k herectví neinklinoval a v nultém ročníku se připravoval na studium medicíny. Odtud ale nakonec přešel na DAMU. Od… (viac)
Reklama