Obžalovaný

Vyborna sudna drama, a to vznikla z mojej mylovanej ceskoslovenskej kinematografie. Komunisti uviedli v 50. rokoch minuleho storocia do pohybu - rozjeli cervene koleso teroru, ktory drvil nielen obycajnych ludi, ale casto aj sudruhov samych. Som ateista, ale komunizmu som nikdy neprepadol, nedajRamzes abych klesol tak hlboko. A ako spomina casto kolega mchnk, hoci nie v tomto komentari : "tohle je potreba znat, povazujes -li se za znalce ceskoslovenske kinematografie" 80 % (17.09.2016)

Pánové Kadár s Klosem se zlepšují film od filmu a už nyní mají mojí plnou pozornost. Zatím co u jejich režijní prvotiny únosu jsem víc než kvalitu hodnotil zábavnost filmu, tak tady už jde opravdu do tuhého, respektive se tu ťalo do živého a po pravdě mě ani nepřekvapilo, že po roce 68 šel ten film do trezoru. Přeci snímek kde soudruzi by vyhodili soudruha za to, že by se držel postupů a elektrárnu do provozu neuvedl a když se postupů nedržel a elektrárnu do provozu uvedl, zatím co jiní nakradli co se dalo, tak za to stanul před soudem se asi moc do krámu nehodil. Každopádně skvěle vygradovaná záležitost, kde už jen málo chybí k úplné dokonalosti.90% (08.06.2019)

Ako si socializmus našiel svoj vlastný systém riadenia podnikov... Sugestívna dráma zobrazuje zvrátenú hru kde spoločnosť súdila človeka, ktorý robil všetko pre spoločnosť. V úlohe obžalovaného riaditeľa podniku sa v prvej vážnej úlohe objavil Vlado Müller a hereckým koncertom strhával na seba pozornosť. Jeho Kudrna je poctivým chlapom, ktorý veril systému a bol presvedčený o správnosti svojho konania. Záverečné otázky a polemiky sudcov a prokurátora s novinármi pred vynesením rozsudku boli všeobecnou obžalobou tohto systému. Veľmi pôsobivý film. (18.12.2011)

Kadár a Klos mě opět ohromili, spolu s Engelchenem a Obchodem na Korze vytváří Obžalovaný trojlístek filmů, které patří k naprosté špičce naší kinematografie - filmy dramaticky dokonale vyvážené, nepřepjaté a přesto velmi naléhavé, vzbuzující řadu důležitých otázek a podrobující moderní historii dosud nevídaným pronikavým náhledům, které v tomto snímku dosahují vrcholu. Přestože je zde užíván klasický film jen s mírnými moderními obměnami, působí veškerý děj velmi bezprostředně a svěže, i díky naprosto přirozeným výkonům (hlavně Menzel zde působí jako nesmírně oživující prvek, který i přes svou nenápadnost začíná na sebe strhávat ještě větší pozornost než Müller, ne tak oddramatizovaný jako ostatní). Zdánlivě jednoduchý případ je mnoha nabízenými úhly pohledy zásadně komplikován a film vyžaduje silnou pozornost, aby bylo jeho postupné zobecňování na obžalobu režimu, jemuž obžalovaný zasvětil celý svůj život a snahu, pochopeno i ve vztahu k nijak nepřehnanému závěru. Film tímto postupným odkrýváním dalších a dalších vrstev plynoucích z problémů tak čím dál více nabývá na zajímavosti a spoluprožitku, v závěru je i jistá gradace (rokování poroty v podobném duchu jako Dvanáct rozhněvaných mužů), i když samotné znění rozsudku, jak je později po filmařské stránce působivě ukázáno, i zde pomalu ztrácí na důležitosti. (04.01.2010)

Nielen kedysi v Hollywoode natočili Otto Preminger alebo Billy Wilder napínavé súdne drámy. Naše špičkové režisérske duo prispelo svojou troškou diváckeho napätia, etických otázok a moralizovania v dnes takmer neznámom Obžalovanom. Vystačili si aj bez vraždy, k maximálnemu diváckemu zážitku stačí aj všednosť každodenného života...Vlastne nie až v tak všednom prípade, ale pre režim veľmi príznačnom. Jedna miestnosť, viacero svedkov, obžalovaných, ani zďaleka nie jednostranných sudcov a prokurátorov a zopár flashbackov. Nemá to chybu. Perlička na dne československej kinematografie. (27.02.2014)