Herkules ve středu Země

Toporný kulturista Reg Park versus démonický Christopher Lee v dokonale stylové Bavově režii. Má první návštěva v italském subžánru zvaném 'sword and sandals' dopadla na výbornou. Hercules spolu se dvěma společníky podniká výpravu do Hádovy říše mrtvých, aby získal magické jablko, díky kterému může zachránit svoji lásku Deianiru z područí krále Licose. Cesta podzemní říší, která Herculovi klade do cesty nejrůznější překážky, je ztvárněna díky Bavovým kameramanským a trikovým finesám vskutku dokonale. Použití sytých barev, umělé mlhy a papundeklových dekorací působí díky vhodnému nasvícení a kameramanskému mistrovství velice atmosféricky, což obvzláště vyniká v závěrečném souboji s nemrtvými. Lituju toho, že jsem tenhle film neviděl v dětství, protože je hodně podobnej filmu Jáson a Argonauti nebo filmům o Sindibádovi, na který mám nejlepší vzpomínky. V pokročilejším věku už to člověk bohužel neprožívá tak jako v dětství. A ač nepředpokládám, že v této mnohadílné sérii potkám lepší film, určitě dám taliánskýmu Herculovi další možnost. (27.02.2007)

Je až s podivem jak podezřele málo došlo k propojení dvou žánrů, mytologického a hororu. Přičemž italské sandálové filmy se v lecčems lišili od amerických velkofilmů, převážně jde o zobrazení násilí, tj. Kobky, žaláře a nejrůznější druhy mučení byli v Itálii velmi populární a režiséři se přeháněli v neustále novém zobrazování těch nejbizarnějších torturových praktik. A co teprve, když se režie ujme známý hororový mág Mario Bava (tehdy proslavený spíše coby kameraman, trikař a člověk pověřený natáčením akčních scén). V 60. letech se na Apeninský poloostrov přestěhovali snad všichni kulturisté světa, aby zkusili hereckou kariéru v sandálových filmech. Jedním z nich byl i Reg Park, velký souputník Steva Reevese, největší hvězdy žánru, kterému nikdy neodpustil, že jej porazil na Mr. Universe. Děj je napínavý, rychle odsýpá, čemuž prospívá i střídmá stopáž, jediné co film kazí, alespoň v mých očích, je snaha o odlehčení. Debilní nájezdníci ze začátku se dají ještě překousnout, jenže u Herkulova a Théseova společníka trvám na vrozeném kreténismu a jeho přežití pokládám za zločin proti lidskosti. Výprava je sice skromná, ale odpovídají, kulisy jsou použité z La conquista de la Atlantida, kde shodou okolností také hrál Reg Park. Zklamání je pro mne hudba od Armanda Trovajoliho, bohužel se přespříliš se zaměřil na hororovou notu, takže i pěkná romantika, navíc hraná flétnami a harfami (kam se hrabou smyčce), je upozadněna díky makabrózně disharmonickým tónům. (03.12.2010)

Ch.Leeho vidieť v takejto roli je zaujímave ale aspoň hral špinavca a zas mu to pristalo.Kamera je vynikajúca a vizuál tiež veľmi slušný.Len príbeh a spracovanie mi pripadali nedomyslene a niekedy to zasahovalo až do komedialnej trápnosti.Veľmi nudné poňatie Herkulesa.Ale jedna scéna v ktorej na Herkulesa útočili mŕtvy,môžem povedať že bola viac než vydarenou.A hlavne kvôli nej dávam 3* lebo ináč by to bolo len za dve. (01.01.2015)

Slušný zástupce žánru Sword and Sandal, respektive subžánru Sword, Sandal and Sorcery, přičemž sorcery prvky samozřejmě vycházejí (velmi volně) z antické mytologie. Celou dobu jsem si říkal, že je škoda, že na tom nedělal Ray Harryhausen, jeho triky by sem sedly jako prdel na hrnec a kamenný Procrustes by pak jistě vypadal méně směšně. Takto je asi největším pozitivem Christopher Lee, za zmínku jistě stojí i krásné italské herečky. (07.11.2018)

Na snímku „Herkules ve středu Země“ je krásné, že zde jsou pěkné trikové scény nebo prostě momenty, kdy si budete říkat, že je fajn, že Mario Bava to podsvětí pojal po svém, temně, ale přitom měl skvělou představivost. Třeba jen do rozseknutí kořenů je vizuálně zajímavé. Výprava filmu je velmi dobré, přebíjí příběh, který není nijak skvělý, i humor, který se do děje zbytečně dostává. (15.04.2019)