Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrajú:
Jorga Kotrbová, Zora Jiráková, Milan Jedlička, Václav Neužil st., Dagmar Neumannová, Pavel Bártl, Jaroslav Nekolný, Rudolf Průcha, Kamil Olšovský (viac)Obsahy(1)
Lyrické vyprávění o citově se probouzejícím dvanáctiletém děvčátku, které se jako jediný člověk dokáže spřátelit s nezkrotným černým koněm... Příběh je zasazen do krásné jihočeské přírody a byl realizován ve spolupráci se Státním plemenářským ústavem v Písku. Vedle několika domácích cen získal několik mezinárodních uznání, zejména na festivalech věnovaných filmům pro děti a mládež (Benátky, Cannes, Mar del Plata). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (48)
Herecký debut mladičké Jorgy Kotrové. Jde nejen o úžasně poetický snímek (s řadou dokonalých záběrů kamery), ale i lidsky silný příběh o sblížení odvážného děvčete s klučičími rysy s týraným koněm. Lenka si díky svému temperamentu lépe rozumí s kluky než holkami, za což sklízí posměch. Ale nezdá se, že by to nějak těžko nesla. Co ji ale trápí je, když vidí, jak lidé na statku zachází s vraníkem jménem Primus. Ten je hodně divoký, ale zdá se, že není zlý. Jen na vlastní kůži až příliš pocítil bič. Lenka má sice ze začátku k Primusovi respekt, ale postupně se k němu dokáže přiblížit jako nikdo jiný. A tak je nakonec trápení konec. ()
V tomto poetickom filme s množstvom krásnych scenérií i nežných citových pohladení ukázal Karel Kachyňa, akým je majstrom pri prehľadávaní zákutí duše dospievajúceho dievčaťa. Prekvapilo ma, že onou herečkou je Jorga Kotrbová, ktorú si pamätám až z Boháčka. Napriek všetkým kladom nemôžem dať viac ako tri hviezdičky, aby som zachoval proporcie, i keď som bol s filmom veľmi spokojný. ()
Na pozadí budovatelského filmu natáčí Karel Kachyňa lyrický příběh o pubertě, o konci dětství, o době hledání, nejistoty, transformaci citu. Klukatá hrdinka Lenka, které už nestačí hrát si ,,na pokoje", naváže silné citové pouto s vraníkem Primem (ve vztahu k němuž si kompenzuje budoucí mateřský pud). Čistý příběh je jedním z mnoha pro Kachyňu tak typických poetických snímků točených z perspektivy dětských očí a je až s podivem, jak ryze dívčí je tenhle film dvou výrazných mužských tvůrců, totiž pana Kachyni a pana Procházky (a to i při vědomí faktu, že jde v podstatě o ohlas francouzského filmu Crin-Blanc, tedy Bílá hříva, který je nakonec přímo citován i v Trápení, když sekvence z něj sleduje Lenka s rodiči na domácím černobílém televizoru). Jasná je jedna věc, totiž že únik do dětství umožnil tvůrcům obejít schematismus dobových budovatelských filmů z kolektivizované české vesnice... ()
Karel Kachyňa & Jan Pocházka - to je pomalu sázka na jistotu. Tomu filmu vlastně neschází mnoho k dokonalosti - poutavý příběh, nádherná kamera (jak jen dokáže zachytit nekonečný prostor krajiny i vypíchnout zdánlivě banální detail), působivá hudba a skvělý výkon Jorgy Kotrbové, která je více jedné krve s nepoddajným hřebcem než se svými lidskými vrstevníky. Je to vlastně československá odpověď na Lamorissův film Bílá hříva , který dokonce v jedné pasáži filmu hrdinka sleduje v televizi a ve snové sekvenci se v něm dokonce ocitá. Oproti Bílé hřívě je Trápení ještě poetičtější. Svobodná jízda hrdinčina noční opuštěnou krajinou je dokonalost sama. ()
"Klukatá...klukatá...!". Ale charakterově silná, spravedlivá, nebojácná, rázná a nádherně osobitá. Krásné, upřímné přátelství a starost, i když o někoho, kdo nemůže poděkovat, vlastně ano, kůň mluví očima a moc dobře ví, koho k sobě pustit, stejně jako Lenka. Setkání dvou samotářů svých světů je doprovázeno skvělou hudbou, lehkými politickými narážkami, nadčasovou kamerou a klasickou precizností režie od mistra podobných dětských, šťastných dramat. ()
Galéria (12)
Fotka © CS Film
Zaujímavosti (15)
- Československo tehdy film prodalo do 34 zemí. (Silencia90)
- Autorem scénáře je český prozaik a scénárista Jan Procházka (1929-1971). S Karlem Kachyňou to není jeho první spolupráce. Další z filmů, kterým psal scénář pro Karla Kachyňu, jsou Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966), Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- V 58. minutě je vidět, že si děti hrají s německou helmou WH M35 (používanou za druhé světové války). (Winster)
Reklama