Metanol

Obrovská škoda, že se do tohoto televizního filmu nezapletli lepší herci a herečky. Šíleně to srazilo dojem z filmu, který byl po ostatních stránkách naprosto luxusní. Líbil se mi jen a pouze výkon Lukáše Vaculíka, který byl prvotřídní. Ostatním jsem měl hrozný problém jejich role uvěřit. Divácká úspěšnost byla zajištěna už jen divácky atraktivním tématem. Režisérka se ukázala býti maximálně schopnou osobou a smekám před ní. Snad nám ještě něco přinese. Myslím, že uchopila celé téma skvěle. Kamera i hudba byly na české poměry něco úžasného. Dokonce jsem přivítal i husí kůži, což je u českého filmu věc nevídaná. Opravdu mistrovsky odvedený kus filmařiny. Co se týče inspirací skutečností, tak se mi úplně nechce věřit, že pánové prodávali nevyzkoušený produkt, který vyrobili na základě přetransformovaných informací z wikipedie, spíše bych to viděl jako pohádku pro soudy, která měla snížit tresty. Parádní film, který bych se nebál doporučit komukoli v této malebné, alkoholem prosáklé, zemičce. (05.05.2018)

Momentálně nejlepší česká televizní režisérka se obula do všeobecně známého případu, o němž prakticky nikdo neví mnoho z jeho pozadí. Velmi zajímavé bylo i seznámení s výběrem z poškozených, s opilými povaleči by se divák těžko identifikoval, takhle jen koukal a říkal si, že se to mohlo stát i jemu. Druhá část by si zasloužila i rozdělení do dvou dílů, tolik v ní bylo informací. Ale vše podáno srozumitelnou formou, byť ve velmi ostrém tempu. (23.01.2022)

Ilustrace na konkrétních osudech má dopad vždy nejdrtivější. A tady se dokázali vyhnout naštěstí i klišovitému zpracování (scénka s penálem koupeným dvakrát byla tak na hraně, že jsem se v té chvíli zapřísahala, že už nikdy nebudu mojí mámě vyčítat, že něco koupila blbě, nebo zbytečně!). Také bylo samozřejmě užitečné nahlédnout do střev alkoholového kšeftu - nedokážu sice poznat, jak moc to bylo autentické, ale rozhodně si teď dlouho asi nic nenaleju... Apropó - omlouvám se L. Vaculíkovi, že jsem si o něm vždy myslela, že je sice pohledný, leč prkenný herec. Kolem padesátky se zdá, že se poměr obrací. (01.05.2018)

Krytonův psychoskener v rukách Police ČR a policajti jak ze zahraničního filmu, ale v každém kanclu mapa ČSSR, do toho vražedný cimbál, vyšetřovatel Trachta, stavebniny Chránil a Pomáhal a pan prokurátor, jehož vyprávění "u Dubinů a na všech jejich pobočkách se strhla panika; V Bystřici pod Hostýnem zkolabovala čistička; lidi tam všude cítí zelenou a rum" zní úplně stejně jak "v Louňovicích vybrali na povstání spoustu peněz; a všechny je pak dali na ten kuželník". Nejkurióznější je ale mezi neznámé tváře zasazený Vaculík, který neumí žádnou postavu zahrát tak, aby nebyla apriori sympatická. Ostatně ona je ta postava tak i napsaná. Načež je k ní ve finále rozdmýchána nenávist pomocí goebelsovsky účinných záběrů na šťastné chvíle s rodinou s poukazem, že za pár let může jít domů. To poté, co je naznačeno, že to všechno vlastně vyprovokoval on svou hamižností a kdo ví jestli ne nějakými ďábelskými úmysly. Tak opravdu nevím, jak to s ním autoři vlastně mysleli. Při zobrazení malých českých mafiánků, gaunerků a nezávislých obchodníků (s vyloučením slovenských) se autoři nespokojili s tím, že ti skuteční před soudem vypadají vesměs jako podobné typy (s nimiž zajímavě kontrastuje pan Březina) a co nejvíce je typově rozrůznili. Abychom v tom jako jeli všichni. No a do toho ten Vaculík... Oukej, jinak dobrý. Jak snadno se dá předčasně umřít a jak snadno se dá dostat doživotí. A jak píše Niethustra, "chytřejší, sociálně citlivější a ve vynášení soudů opatrnější než..." . Formálně výborný, jeden z vrcholů naší televizní tvorby. Uchopení tématu, drajv, kladení scén. Rovněž mustr, podle kterého je to rozvrženo do dvou dílů, je vypracován skvěle. A konec konců toho Vaculíka jsem měl vždycky rád a cimbál byl super. (23.07.2018)

Po umělecké i řemeslné stránce téměř dokonalé a překvapující, že někdo něco takového dokáže natočit i u nás. ___ Scénář sice psal život, ale scenáristka dokázala bez většího tlačení na emoční pilu vyhmátnout epizodické příběhy, které dojmou (oběti) a šokují (pachatelé). Skákání v čase a místě v první epizodě je přehledné a přidává příběhu napětí. Druhý díl se více blíží klasické kriminálce (možná bych si odpustila občasné machrování policajtů) a naznačuje, co je evidentní – že bez uplacené spolupráce (nebo aspoň uplaceného mlčení) oficiálních složek státu (celníci?) by taková hrůza nebyla možná. Tohle je upřímné sociální drama bez patosu i nadřazenosti. (30.04.2018)