Dukla 61

Slušný pokus o kvalitní drama o té nejtěžší profesi. Je zde několik momentů, které jsou v podstatě skvěle natočeny a většina z nich má společné to, že spojuje talent Issové a Taclíka. Dobově taky více než věrohodné, což dokážu ocenit, protože z tohohle kraje pocházím a jako většina lidí tady jsem v rodině měla horníky. Proto jsem si klepala na čelo u přeháněného přízvuku hlavních postav (jen Issová to dokázala prodat). Nicméně i přes těch pár kvalitních scén z dolu a důlní tragédie (pár momentů bylo husí kůži nahánějící) se jedné o promarněnou šanci, protože film nikdy překročí hranice televizního filmu. Mnohem více se dalo soustředit na psychologii havířů a jejich rodin v průběhu i po tragédii. Konec v podstatě vyšumí do prázdna. Každopádně docela příjemné překvapení. (04.06.2018)

Oživiť banícku katastrofu 7.7.1961 na ostravsku bol počin odvážny, ale režisér David Ondříček si so svojim tímom poradil a vytvoril realistickú drámu. Kaustrofobické scény z banských chodieb sa umne striedali so životným osudom elitného baníka a jeho rodiny a treba priznať, že materiálu by určite bolo ešte na jeden diel. Možno sa mohlo upustiť od prílišného tlačenia severomoravského slangu do popredia, časom si však uši zvykli a rozumeli textu. Česká televízia sa vyznamenala a slovenská verejnoprávna môže len tíško závidieť... (11.06.2018)

Že ten po všech stránkách vynikající první díl filmu bezprostředně po závěrečné scéně zabijeme mluvícími hlavami pamětníků (při vší úctě nicneříkajícími), to napadlo autory, nebo nějakého troubu z ČT? Celkově to nicméně vypadá, že Ondříček po několika výtvorech různé kvality vyzrál v režiséra, který umí udělat film jako ze známých českých tvůrců málokdo, resp. skoro nikdo, a který si (konečně!) umí vybrat tvůrčí kolektiv. Scénář, reálie, scéna, dramatický sled, Taclík(!) s Issovou, oběma mladými i všichni další. Skvěle pojatá hudba, jak dějová, tak doprovodná. Na tv film skvělá kamera a střih. A ačkoli jsme podobný příběh mohli ve všech jeho složkách stokrát vidět např. v běžné americké produkci, teprve tady ho vidím vyprávěna tak, že se mě opravdu může dotýkat, což samozřejmě není dáno jen objektivní kvalitou, ale také konkrétním vztahem mezi divákem a dílem - především ale musí jít o film, ke ktrému je mi vůbec možno si nějaký vztah (nezaměňovat prosím se "vztahem k postavám") vytvořit. Dukla61 je takovým filmem. (A Enšpígle, když už jsme u toho šajnu, tak ne, Issová nepřehrává, to jen možná tobě chybí srovnávací materiál z reálného světa.) (27.05.2018)

Oběti z Dukly dostali důstojný filmový pomník a to je ve finále nejdůležitější. Ondříček však i v rámci televizního formátu natočil relativně velkolepé drama jedné obrovské tragédie. Všemožné přízvuky z toho místy dělají spíše komedii, ale i herci se celkem vyřádili. Issová jednoznačně vládne, ovšem cena za Mimořádný počin v oblasti audiovize je fraška a měla dostat regulérního Českého lva. (15.03.2024)

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * (03.03.2019)