Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (394)

MajklCZsk 

všetky recenzie používateľa

Film svou kvalitou velmi kolísá. Některé herecké výkony jsou perfektní, některé se potápí pod hlubokým průměrem. Některé proměny charakterů jsou naprosto precizní a uvěřitelné, některé dramatické oblouky jsou naopak silné WTF?!. Některé příběhové sekvence jsou špičkové a velmi silné, některé jsou pak hluché a nic nevypovídající. Naštěstí těch dobrých věcí je o něco více. Může už za to především přesah, který nový Ondříček divákům dává. Hlavně že práce stále žije. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * ()

Reklama

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Je paradoxní, že zrovna film o havířích klouže po povrchu a zneužívá veškerá klišé a kýč katastrofických filmů. Ovšem to tomu nohy nepodkopává, i tak je to dobré a v rámci žánru zdařilé, dobu to zachycuje solidně, stejně jako specifičnost havířského povolání. Snad jen tam nemuselo být tolik rodinné vaty a víc syrovosti by také jenom prospělo. Co to ovšem činí takřka nesledovatelným je práce s dialektem. Pokud chtěli české herce, prosím, ale nenutím je do něčeho, co jim nejde přirozeně z huby, což muselo být na place jasné během první klapky. A nebo (což by bylo logičtější) obsadím herce moravskoslezského původu. Ovšem zdejší kakofonie dialektů, kdy v rámci jedné scény na sebe mluví postavy každá po svém, to je na zabití. Speciálně když jejich výkony jsou jinak vynikající. A tak Issová se snaží držet dialekt, ale je slyšet, že je to chtěné a ne přirozené, Taclík mluví po svém a jen si každou třetí čtvrtou větu vzpomene že by neměl, do toho zcela směšný Langmajer (což mohl být záměr, ale nepovedl se) a aby to do uší bilo o to více, tak se to trumfne obsazením vedlejších rolí „rodáky“. Kdo tohle vymyslel… Každopádně však Dukla 61 za vidění stojí, to zase ne že ne. Za slyšení však ne. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Zatím co v současné české kinamatografii se moc nezapomenutelných filmů netočí, televizní tvorba naopak kvete. Dvoudílná zpracování nějakých událostí je rodí jako houby po dešti a mají většinou velice dobrou úroveň. Vnímám rozdíl mezi televizní a filmovou tvorbou a nepovažuji se za znalce a milovníka té televizní. Z mého pohledu by se našlo několik věcí, které by stály za zmínku. Hodně záleží na zadání. Pokud bylo účelem přiblížit veřejmosti událost z roku 1961, to se myslím podařilo. Nemyslím si, že by bylo pro příběh stěžejní herecké obsazení. Uvedení dokumentu Černé zlato ve stejnou dobu hodnotím kladně. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Opravdu skvělý televizní film! David Ondříček staví na hlavu všechny teorie o tom, že to v českém filmu nejde... Ostravský region mi doposud vinou volebních výsledků a identity jménem Ruda z Ostravy nebyl moc sympatický, ale tady jeho zašlá sláva povstala v plné síle! Ondříček bravurně pracuje s herci, co třeba vyždímal z Marthy Issové, kterou obsadil zcela mimo její zavedenou typovou škatulku, tomu se ani nechce věřit, vlastně poprvé jsem z ní měl pocit, že je skutečně dobrá herečka, stejně tak skvěle postavil před diváka svůj záměr ukázat havířinu jako tvrdou dřinu pouze pro skutečné chlapy...a tenhle tah vyzněl znamenitě, zvláště v dnešní divné době, kdy je tvrdá manuální práce ostrakizovaná a považovaná za cosi podřadného... Suma sumarum - skvělý scénář, skvělé civilní herecké výkony, vynikající režie - a televizní Dukla 61 coby skutečně důstojná pocta oněm 108 zahynuvším horníkům... ()

Galéria (107)

Zaujímavosti (20)

  • Matka Roberta Mikluše (Eda), Zdeňka Miklušová, která se stala poradkyni režiséra pro hornický dialekt a která v době natáčení pracovala v herně, se tak vžila do své role filmařky, že když se jí David Ondříček zeptal ve studiu, co říká na uvedenou scénu, odpověděla, že se jí natočená scéna zdá málo upřímná. Ondříček ji musel vrátit zpátky na zem slovy: „To nech prosím na mě, já se ptám na hornický žargon.“ (sator)
  • Protože v dole Rako se těží lupek, museli filmaři do podzemí navozit uhlí. [Zdroj: Raport.cz] (rakovnik)

Reklama

Reklama