Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník

Je zde výrazná stylizace a dvě časové roviny. Tato stylizace, například v rudě nasvíceném baru, přestane vyprávění dramatizovat a začne je rušit. Ornamentální přepjatost zkrátka oslabuje věcnou podstatu žánru krimi. Alespoň však Vodník není tuctový. Běžné televizní produkci krimiseriálů se vymyká přinejmenším filmovou řečí provokující na hraně mystéria, jakou si naposledy zkusila v kinech Polednice. (15.04.2020)

Chválím neotřelý styl snímání, který mohl lézt leckomu na nervy, kdy nemáte postavu v prostředku obrazu a k tomu se dost často zaostřuje na pohled jakoby skrze figuru na pozadí za ní. V zahraničí už to nějakou dobu frčí, ale domácí divák si na to bude muset ještě zvykat. Bohužel celkově vyšetřovaná tragédie hrůzné smrti dítěte za komunistů mi nedošla k potřebnému napětí, škoda chvílema to mělo příjemně mrazivou atmošku s kapkou poetiky a temné pohádkové postavy. Nesedlo mi místo s opravdu futuristicky podivnou policajtárnou uprostřed polí s šéfem v kuchařské zástěře a laciný způsob odhalení vraha skrze jednu fotku. A ještě podivnější konec jak zvláštně si paní vyšetřovatelka dojde pro dotyčnou osobu někde do lesa, nebyla tam žádná cesta, prostě šla někam za devatero horami a devatero řekami, kde ukrývá se lodička... 65% (21.04.2019)

S hodnocením této série mám trochu problém. Námět mi připadal velice atraktivní. Seriál má místy výbornou atmosféru podpořenou podmanivým hudebním doprovodem. Koukal jsem na to rád. Napětí a touha diváka odhalit viníka je místy dohnaná až do extrému. Ale… (spoilery) Všechno toto napětí končí hodně banálně. Celý film člověk uvažuje, kdo je z rodiny vrah, aby nakonec byl vrahem nějaký soused, o kterém je seriálu jen malá zmínka a jeho k motivace k vraždě je postavená na vodě. Stejně tak je člověk napínán 2,5 hodiny, co asi dělala slečna v té maringotce s dělníky tak zásadního, že to narušilo vyšetřování vraždy, a ejhle zase blbost. Její otec vehementně narušuje vyšetřování a hrozí žalobami, že jeho dcera před 30 lety ukázala frndu??? Některé scény jsou jak padlé na hlavu, kdy Melíšková se začne prodírat džunglí v kostýmku a lodičkách, jindy se v lodičkách dá na pochod mezi vesnicemi, jindy zase navštíví nějaký večírek na policejní stanici, jehož význam je mi ukryt. Melíškova mi zde obecně není moc sympatická, z jejích hlášek jsem místy dost rostl. Stejně tak s Krobotem, on je teď oblíbený, to chápu a asi do série patří, ale to jeho bezduché tlachání u rybníka byla ztráta 30 minut. Místy experimentální kamera dle mého do žánru nepatří. Co se týká žánru. Kriminálka to není, jelikož s kriminalistickými praktikami má málo společného, spíše pokus o takovou detektivku, pojďme se všichni sejít a povídat si kdo je vrah 2,5 (25.04.2019)

Takhle by se mohl "převyprávět" celý Erben. Kouzlení s barevným kontrastem mi vůbec nevadilo, atmosféra horkého osmdesátkového léta byla správně dusivá, a i když se tu vlastně ani moc nevyšetřuje, z celého cyklu o týmu Marie Výrové (Melíšková je každou rolí lepší a lepší) mě právě tento případ nejvíc dostal. Už jenom představa toho hrůzného činu, brr... P. S. Miroslav Krobot strávil v každé epizodě asi tak pět minut a stejně perlil - "Skočím pro novou lahev." "Já ale řídím." "Pro sebe." (18.04.2019)

Na tohle já neskočim. Ani na rádoby uměleckou práci s kamerou (brutální nadužívání snad všech triků z knihy "Učíme se s kamerou" v každý scéně bez zřejmějšího propojení s dějem) ani na závěrečnej obviňovací salónek na zahradě. ("Tys mi zahejbal". - "Tys byl ve straně". - "Tys kašlal na rodinu". ...). Ten krimi příběh byl samozřejmě úplně hloupej, jo, vim, že to je to hlavní. (45%) (30.04.2019)