Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jiří MacákHrajú:
Vilém Pfeiffer, Mária Markovičová, Petr Čepek, Marie Málková, Karel Chromík, Jana Hlaváčková, Václav Babka, Rudolf Hrušínský ml., Luděk Munzar (viac)Obsahy(1)
Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
Drsný příběh z doby hospodářské krize, sourozeneckého boje a nehostilnosti vyšší části Moravy. Krásně zpracované zvyky od masopustu po pálené čarodějnici, kdy máte opravdu chvilku pocit, že žijete na moravském venkově v první polovině 20.stol. skvělý výkon Petra Čepka. ()
Poplatné době vzniku: ostrakizovaní "bolšáni", naivní pánbičkářství ("modlí se ráno, v poledne, večer a přitom jsou na sebe jak psi") a frustrovaný hospodář pijan/palič (Čepek). Film je strukturován chronologicky od Třech králů, přes masopust, topení Morany po Velikonoce, dojde i na pohřeb a svatbu. Zobrazení jednotlivých lidových zvyků k těmto událostem patří k tomu nejzajímavějšímu z celého filmu. ()
Neprávem opomíjený film Karla Kachyni. Obraz hospodářské krize v roce 1932 na Valašsku, kde lidé marně shánějí obživu. Vesnice přežívaly, ale pokud v gruntu hospodařil takový sedlák, jakého mistrně zobrazil Petr Čepek (vedle Petrolejových lamp možná jedna z jeho stěžejních rolí), který i drobné výdělky propíjí a čeká na možnost vypálení rodné chalupy, aby získal slibovanou pojistku, pak jejich obyvatelům nepomůže ani vrátivší se synek Jožin, který hledá v rodném hnízdě záchranu pro svou rodinu. Krutost kapitalismu v plné nahotě, bídu lidí umocňuje jejich závislost na pověrách a církvi, jež přivádí do hrobu krásnou dívenku plnou života. Vše kolorováno lidovými obyčeji od Tří králů až ke svatebnímu obřadu. A ještě krásná role tehdy mladého Rudolfa Hrušínského jako vesnického blázna, který měl být zneužit při vypálení chalupy. Trošku jsem nepochopil roli potulného cimbalisty v podání Václava Babky. Tato role věčnému plívovskému učiteli neseděla. ()
Nemôžem uveriť, že Karel Kachyňa natočil tento film. Strašné a škaredé natoľko, že som to po 40 minútach vypol. ()
Československý film odehrávající se v třicátých letech v období hospodářské krize na jihomoravském venkově. Na statek, kde hospodaří starý otec (V. Pfeiffer) se svým synem Vendelem (P. Čepek) přijíždí jeho druhý syn s manželkou a synem, kterému se nepodařilo sehnat obživu ve městě. Vzhledem k nesnášenlivé povaze amorálního Vendela je jasné, že toto soužití nebude dělat dobrotu. P. Čepek zde ztvárnil další z jeho nezapomenutelných rolí, neboť jeho bídák Vendel je známý jako necitlivý a zhýralý alkoholik, který navíc neváhá pojistit otcův statek vysokou částkou proti požáru, který má v plánu úmyslně založit. Jeho pracovitý a klidný bratr K. Chromík je povahy naprosto opačné, v dramatické scéně na konci filmu zachrání s nasazením života na poslední chvíli navzdory Čepkově paličské snaze rodinnou zemědělskou usedlost. Kachyňovo drama se na můj vkus věnuje až příliš místním folklorním tradičním zvyklostem místních obyvatel v průběhu roku, až se může zdát, že je hlavní příběh odsunut do pozadí. Ve vedlejších rolích manželek obou bratrů se objevily M. Málková, podobných nedobrých charakterových vlastností jako její manžel Vendel a J. Hlaváčková, hezká a milá manželka jeho bratra. V rolích venkovanů se ukázali místní blázen R. Hrušínský ml., výborný V. Babka zpívající a hrající neustále na cimbál a sedlák L. Munzar. Srovnáme-li toto Kachyňovo dílo s o rok mladší šíleností zvanou Smrtí mouchy, rozdíl ve všech filmových aspektech je naprosto diametrální, přesto však cítím, že ani přes neveselý a zajímavý příběh z prostředí, kde se těžce pracuje od rána do večera, ani přes tradičně vynikající výkon P. Čepka nemohu udělit vyšší než průměrné hodnocení. ()
Drsný obraz moravského venkova za předválečné krize. Obrazy ze živoza střídány záběry na lidové veselice, průvody ap. Velmi kvalitně obsazený, jen lehce tendenční film. ()
No, rozhodl jsem se něco na hodnocení přidat, protože se snímku nedá upřít vysoká profesionalita. Těch folklórních vstupů rozhodně mělo být méně a kratších. Jinak souhlas s mým pět let starým komentem. -------------------------------------------------------------- //////Snímek naprosto o ničem. Podivná mluva, podivný "děj", podivné všechno. Směska drobných příhod odněkud z hor, čertví odkud. Sice se tam zpívá o Žitkové, ale pokud mne paměť neklame, tam se mluví naprosto jinak. Osudy těch lidí mne po tři čtvrti hodině přestaly zajímat. 201110184500/8106/8111 ()
Čepek je prostě více než nadprůměrný herec, ale ten scénář ! Působí to tak uměle, neživě, vykonstruovaně, a to mám moc rád filmy o sociální otázce- Kachyňovy Lásky mezi kapkami deště, to je jiná nebo Sestřičky. ()
Text distributora je pěkná blbost. A že bylo v době velké krize málo práce a chudoba, tak to si asi normalizátoři nevymysleli. Třídního boje tam moc není, Kachyňa to chytře nahradil ukazováním místního folklóru. Trochu tím trpí plynulost děje, na druhou stranu se dozvíte, jak se bavili lidi před téměř sto lety. Jak tam ty malí kluci rozhýbávají koruny stromů, to je slušný adrenalin. ()
Petr Čepek je jako Vendel skvělý - dominuje celému filmu. Nemohu si ale pomoci - kdyby se odebrala neskutečně otravná folklorně-hudební-taneční čísla, tak by zůstal asi půlhodinový silně depresivní krátký film. A postava mladého Rudolfa Hrušínského mne neskutečně srala... Za Čepka 50% ()
V pražských kinech se promítal od 1.12.1975 (Kyjev) ()