Robinsonka

Vcelku působivé československé drama, které stojí převážně na dobrém výkonu Miroslavy Šafránkové a charismatickém Petru Kostkovi. Mladá dívka je vytržena z dětského tábora (mimochodem čumím, že v té době prošly cenzurou záběry mladých dívek v prosvítajících plavkách - no spíš košilkách…) a je nucena se postavit čelem ke ztrátě své matky a péči o domácnost…Pro někoho možná nudná záležitost, ale i vzhledem ke krátké stopáži a samotnému scénáři se to dá přežít vcelku v pohodě. Originální starou verzi jsem však dosud neviděl, takže nemohu posuzovat a srovnávat… (07.07.2020)

Kachyňova režie, ať už kýmkoli sledována či korigována, nepřestane být citlivou a svým způsobem geniální, lidskou, přirozenou... Jeden z nejlepších českých filmových režisérů nám servíruje známý literární kus, který nikdy nebyl "na štíru" s minulým režimem, ba naopak, ale moc hezky. Výkon mladičké paní Šafránkové je skvostný.. (01.09.2012)

Film je v první řadě o skvělé Miroslavě Šafránkové, která postavu Bláži vybavila pestrou paletou emocí. Ale ani Kachyňova režie rozhodně není nezajímavá. I přes smutný realistický námět ani zde (alespoň v některých scénách) nechybí jeho typická poetičnost. Trošku nechápu to nízké hodnocení. Přijde mi, že je to hodně kvůli autorce předlohy komunistické spisovatelce Marii Majerové a předsudkům, které vůči její knize řada lidí má. (15.04.2017)

Film pro mládež tehdejší doby (dnes už to mladým lidem nic neřekne), který mě však zaujal především výrazným hudebním doprovodem Zdeňka Lišky. Hudba dává každému obrazu svůj podtext a stačí film jen poslouchat a o zážitek je zajištěno. Vedle výrazné Šafránkové je Kostka ve výrazném pozadí. Film dnes už spíše pro starší či střední generaci. (14.09.2015)

Veľmi sa mi páčila kamera a strih. Celé to pôsobilo ako studená báseň o ľudskom nešťastí v svete očí dospievajúceho dievčaťa. Miroslava Šafránková sa na túto rolu hodila. Príbeh veľmi pútavý nebol, ale bol zafarbený celkom dobrým scenárom. Chcelo to trochu viac realistickosti. Chvíľami som mal dokonca problém so zaradením doby, lebo tam nebol ten správny smrad. Najdôležitejšia scéna je pre mňa keď sa snaží rozložiť oheň v piecke. Jednou rukou sa jej to podarí, ale na tretí krát, následne sa celá izba zahalí do dymu. Dvoma rukami založí oheň hneď na prvý krát. Dcéra a otec sami pre seba. Nie bohatí, nie chudobní, ale nad všetkým svietila " Bláža" so svojou hlavou v príbehoch. Otec s Blážou sa mi dosť podobali na syna a otca ktorý hral na husle. Vyzerali rovnako šťastní i keď mali o dosť menej. (15.11.2012)