Všechny malé zázraky

Pochopitelně o objevování krás státu nacházejícího se na východě USA to není, o hledání a (ne)nalézání lidských předností a slabostí už ano. Její ségra Dakota byla před časem smrtelně nemocná v procítěném dramatu Now is good, Elle v podobně silném a nenápadném kousku o dospívajících, se kterými se život nemazlí, sice neumírá, ale smrt už se v jejím případě nepříjemně ozvala. Při autonehodě přišla o sestru, smrt navíc fascinuje jejího nového kamaráda. On je tak trochu blázen, ona měsíce uzavřená do sebe, takže není úplně jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Těžké téma, hmatatelná chemie mezi milenci, bystré a přemoudřelé věty náctiletých. Každoročně podobný přírůstek mezi filmové diváky holt zavítá. V případě dobrého scénáře a šikovného režiséra to může klapnout, na mě tentokrát tyhle duše ztrápených teenagerů zapůsobily tak napůl. Zejména ke konci bych pár výtek měl, celkově ale i díky velmi dobrým mladým hercům převládá spokojenost. Budoucnost nebude zlá. Tři až čtyři hvězdy. (06.03.2020)

Vzhledem k faktu, že několik posledních, žánrově příbuzných a tématicky podobných snímků, mě opravdu velmi oslovilo, těšil jsem se i na tuto podívanou, jenž má vysoká očekávání ale bohužel nakonec příliš nenaplnila. Zásadním společným prvkem, proč mě ony předchozí filmy totiž bavili, byli velice výrazné postavy ústředních mladých hrdinů, což zde ovšem neplatí, a v tom vidím ten hlavní důvod, proč nejsem až tolik spokojený. Určitě to tedy ale není vina jejich hereckých představitelů, jelikož jak Fanning, tak Smith jsou opravdu talentovaní a sympatičtí herci s velkou budoucností, příčinou je spíš pojetí jejich postav, které působí na jednu stranu až příliš chladně a v souvislosti s jejich problémy nepřesvědčivě, na druhou stranu jejich neustálé depresivní projevy mě vůbec nebavily, konkrétně u Smitha mi až vadily a navíc až příliš zastínily jejich milostné vzplanutí, které na mě působilo takovým jen tím „jen tak mimochodem“ způsobem. Ani samotná zápletka pak navíc nenabízí zrovna výnosnou zábavnost, celé je to bez tempa, bez nějakých dramaticky silnějších momentů a další opravdu zásadní nepříjemnost shledávám ve výrazné nefunkčnosti emocí, což nelze v takovémto typu film rozhodně tolerovat. Všechny malé zázraky zkrátka ve většině ohledech zůstaly za mým očekáváním, a mrzí mě to o to víc, že pro podobné snímky mám skutečně slabost. (06.04.2021)

Tak tohle mi naprosto sedlo. Zatímco kniha mě tolik nezaujala, tady jsem brečela v podstatě v průběhu celého filmu. Nutno říci, že tomu napomáhal krásný a citlivý soundtrack a herecký výkon obou hlavních představitelů, hlavně tedy Elle Fanning. Pláč nepřestával ani po 15 minutách od dokoukání filmu, a to jsem si pamatovala z knihy, jak to skončí. Krása a obrovské překvapení. (29.02.2020)

Ona je nešťastná, protože jí zemřela sestra. On je nepředvídatelný, samotářský a divný. A oba dohromady se snaží žít a přežít ve světě, s nímž si neví tak úplně rady... Tahle teenage romance není primárně taková ta veselá optimistická záležitost, jako spíš hodně závažná studie toho, jak složitý může být život s bipolární poruchou, a že ani láska nemusí zachránit člověka, nad nímž nemoc přebírá kontrolu. Ale zde je z mého pohledu největší kámen úrazu. Ve filmu se totiž divák snad ani nedozví, že Finch trpí bipolární poruchou. Kdybych nečetl knihu, řekl bych si, že je to prostě jen takový ten depresivní typ člověka, který k depresi vlastně ani nemá důvod. Ale já knihu četl. A je to snad moje nejoblíbenější kniha v rámci žánru young adult. Poprvé jsem knihu četl v březnu 2017 a od té doby pak ještě minimálně dvakrát. A konec mě pokaždé rozbrečel a totálně rozsekal! Proto nemohu být s filmem spokojený. Mám totiž pocit, že ve filmu a hlavně v chování a vztahu ústřední dvojice jsem se dokázal orientovat jen díky tomu, že jsem dobře znal knihu. Film vynechal mnoho věcí a řadu dalších věcí zjednodušil. Nedozvíme se například, že si Finch rád vyhledává na internetu způsoby sebevražd i se statistikami, kolik lidí se o ní pokusilo a jaká byla úspěšnost. Ve filmu se také neseznámíme s Finchovými rodiči, byť v knize je jedna poměrně důležitá scéna konfrontace Finche s jeho otcem. Je toho mnohem víc, ale nebudu to zde zbytečně rozepisovat. Film je spíše takovým průletem celého příběhu popsaného v knize, který na papíře funguje fantasticky. A taková poslední výtka je v obsazení Finche. Justice Smith prostě není Finch! Nemá charisma knižního Finche, a to je bohužel špatně. V knize je Finch popsaný úplně jinak, jako vysoký, hubený, modrooký. A určitě to v knize není černoch ani míšenec. Když jsem četl knihu, představoval jsem si na roli Finche Nicholase Houlta. Hned by to vypadalo jinak... Závěrem přemýšlím, jestli by se mi to líbilo, kdybych nečetl knihu. Asi bych to označil za průměrný příběh se smutným koncem. Ale byl bych zmatený, proč se postavy chovaly tak, jak se chovaly. A tak hodnotím jako slabší průměr. (03.07.2023)

Romantiky zde bylo tak akorát. Oba hlavní představitelé jsou velmi sympatičtí a oba bojují se svými vnitřními démony. Zatím co ona si to přiznává a pomalu se zotavuje, on se v tom naopak více a více utápí a má pocit, že právě kvůli tomu ubližuje ostatním. Pomalejší rozjezd filmu vyvažuje lehká melancholická romance, která vústí v bombu plnou emocí. Konec je opravdu i pro ty největší drsňáky emočním peklem. Mě ale v tom příběhu něco chybělo, nějaká ta zajímavost, jiskra, která by to všechno oživila. Možná více zosobnit hlavní hrdiny divákovi, abychom si k nim tu cestu našli bližší než takhle. Proto hodnotím průměrem, ale rozhodne je to lepší průměr. (16.04.2020)