Oznamuje sa láskam vašim

Jeden z nejhlubších českých filmů o odvrácené tváři druhé světové války, o tváři druhé strany, o skutečném vnitroněmeckém vnímání nacistického stroje na válku i jeho vnějších pištcových a dechových parádemarších byl už ve své - komunistické - době nadprůměrným dílem s neobvyklým tématem, jehož poloha byla fo té doby zpravidla výhradní doménou Vláčilovou a Körnerovou. To, že hranice mezi českým a německým prostředím nebyly nikdy zcela neprostupné, je dnes veřejným tajemstvím, tehdy to však byla utajovaná skutečnost (s výjimkou Ladislava Mňačka - jeho vynikající novely NOČNÍ ROZHOVOR a několika nečetných dalších). Láska - a nejen ona, také slušnost a statečnost - i tehdy bouraly ledy a podobně jako během Mnichova tvořily křehké můstky, které jen výjimečně přežily režimy, za nichž vznikly (SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, Křelinův nedoceňovaný román BÁBEL). Základní osa vztahu - plamen osudové lásky českého plebejce a německé aristokratky - propůjčuje vlastně válečnému dílu ráz milostné romance plné něžného humoru, vzájemného škádlení a rodícího se silného vztahu. Kachyňovi se zde podařilo vytvořit vyvážený, harmonický umělecký celek, stejně hodnověrný v kresbě Drážďan, scén na gestapu nebo i naopak v zachycení domácího prostředí. Za neobvyklé lze označit i postižení českého "šmelingu", keťasení i náznak kritického pohledu na spolenecké bombardování Drážďan angloamerickými bombardovacími svazy v únoru 1945. Kachyňa tu přesvědčuje nejen jako režisér, ale i scénárista. Pro Vaculíka a Hrubešovou se tehdy jednalo o málo vídanou mimořádnou hereckou příležitost. Toto dnes už zklasičtělé dílo patří nejen v rozsáhlé Kachyňově filmografii, ale v dějinách národní kinematografie vůbec k jejímu zlatému fondu. Oprávněně i zaslouženě. (05.11.2007)

Kachyňa spojil ve svém válečném snímku Čecha a Němku poutem pevnějším než smrt. Osudové okamžiky nepostrádají dramatičnost, cit mezi milenci režisér rád demonstruje nahotou šestnáctileté protagonistky. Síla tragédie nepřehluší hluchá místa, jichž má tento nepříliš oslnivý počin nezdravě mnoho. 40 % (Ci 12/2007, str. 106) (21.02.2021)

Pěkný příběh, lehce slzopudná romance, zajímavé umístění děje na říční loď, poctivé tři hvězdy. Za (v uspokojivé míře :-) ukázané dívčí půvaby Markétky Hrubešové (a při vědomí, že je to natočeno ještě za totáče) přihazuji ještě hvězdu. To mi připomnělo - budu si muset k sobě na hausbot taky pořídit nějaký ten „podtrhávací kobečerek“ ...! (19.01.2013)

Tohle bylo velmi silné a poctivé, a to nejen kvůli závěrečné emocionální náloži. Ta totiž není samoúčelná a vlastně ani nečekaná, je naprosto v souladu s vyprávěním celého filmu. Ten, kdo v něm vidí jednoduchou romantiku nebo svlečenou Hrubešovou, vidí jen velmi malý kus toho, co je vlastně "o nás a o nich" a válce vůbec vyprávěno. (02.08.2007)

Kdyby tvůrci odstranili to příšerný saxofonový sólo, který se objeví pokaždý v předzvěsti, během a poté, co ve snímku je jakýkoli náznak milostné scény, byl bych ochoten jít s hodnocením i výš. Velmi poctivá Kachyňovská práce, která mne velmi příjemně překvapila navzdory pochybnostem o hereckých schopnostích hlavní dvojice. (29.01.2014)