Miesto pri mori

Nemám tomu co vytknout. Pomalé tempo slouží k důkladnému prokleslení charakterů a mě to pohltilo naprosto bez problému. Oceňuji, že i když hlavní hrdina prodělal neskutečnou tragédii, tak to není slzopudný film. Hlavně díky postavě toho synovce to má nádech optimismu. Hodně na mě zapůsobila scéna rozmluvy s exmanželkou, když jí potkal na ulici. A pak i to hmatatelný utrpení v pohledu Caseyho Afflecka, když na konci vysvětluje proč tam nemůže zůstat. (31.03.2017)

Ano nebudeme si nalhávat je to typická oscarovka viděno pohledem akedemiků. S pohledu žižkovského pepíka se jedná o poměrně nešťastný nepříliš přehledný způsob vyprávění (např. otec Leeho ? ) na druhou stranu musím přiznat, že mě ten způsob vyprávění přesně seděl do celkové atmosféry filmu. Co mě nesedělo byla houslová hudební vložka, to přesně film posunovalo do kategorie "musím získat nominačku" , ale snímek má i silný scény to ne že ne (policejní stanice ) a Casey mě přsvědčil, že herecky netragédí /scéna - dialogovka se ženou na chodníku/. Byly tam jak emotivní lomcováky, tak trošku natlákovka na pilku. (01.02.2017)

Čo na filme zaujme, sú herecké výkony - hlavnej a vedľajšej postavy. Casey Affleck, vypadá, že je lepší herec, ako jeho brat Ben, a taktiež, pozoruhodný výkon mladíka Lucasa Hedgesa, ktorý by mal mať pred sebou zaujímavú, všestrannú kariéru, len, aby sa nepokazil. Obidvaja si zahrali pokrvných príbuzných, keď Casey vystupuje, ako Lee Chandler, ktorý je strýkom Patricka Chandlera ( Lucas Hedges ), ktorému práve zomrel otec Joe ( Kyle Chandler ), ktorý bol bratom Leeho, takže Pat, je jeho synovcom. Nebožtíka si zahral Kyle Chandler, kde som sa trochu čudoval, že tento herec sa v skutočnosti volá Chandler, a aj vo filme vystupuje pod týmto priezviskom, kde aspoň meno, sa mu zmenilo. Pochválim aj civilný scenár Kennetha Lonergana, ktorý aj režíruje. Napísal a zrežíroval drámu o náhlej smrti člena rodiny, z ktorej sa budú odvíjať následné udalosti, ktoré protagonistu príbehu, tzv. donútili, aby sa vrátil do rodného mestečka, kde by sa najradšej, už nikdy VIAC v živote nevrátil. Prečo ? To sa budem postupne dozvedať, z častých flashbackov, ktorých je jednak veľa, popri tom množstve, začínajú byť rušivé a kazové + doplním, i nie príliš svedomitý strih a niekoľko zbytočných scén, ktoré mi na snímku prekážali, a tak som sa nakoniec odhodlal film ohodnotiť, tak ako som učinil. Tieto dve vlastnosti sa medzi sebou bijú, ale nakoniec zvíťazil zdravý rozum, v podobe ukážkových hercov, ktorí zo seba vydávajú úplné MAXIMUM, tak ako to činí Casey Affleck. Ten si zahral Leeho Chandlera, s povolaním inštalatéra, ktorému oznámia, že mu zomrel starší brat Joe. Vo svojom závete si želal, aby sa Lee stal opatrovníkom, jeho syna Patricka. Tým pádom prichádza do mestečka Manchester by the sea, kde nemá zrovna najlepšie spomienky... K dvom pánom, dopĺňam Michelle Williams, ktorá si zahrala Randi Chandler ( manželku Leeho ), aj ona, je na miniatúrnom priestore, intenzívna a presvedčivá. Podľa mňa, najlepšia a brilantná filmová sekvencia, je na policajnej stanici, kde Lee Chandler, vypovedá, čo sa odohralo... Až ma totálne ZAMRAZILO ! Je to v prvom rade FILM, ktorý k sebe potrebuje : múdreho a vnímavého diváka, ktorý má CIT pre POCHOPENIE druhých ľudí, a ich každodenné problémy, ktoré väčšinou prichádzajú samé od seba... (04.02.2017)

Nenápadný ale důrazný útok na emoce s tak vynikajícím scénářem, že by měl patřit k povinnému čtění na scénáristických oborech. Původně jsem čekala pořádný doják, kdy ze mě i z herců bude příběh ždímat slzy každých pět minut. Film je naopak prošpikovaný černým humorem ze strany Leeho i Patricka, až to někdy působí jako rodinná komedie. Ale to jen do chvíle, kdy je odkryto Leeho minulost. Jak je pro Lonergana vlastní, celá scéna je tak decentní a srce lámající, že jsem se neubránila slzám. Lucas Hedges jako nováček září a Michelle Williams tvoří opornou zeď filmu. Jistá scéná s ní a s Leem patří do mých nejoblíbenějších tohoto roku. Casey Affleck je jako tichý hurikán. Lee je tělo bez duše, ale Casey vře po povrchem. Ta kapka naděje na konci je pro Leeho i publikum jako živá voda. (30.01.2017)

Zachmuřený Casey Affleck nemá moc důvodů k radosti. Sic jeho exmanželka Michelle Williams může do světa vytroubit šťastnou novinu, ani ona by mnoho argumentů nesesbírala. Ani jeho bratr Kyle Chandler nemá na růžích ustláno a ač to jeho synovec Lucas Hedges táhne s dvěma holkami zaráz a hraje v kapele, ani on nemá úsměv od ucha k uchu. Prostě postavy dramatu Kennetha Lonergana nejsou žádní smíšci. Hlavní hrdina si sebou nese obrovské trauma, otevřít se před nikým nechce, leccos raději řeší pěstmi. Od diváka se očekává, že bude pozorný a leccos vyčte mezi řádky, ale zase nějak zásadně nám to Lonergan nekomplikuje. Sebevědomé přepínání ze současnosti do vzpomínek nijak neruší, jen některé vedlejší linie děj lehce ředí. Silné je naopak postupné odkrývání hrdinovy nevraživosti a uzavřenosti a neochoty splnit požadavky ze závěti. Co výsledek vyloženě zdobí, je jeho opravdovost. V dialozích, v hereckých výkonech. Prostě tvůrci vsadili na civilní vyprávění, a proto dostali diváky tam, kde si je přáli mít. Stačí málo, pár pohledů, několik slov a vystihneme vše. Smutné táhlé smyčce na mě lacině nepůsobili, ba naopak. Občasný černý humor fajn, herecky na výbornou. (06.02.2017)