Král Šumavy

Když ještě Šumava neznala Schengen, aneb rybičky, rybičky, esenbáci jedou! Mlha, blata, déšť a skvostná kamera „od pasu“ Josefa Illíka pohrávající si s odrazy vodní hladiny i okenních tabulí, jenže.. Když vám někdo znásilní ženu, vezmete jej na milost, protože si k tomu zapálil svíčky a pustil romantickou hudbu? (15.07.2013)

Král Šumavy je na 50. léta zručně natočený film, funkční i dodnes. A já jsem ochoten si ho vychutnat. Ano, VÍM o tom, že je je ideologicky deformovaný ( hrdinní pohraničníci, převaděči jako zločinci ), ale v tomto příběhu to ani za mák nevadí. Nedočkal jsem se ani jediného agitačního komunistického hesla nebo trapného schematu. Stačí, když film budete brát jako dobrodružný příběh. Kdybch měl filmy posuzovat jen podle ideologické nebo historické správnosti, tak bych musel nasázet spoustě po filmové stránce dobrých filmů odpad! (05.12.2005)

Filmový klenot alebo len lacný ideologistický brak? Neviem! Ani sa mi nechce nad tým polemizovať, proste tomu dám tri hviezdičky a zanôtim si spolu s kapelou Tři Sestry tú našu starú pašerácku odrhovačku: "Kompas mám po ruce měsíc svítí na cestu, les je napravo v močálu jsou kytky. Já jsem králem Šumavy, znám každý kmen i louku. Já jsem králem Šumavy, leč nepašuju mouku. Jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát. Živím starý rodiče a v Prachaticích holku, za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku. Když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru, ráno budu ve vatě a kalit v českym báru nebo budu v Štýrskym Hradci padesát let po válce, sedět v koutě ustlanýho vězeňskýho kavalce..." *** (06.12.2018)

Doba vzniku filmu sebou nesla do jisté míry od tvůrců jistou dávku řekněme "loajálnosti" vůči režimu. To platilo beze zbytku pro každého, kdo chtěl alespoň něco tvořit, bez ohledu v jaké oblasti kultury působil. Nevyhlo se to samozřejmě ani Karlu Kachyňovi. V tomto případě se mu ale podařilo umě skloubit charakter kriminálky s politickou ideologií tak, že je dnešní společností ještě přijatelná. Charakter kriminálního žánru dostatečně převládá nad socialistickými ideologickými myšlenkami a bravurní zvládnutí hlavních rolí, především Radovanem Lukavským, řadí tento film k nezapomenutelným dílům režiséra Karla Kachyně. (21.08.2008)

Kachyňa se nezapře, téma ovšem také. Takže spojíme-li dobré řemeslo a zajímavé výkony mladých, kteří ještě nedávno zářili na Kladně, případně tančili všude, vyjde nám jako obvykle co? Plichta. A to i za předpokladu, že dokážeme ocenit pozvolna kynoucího Valu, nijakého Remundu, stále stejnou Jirouškovou a od traktoristky do krásy rozkvetlou Švorcovou. Chtěný humor obstarává Menšík, nechtěný balení přes motorku. (26.02.2009)