Fany

Pod režisérskou taktovkou Karla Kachyni se zde scházejí Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková. Fany v podání Paní Bohdalové je přímo smutně roztomilá. Nejvíce se mi líbilo oslovování vlčáka přízviskem Pane divoký. To bylo neuvěřitelně krásné. Jiřina Bohdalová zde podala ojedinělý herecký výkon. Ovšem k její silné výraznosti jí v tomto filmu pomohla její role. Jiřina Jirásková zahrála svůj part naprosto zkušeně a rutinérsky. Bohužel mne trochu zamrzelo, že celý film byl jakousi exibicí v ukazování vztahu Jiřiny Jiráskové k její psychicky nemocné filmové sestře. Nevím, nejsem žádný profesionální scénárista, ale mám pocit, že tento scénář by mohl být ještě bohatší. Nemám zde sebemenší problém s vykreslením charakterů postav, líbí se mi herecké výkony, ale celistvě tomu zkrátka něco chybí. Něco na co jen tak nezapomenete ani po skončení filmu. V uvozovkách tím film na mne malinko působil jako polotovar, možná i účelný polotovar. Jen dobře natočená, příjemná podívaná. Bohužel díky absenci nějaké další myšlenky i lehce zapomenutelná podívaná. (22.11.2011)

Abych řekl pravdu, tak moc dobře nechápu, co je na tomto filmu tak špatného, že je dost často hodnocen dvěma hvězdičkami apod. Už je to hodně dlouho, co jsem Fany viděl naposled a určitě to časem napravím, nicméně doposud se jedná o film, který se mi vždycky po všech stránkách líbil a dokázal mě dojmout. Takže celkem pochybuju, že po dalším shlédnutí změním názor... (03.12.2006)

Film, který ve mně v mládí zanechal velmi silné, dodnes trvající emoce. Fany a její srdcervoucí prostoduchost v kombinaci s Hapkovou melodií mne doslova ničí. Takže velmi rád přehlédnu mistrovo tuctovou režii, či, dle mého, zcela zbytečný pohled na dobovou reklamní kulturu. Pozůstatky československého filmového kumštu v prostředí českého trhu devadesátých let. (06.12.2014)

Ak to bol televízny film, tak je to za štyri, ak kino film, tak za silné tri. Áno, je to herecký koncert Bohdalovej a Jiráskovej, žiadnu lepšiu formulku som momentálne nebol schopný pre charakteristiku tohto filmu vymyslieť. Videl som v dobe svojho vzniku a odvtedy som na tento film v tv ešte nenarazil. Je to škoda. (26.09.2012)

Asi nejpopulárnější z mnoha lyrických příběhů matadora československé režie Karla Kachyni, který staví především na tom lidském a humánním v nás - každý člověk má cenu, každý je jedinečný, důležitý, pro někoho nepostradatelný, nezbytný... Kachyňův režijní rukopis vykazuje jako obvykle své nesporné kvality, spornější je tentokrát scénář Jiřího Hubače, z něhož se dalo dostat nepoměrně více, standardně dobrá hudební složka osvědčeného Petra Hapky, vše ale zastiňuje doslova fenomenální herecký koncert Jiřiny Bohdalové v roli Fanynky... (Karlu Kachyňovi se povedl skutečně intuitivní casting) Jednoznačně její nejlepší role poslední doby, která staví na jejím zažitém hereckém infantilismu, jímž se nesmazatelně vryla do srdcí generací československých dětských posluchačů a diváků - jeho metamorfózou dosáhla Jiřina Bohdalová herecké polohy hraničící s dokonalostí... Dospělá nedospělá, infantilní seniorka, mentálně retardovaný prosťáček boží...zdaleka nejlidštější z panoptika postav...krásný film, kterému ale cosi chybí k dokonalosti... Možná z něho ční až přílišný scenáristický konstrukt a prvoplánovost, možná už Kachyňa ztratil tu špetku geniality, která dělala jeho někdejší filmy jedinečné... (20.11.2006)