Fany

60% — Jedná se bezesporu o herecký koncert Jiřiny Bohdalové. Přesto tomu filmu něco chybí, neumím ani moc říct, co. Za prvé je to tedy evidentně takový „Rain Man po česku“ a za druhé mi to přijde málo filmové. Příběh se prakticky soustřeďuje pouze na dvě postavy — Fany a její sestru v podání Jiřiny Jiráskové, všichni ostatní jsou v příběhu jen jakoby do počtu a prakticky jím prošumí bez nějakého zásadního vlivu. Rozhodně se však nejedná o špatný film, rozhodně lepší než Jedna kočka za druhou, ale o něco horší než Babí léto. (25.04.2016)

Asi nejpopulárnější z mnoha lyrických příběhů matadora československé režie Karla Kachyni, který staví především na tom lidském a humánním v nás - každý člověk má cenu, každý je jedinečný, důležitý, pro někoho nepostradatelný, nezbytný... Kachyňův režijní rukopis vykazuje jako obvykle své nesporné kvality, spornější je tentokrát scénář Jiřího Hubače, z něhož se dalo dostat nepoměrně více, standardně dobrá hudební složka osvědčeného Petra Hapky, vše ale zastiňuje doslova fenomenální herecký koncert Jiřiny Bohdalové v roli Fanynky... (Karlu Kachyňovi se povedl skutečně intuitivní casting) Jednoznačně její nejlepší role poslední doby, která staví na jejím zažitém hereckém infantilismu, jímž se nesmazatelně vryla do srdcí generací československých dětských posluchačů a diváků - jeho metamorfózou dosáhla Jiřina Bohdalová herecké polohy hraničící s dokonalostí... Dospělá nedospělá, infantilní seniorka, mentálně retardovaný prosťáček boží...zdaleka nejlidštější z panoptika postav...krásný film, kterému ale cosi chybí k dokonalosti... Možná z něho ční až přílišný scenáristický konstrukt a prvoplánovost, možná už Kachyňa ztratil tu špetku geniality, která dělala jeho někdejší filmy jedinečné... (20.11.2006)

Nemám rád automatickou předposranost při hodnocení filmů s herci jako Jirásková a Bohdalová, notabene v dalším filmu na českooblíbené téma dobrotivého mentálně zaostalého podivína a tak jde jednoznačně o film tématem podbízivým. Nicméně byl chytře napsaný tak, aby spousta momentů působila tragicky a vtipně zároveň. A kdyby nic jiného, tak Jiřina Bohdalová je zde fantasmagoricky dobrá. 80% (10.08.2008)

Hluboce psychologický snímek, na který se napoprvé musí divák dodívat až do konce. Strhující výkon nabízí především Jiřina Bohdalová jako Fany, což se při charakteristice její postavy přímo vybízí. Ale pozadu nezůstává ani jmenovkyně Jiřina Jirásková jako "profesionálně vystupující sestra", studený čumák. Film má v naší kinematografii zvláštní místo, není jich tam moc podobných. To je ale vše pozitivní, co mohu napsat. I přes nepopíratelnou kvalitu hodnotím z mého osobního hlediska. Film mě nenadchl, ani nezklamal. Jednou jsem se koukla, a to mi stačí. (10.08.2008)

Ani nepravděpodobně pojatý oligofrenik Jiřiny Bohdalové nedokáže film vymanit z jeho podprůměrnosti. Postrádal jsem vybroušenou "osudovost", tolik příznačnou pro většinu Kachyňových filmů. Zde nebyla ani naznačena, a pokud ano, bylo to jen tlačení do citového vydírání diváka, kterému se ovšem klidně dalo podlehnout. Herecky totiž film celkem obstál. Vedle přehrávající Bohdalové, je Jiřina Jirásková jako její sestra velmi ucházející, anebo Martin Huba ve vedlejší roli zahrál svého lékaře správně nesympaticky. Vedle toho se film svým zpracováním blíží spíše televiznímu formátu a na plátně se ničím výrazně obrazovým neblýskne. Téma mentálně postiženého jedince zapracujícího se do běžného života je z pohledu české kinematografie dost neprobádané a skýtá nejedno úskalí, se kterým se ani mistr režisér nedokázal dost dobře popasovat. Až příliš podlehl svodům mít z filmu citově opírající se drama namísto, aby film natočil nezkresleně a více uvěřitelně. Vybral dobré herce, ale nedokázal filmu vtisknout autentickou osudovost, jakou ve svých filmech nezlomně vládl. Fany navzdory všemu působí až příliš fádně, mnohdy zcela rutině, dokonce někdy až sklesle utahaně. 40% (11.07.2012)