Hrôza na javisku

Na obalu dvd jsem si přečetl: Klasická vyvražďovačka na italský způsob – brutálnější, krvavější,zábavnější! No když film začal tak jsem se lekl co jsem si to zase koupil. Úvodní mord byl hodně komický, ale hned se ukázalo, že je to jen ta zkouška herců na divadelní hru. Začátek filmu se nese spíše v lehce kriminálním duchu a tak jsem si začal říkat, že se nejspíš jedná o další italské giallo. Ovšem to byla chyba lávky. Během několika minut se přede mnou začal odehrávat solidní slasher, který mi místy až vyrazil dech. Vraždy na sebe nenechali dlouho čekat a během chvíle se divadlo změnilo v krvavou lázeň. Během těch 87.minut nám Italové nabídli několik velice zajímavých vraždících scén z nichž většina měla i jistý nádech originality a divák se při nich určitě nenudil. Vražedné nástroje se měnili jako na drátku a jedna postava za druhou se odebírala do říše mrtvých. Krev začala stříkat na všechny strany a lidské orgány létali na všechny strany. Prostě jedna větší laskomina za druhou. (01.07.2008)

Žiadny z hororových subžánrov, nie je tak primitívne uvrieskaným, ako talianske Giallo (neskutočne to miestami lezie na nervy). Remake z 50’ rokov, ale dopadol presne tak, ako som očakával. Nebyť na vtedajšiu dobu, solídne stvárneného násilia, už človek nad obdobným počinom, len mávne rukou. Správanie postáv idiotské, dialógy “begginer”, skrátka na rozdiel od Hitchcock-ovho originálu, nič zo skutočného filmárskeho umenia. Pozerať sa nato dá, aj to miestami baví, no toto ohúri len nadšenca či “momentálne mentálne“ nastaveného diváka. A treba dodať, že hlavne “skromne”. (23.10.2018)

Deliria alebo teda StageFright je dosť kvalitný horor, ktorý má asi všetky zložky, ktoré musí obsahovať takýto druh filmu aby sa zdaril. Michele Soavi natočil zaujímavý príbeh, v ktorom trochu zredukoval počty divadelných umelcov. Film sa začína veľmi zaujímavo a parádne, má to rozhodne štýl, a nie len začiatok ale celý film. Príbeh a boj o prežitie sa tento krát odohráva v divadelnej skúšobni, v ktorej sa nacvičuje jedno zaujímavé predstavenie. Avšak okolnosti zavedú do tohto provizórneho stánku kultúry aj psychopatického maniaka, ktorý im toto predstavenie trocha nabúra. A máme tu nové predstavenie, už s novým režisérom, ktorý používa pri svojej „práci“ sekeru, nôž a ďalšie „tradičné“ divadelné pomôcky. Veľmi kvalitný horor s vynikajúcou hudbou, nápadom, atmosférou atď. Ale nebolo to bez chyby, takých 90%, preto nemôžem dať 5*. Pár detailov trošku inak by sa zišlo spraviť. Každopádne rozhodne stojí za veľkú pozornosť a dá sa len odporučiť nadšencom hororu. (23.08.2007)

Giallo by som to nenazýval i keď mal v sebe istí "DarioArgentovský" feeling (Niečo v štýle Démoni bez vtipu). Avšak ide o čistokrvný slasher akoby z pera Johna Carpentera vypadol. Malo to celkom zaujímavé nápady... Noc v uzamknutom divadle kde herci skúšajú násilnú hru kde vrah s maskou sovy zabíja a znásilňuje. Utečenec so psychiatrickej kliniky sa chytne hlavnej úlohy vraha a postupne v nesmierne strašidelnej maske sovy zabíja jedného človeka po druhom. Vraždy sú pestré kruté a nesmierne krvavé. Vrah má talent a fantáziu. Nechýbajú vraždy so sekerou, vŕtačkou či motorovou pílou. Mňa to veľmi príjemne prekvapilo jediné čo mi tu vadilo a je to častá vada filmov 80´s rokov je soundtrack (tá elektronická hudba je hrozná) (27.02.2014)

Se svým celovečerním debutem se samouk italského hororového průmyslu i přes pár problémů (trochu pomalejší rozjezd a místy nechtěná směšnost) neztratil. Základní stavba je klasická vyvražďovačka s příběhem, který vás ani nijak nezaskočí, ale Soavi tady předvádí svůj talent - vizuální styl. Kromě originálního kostýmu vraha Soavi v hodně scénách během hodiny a půl bez problémů v opravdové budově divadla vytvoří napětí, nervozitu i z auta zaparkovaného v lijáku a pomyslné zlaté momenty filmu jsou scéna vraždy na jevišti, ve sprchách a finále, ve které vyšinutý zabiják konečně doinscenuje svoje představení a usedne na trůn v doprovodu hudby, to je prostě čistý Soavi. 3,5/5. (01.08.2007)