Spoorloos

Nizozemský thriller Spoorloos z roku 1988 je adaptací románu The Golden Egg od Tima Krabbého. Jde o jeden z těch filmů, který je tak trochu zastíněn americkou předělávkou, která vznikla v roce 1993 a zahráli si v ní Jeff Bridges a Kiefer Sutherland a to i přesto, že kvality americké předělávky nejsou všeobecně kdovíjak přijaté velmi kladně. Je to škoda, protože původní Spoorloos za pozornost určitě stojí.   Režisér a scenárista filmu George Sluizer se k Krabbému románu dostal původním Krabbéovým povoláním novináře, který se specializoval především na články o tvorbě filmů v USA. Sam Krabbé se scénáře chopil společně se Sluizerem a i přes lehké konflikty ohledně vedení vyprávění společně sepsali scénář, který se od knižní předlohy liší ve dvou zásadních faktorech, jinak ovšem díky Krabbéově spoluúčasti víceméně věrná adaptace. A především skutečně povedený thriller.   Spoorloos nestaví na tajemnu identity pachatele hlavního zločiny. Velmi rychle vlastně odhalí všechny karty a postavě únosce se věnuje a vykresluje jí. Celkově má Spoorloos výraznou a nezvyklou strukturu vyprávění a i přes zdánlivé odkrytí všech trumfů dokáže za pochodu nadále budovat atmosféru a v závěru přijít s vynikajícím vyvrcholením.   Spoorloos rozhodně není nepředvídatelná záležitost. I kvůli rychlému odkrytí trumfů vlastně nedokáže šokovat naplno a o mysteriózní atmosféru přeci jen tak trochu překáží. Což ovšem neshazuje fakt, že v rámci toho filmu napětí skutečně funguje a konec skutečně dokáže vyvolat pocity děsu. V průběhu se ze Spoorloos čím dál tím více stává děsivá sonda do duše sériového vraha, která hodně těží též z fantastického střihu Sluizera a Lin Friedman.   Atmosférické, silně zneklidňující a především skutečně působivé. Sluizerovo Spoorloos je neprávem zapadlý thriller, který je minimálně zajímavou sondou. Celé je to rozhodně velmi kvalitní a i přes pár výhrad jde o ukázku toho, že i v Nizozemsku vznikají skutečně zajímavé věci...... (14.09.2021)

Holandský triler, zaradený medzi sto najdôležitejších hororov histórie (prečo zrovna hororov?) je zaujímavý tým, že divák sa počas jeho deja zaoberá motívmi a psychológiou dvoch hlavných postáv a snahou o ich pochopenie. Je to príjemná zmena oproti kriminálnej šablóne, keď môže byť motív známy, alebo máme viacerých podozrivých a po zvyšok deja hľadáme vraha, poprípade obeť zločinu. Aj keď sa nám tieto motívy podarí odhaliť, nie je jednoduché ich pochopiť, ale potom nútia diváka sa zamyslieť nad tým, čo by robili najmä v prípade hlavnej postavy oni (dúfam, že s tou zápornou sa nikto nestotožnil). Záporná postava je ale zaujímavejšia, dozvedáme sa o nej postupne útržkovité informácie a rozmýšlame, ktoré z nich môžu mať s jeho činmi niečo spoločné a kde pramení jej sociopatizmus. Príbeh je výborne vypointovaný, dá zmysel niektorým motívom, ktoré sa v priebehu deja objavia a divák nemá na konci pocit, že by bolo vo filme niečo zbytočne naviac. Film o tom, čo je v živote skutočne dôležité a ako hlboko sa môže zavŕtať chrobák v hlave. (18.01.2013)

Zajímavý a velice "evropský" dramatický thriller. Jediný závažný problém jsem měl s nemastnými, neslanými herci a jejich rolemi. Ty postavy se mi prostě zdají divně napsané - což je ale ve starších evropských temně laděných filmech naprosto běžným jevem. O normálního člověka v nich nezakopnete. Režisér si dost pohrává s atmosférou (chvilku moc dobrá, pak se něco stane, a je pryč), místo toho, aby se zapracovalo na svižnosti snímku, tvoří se radši postavám pochybná psychologie... Nemůžu říct, že by mi to vyloženě sedlo. 7/10 (29.10.2009)

Netradične poňatý thriller, ktorý dokáže minimalistickou prácou s jednoduchým príbehom docieliť atmosféru, kedy nie je človek silene napätý, ale tempo snímku ho drží v očakávaní, čo ďalšieho príde (veľmi dôležité je vedieť o filme, čo najmenej - v odhaľovaní ďalšieho vývoja príbehu je to najväčšie čaro tohto dielka). Zaujímavé je aj spájanie časových rovín (prepletanie z pohĺadu obete a páchateľa do záverečného finále). A ešte treba spomenúť predstaviteľa psychopata B.P. Donnadieua, ktorý opäť raz poukazuje nato, že najsilnejšie vynikne tlmený prejav (ako napr. Bob Hoskins vo Felicia´s Journey alebo záporné úlohy Robina Williamsa) - t.j. najväčšiu silu má záporák, ktorý pôsobí neškodným dojmom. Celkovo teda skvelá ukážka poctivého psychothrilleru made in Europe (us remake som doteraz nevidel - ale som zvedavý naňho najmä z dôvodu ako s tak citlivou látkou naložili američania a či sa z psychothrilleru nestratilo slovíčko psycho), ktorá síce nespôsobí zimomriavky, ale ktorej sila je v pokoji, ktorým buduje atmosféru až do neznesiteľnosti. (19.07.2005)

Nečekaná a povedená věc. Dobrej pohled od počátku z obou stran. Napínavý a celou dobu zábavný, udrželo to mou pozornost. Přestože by v centru pozornosti měl být Max se svým hledáním pravdy, hlavní hvězdou je ten magor. A přestože je jeho počínání děsivé a zavrženíhodné, stejně se u něj budete místy smát, zvlášť když mu jako hudební doprovod jede rozverná francouzská harmonika. (10.07.2022)