Reklama

Reklama

Tančiareň

  • Česko Tančírna (viac)

Obsahy(1)

Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (98)

IdaHutt 

všetky recenzie používateľa

Nejfilmovější film zvukové éry. Hudba, obraz, dokonalí herci, z nichž každý představuje řadu lidských i sociálních typů. Úžasné, zcela originální využití poetiky němé grotesky, tentokrát povýšené na "protančení" francouzskou historií přibližně od 30. do 80. let 20. století. Ano, tu historii musí příjemce alespoň zhruba znát, nicméně některé komentáře k mému zděšení poukazují na to, že mnohým chybí k dešifrování právě tento klíč, a to fatálně. Kdeže hodiny dějepisu jsou... Kdeže je povědomí o relativně nedávné evropské historii... Současné divadelní inscenace Tančírny v ČR (jež byla původně právě divadelní inscenací, dokonce je nafilmována i v původním obsazení s divadelními herci) potvrzují jak výše uvedený problém, tak současně i nosnost tématu. A tak lze podle tohoto vzoru "odtančit" třeba i české dějiny, i když mám obavu, že režimní tendence český parket spíše rozdupou. Avšak ještě zpátky ke všem těm echům a odkazům ve francouzské Tančírně - také jste si všimli toho chlapíka tolik podobného Jeanu Gabinovi? Poprvé se objevil jako zosobnění svých filmových hrdinů z 30. let - plebejec, desperát, frajer, gangster..., podruhé pak jako komisař Maigret v neodmyslitelném baloňáku. ()

andrii 

všetky recenzie používateľa

... se otevírá, tak do kola. Lucerna své světlo barev rozprostírá. Vše je připravené. Račte vstoupit, dámy a pánové. Ještě případná kontrola v zrcadle. Osmělte se, zadejte se, přátelé. Jednotlivě příchozí, rytmem nonverbálním v páru okouzlí. Přivítejte na parketu úryvky módní, choreografie osudové i epizodní. Tanečních i dějinných /k/roků je srdcem sál. Malé, velké medailony jsou králi vedlejších i hlavních rolí. A co dál? Hodina se nachýlila. Odcházíme, zavíráme. Au revoir, cabaret! Au revoir, chantant! ()

Reklama

Ligter 

všetky recenzie používateľa

Názorný příklad syntetičnosti filmu, jenž je svým ztvárněním zhmotněním originality a jedinečný v tom, že značně využívá jiných druhů umění (silná hudební složka, tanec jako prostředník vztahu mezi divákem a prostředím vyjádřeným v historickém kontextu) a zřetelně znázorňující proměnlivost nálad společnosti skrze dějinné události. Tančírna je představení atypické narace (beze slov) neboli estetický sen pro náročnějšího diváka hledajícího něco nového a výjimečného. Film, kde se nemluví, ale který říká hodně. ()

ad 

všetky recenzie používateľa

Genialni, nadcasovy a nekonecne inspirujici predevsim svym tematem, ustrednim napadem a celkovou konstrukci (kazdy narod by si mohl vytvorit svoji verzi Tancirny a kazda by byla zajimava - spoustu skvelych divadelnich variaci necht mi da za pravdu)... To ze je film velmi dobre odvedeny i co do remesla, je uz pouze tresnickou na tomto melancholicky ironickem dortu... ()

LeoH 

všetky recenzie používateľa

Film, kde se nedělá lautr nic jiného, než že se tančí, a přitom v něm o tanec vlastně nejde... Film založený na tak jedinečném nápadu, že si neumím představit, že by mělo smysl ještě někdy natočit něco podobného. Když jsem ho před lety viděl v kině poprvé, býval bych dal čtyři, protože mi tenkrát připadal místy natahovací, ale zůstal mi intenzivně zaseknutý v paměti a při novém shlédnutí po letech se ukázalo, že je toho v něm mnohem víc, než se mi tehdy v patnácti či kolika zdálo. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (6)

  • Krátkozraká slečna (Monica Scattini) se opravdu ani jednou do kola nedostane, ale vyzvána k tanci je – v době okupace Francie nacistickým důstojníkem. Když zjistí, o koho se jedná, svou jedinou příležitost odmítne. (Robbi)
  • Režisér si vzal jako základ snímku stejnojmenné pantomimické představení jednoho pařížského divadla a do filmu obsadil i herce z onoho souboru. (Cherish)
  • Celý film se odehrává výhradně v interiéru – tančírně, baru a přilehlé toaletě. Není tu jediný záběr z jiných prostor. (Robbi)

Reklama

Reklama