Réžia:
Ettore ScolaKamera:
Ricardo AronovichHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Jean-François Perrier, Marc Berman, Monica Scattini, Jean-Claude Penchenat, Régis Bouquet, Francesco De Rosa, Rossana Di LorenzoObsahy(1)
Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (98)
Ideál filmařského umění - vyjádřit vše obrazem, bez zbytečných řečí. Běh dějin (1936 - 1983), jak se promítají na parketu jedné francouzské tančírny. Líbí se mi barevné přechody od černo-bílo-komunardskočervené (nejstarší doba) po úplně barevné (současnost). Několik herců sehraje a mírně karikuje výseky ze životů mnoha štamgastů tančírny a protančí se od francouzských valčíků, přes válečnou Lily Marleen, poválečný jazz, nástup rock and rollu, Beatles až k disco music osmdesátých let s barevnou hudbou. ()
Poprvé viděno někdy koncem 80. let. Byl to natolik silný zážitek, že i po dalších několika zhlédnutích jsem si přesně pamatovala výrazné typy všech herců - tanečníků a hudbu celého filmu. Úvodní defilé http://www.youtube.com/watch?v=NgVIkli_QlE za zvuků skvělých skladeb J´attendrai od Dalidy http://www.youtube.com/watch?v=kXakHrnsUW8&feature=related a Et maintenant od Gilberta Bécauda http://www.youtube.com/watch?v=p1H_dMrDUNo&feature=related je nezapomenutelné! U tohoto filmu není potřeba slov. Volám BRAVO!!! ()
Ironické je to, že byl film nominován na oskara za cizojazyčý film ale přitom ve filmu nepadne jediné slovo! :) Film je vyjádřen jen obrazem, tak jak tomu bylo dříve kdy filmaři ještě nedokázali zaznamenat a přehrát zvuk synchronně s obrazem. Každopádně se jedná o velice promyšlené a myšlenkově hluboké dílo, které na diváka sálá svou hloubkou a nenechá ho vydechnout. Po pravdě řečeno, samozřejmě zapůsobil i na mě, ale bohužel ne tak hluboce jak to bylo záměrem. Film znázorňuje v pařížské tančírně rozvoj a úspěchy tanečních stylů od poloviny 20. let 20. století do 80. let 20. století. Každopádně, film rozhodně stojí za zhlédnutí a na tom jestli tančit umíte, či nikoliv už tolik nezáleží. ()
Famózna ukážka z dobovej histórie v ekvivalente dejinných škriepok módnej, kultúrnej ako aj civilizačnej evolúcie francúzskej spoločnosti. Ťažisko nekonvenčnosti Tančiarne spočíva práve v reči jej ojedinelého rozprávania (čiže rozprávania nehovorenou formou, tancom) a z ktorej sa z obyčajných gest a dynamiky komunikátov skrz zrak a hmat možno dozvedieť viac, než zo siahodlhých - menej príznačných pre výpovede diváka - kecov. Scolov tím sa cez tieto drastické premeny nazerá z nikdy sa nekončiacej ľudskej túžby pre naplnenie skutočného vydrancovania energie a odstredivého elánu vychádzajúcich z prianí a želaní toho ktorého jednotlivca. Pritom tie existenciálne zásahy, ktorým všetky postavy čelia zároveň a bez výnimky, sú taktiež spoločné, ale narozdiel do jednotlivých potrieb jednotlivca maskujúceho sa v rôznych odtieňových spletiach za jeho skutočným zámerom, tieto majú za cieľ ďaleko súdržnejší charakter (nálety z 2 svetovej vojny). No a keď pominú, kultúrna evolúcia pobehá novými schodíkmi a syntézami pokojného rytmu doby naďalej a otvára brány k ďalším mystériám neverbálnej komunikácie, ktoré už toľko nebrzdia tie nepredvídateľné vplyvy, napríklad existenciálneho charakteru. ()
To je prostě pocitový a taneční film, buď vás chytne od začátku nebo už nemáte šanci. Je to hodně divadelní, což mi vůbec nevadí, a vždy si užívám ty geniálně vybrané originální týpky, co tam hrají. Pro tenhle film mám slabost, je humorný, nostalgický, dramatický, podle jednotlivých historických období. Celkově i s hudbou opravdu jedinečný. ()
Galéria (14)
Fotka © France 2 Cinéma
![Tančiareň - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/301/160301830_8ac549.jpg)
Zaujímavosti (6)
- Ve filmu ve většině případů neodpovídá obsazení kapely hrané hudbě. Většinou chybí hráč s kontrabasem a slyšíme více nástrojů než je na pódiu muzikantů. (ČSFD)
- Barman a madam na záchodech si nezatančí, jejich práce to nedovoluje. Mimo tyto dva si také nezatančí krátkozraká dívka (Monica Scanttini). která si v různých obdobích pouze čte filmové časopisy. (Terva)
- Krátkozraká slečna (Monica Scattini) se opravdu ani jednou do kola nedostane, ale vyzvána k tanci je – v době okupace Francie nacistickým důstojníkem. Když zjistí, o koho se jedná, svou jedinou příležitost odmítne. (Robbi)
Reklama