Carmen

Je to ještě tanec zasazený do příběhu, nebo už jen příběh zasazený do tance? Těžko říct, ke své smůle mám ale pocit, že spíš to druhé. Ne, že bych muzikály neměla ráda, ale když z hodiny a čtyřiceti minut děje postavy hodinu a půl protančí, začínám se nudit. Zvlášť, když se jedná o hudební styl, který mému srdci zrovna blízký není. V tu chvíli může kdokoliv vychvalovat Paca de Luciu nebo povedenou choreografii, protože já se začínám dívat na tlačítko na ovladači se dvěma šipkami ukazujícími doprava. Jediné, co mě nakonec donutí ho nepoužít, je krásná dějová linie ve stylu "příběh v príběhu". Scény, kde musíte přemýšlet nad tím, zda-li se jedná ještě o hrané divadelní drama, nebo už o životní příběh dvou hlavních herců. Ano, v konečném důsledku je sice vše jen film a za vším nakonec naskočí závěrečné titulky, ale aspoň ten malý názkak toho, že se hra může proplétat s životem, vždy ocením. (05.01.2009)

Úchvatné. Krásné. Tak umělé a stylizované a přitom tak opravdové. Nejsem přílišný poeta, ale když jsem po skončení tohohle filmu vyšel ze sálu a kamarádi se mě ptali, co tomu říkám, neměl jsem slov. A vážně jsem chtěl umět tančit jako Antonio Gades - konečně nějak říct Té Pravé, jak moc jí miluji! Skvělá režie, byť pravda trochu zpochybněná občas nechtěně vtipným castingem a lehce teatrálním herectvím (o to tady ale vlastně jde, ne? Právě v té všudypřítomné stylizaci je klíč - všichni hrajeme divadlo a současně jsme jen uzlíčky nervů). Fascinující Escamillova kamera a skvělá choreografie... Tak to bývá, když klasiku objevíte pozdě! (08.05.2007)

Nejlepší tanečnice nemusí být Carmen - ta totiž je svou postavou, žije TEN příběh. Z toho vyplývá jeden z oblouků - stárnoucí dokonalá tanečnice musí naučit všechny své finesy nikoliv lepší, ale carmenovatější soupeřku. Souhlasím s Saurou, který ústy hlavního hrdiny odsuzuje tradiční ztvárnění Carmen v kostýmech ("Neumím dělat klasiku" - a odchází z podia, kde se producíruje tradiční kostýmovaná Carmen). Aby hra žila, potřebuje inovaci, převedení věčného tématu do současnosti, do reality - A to Saura zvládl dokonale. A dále z filmu čiší radost tvorby - radost umělce z vytváření nové interpretace. Kdo nezažil, nepochopí. (20.12.2008)

Rok 1983 v kinematografii mj. jako rok možná největších perel tanečního filmu? ...a za mě může být, tahle Carmen mě hodně nadchla, podobně jako již mnohem dříve (i opakovaně) viděná Tančírna, i když každý z těch dvou filmů mě zároveň dostal jinak. Pojmout adaptaci slavné opery, resp. baletu ve stylu série navazujících zákulisních zkoušek bylo velmi poutavé, všechny ty taneční, zkušební a předváděcí scény, ať už za doprovodu tleskotů, kytar nebo puštěných árií oplývaly úžasně autentickou atmosférou, že mě od první chvíle provázel pocit sledování čehosi výjimečného. Ten film může místy působit jako dokumentární záznam zkoušek, Carlos Saura však na pozadí tohoto dění a během leckdy velmi krátkých "meziscén" a pronesených dialogů rozehrává stále patrnější napětí, mistrovsky ho postupně vnáší i do více tanečních čísel a poslední půlhodina přináší nejedno excelentní vyvrcholení, kdy se děj zkoušené baletní opery a reálný příběh mezi tanečními umělci začnou stále více prolínat či doplňovat a nejeden taneční souboj nebo naopak souhra uprostřed hromadné taneční i divácké sešlosti podtrhují krásně gradovaný umělecký zážitek. Na základě pár dávnějších zkušeností s panem režisérem jsem to nečekal, ale dneska mě Carlos Saura jednoduše dostal do kolen! [90%] (19.04.2024)

Pořád nic... jen další pozvánka na zkušební hodiny, při kterých dojde k osobním techtlím s následným přechodem k mechtlím, docela nešťastně zakompovaným do nosného příběhu, a co hůř - bez vášně, bez katarze. Dál už je to o podmračených ksichtech, dupání, trhání hlavou a obstarožních tanečnících... no dobře, ještě o dvou opravdu působivých tanečních scénách. S povděkem tak lze kvitovat už jen osvěžující přítomnost Laury del Sol, svou živočišností a jiskrou vynahrazuje pohled na ty strhané, věčně nasupené rašple, vyskytující se ve velkém především v první části - Krvavé svatbě. A přitom Carmen - taková sázka na jistotu... Hádám, že se musí obracet v hrobě, spolu s Bisetem, každý ve svém, přirozeně... (18.02.2015)