Ať žije republika

Výborný film, ale zajímala by mne jedna věc - proč je tady uvedeno, že stopáž je 132 minut, když na většině platforem má film stopáž maximálně 128 minut. 

Česká televize se neuvěřitelně vytáhla s uvedením tohoto skvostného filmu pana Kachyni; nahrál jsem si jej a díval se na něj aspoň 10x. Jedním slovem úžasné, že ho komáři strčili do trezoru, to se nedivím, tohle ztvárnění války nebylo podle jejich ideologie. K filmu samotnému nelze dodat nic jiného,než že je skvělý, líbil se mně jak malý Olin, tak i další čs. herci-např. V. Muller nebo G. Valach, poznal jsem i J. Karlíka. Tento film si zaslouží jednoznačné hodnocení a méně než 5 nelze.

Viděl jsem tenhle film po dlouhé době.Měl jsem možnost to shlédnout koncem 60.let.Dává nám nahlédnout do nádherného vnímání malého kluka hrozných věci kolem konce 2.války.Děsívé obrazy čecháčkovského hurávlastenctví s krásnou poetikou snů malých dětí.Ale taky zlobu, které jsou děti velmi dobře schopné a navzájem se jí dokáží častovat..A to, co vidí u dospělých je v tom jen utvrzuje.Mírné zlidštění ustupujících nebo prchajících německých vojáků vedle byzantských či mongolských praktik sovětských vojáků.Stejně tak počínání sovětského vojáka, která se snaží zachránit Olina.No kdoví, co z toho bylo fantazií, a co realitou.Snad tohle byl důvod, proč film na tak dlouho zmizel v trezoru.A to rázné vypořádávání se s tzv.kolaboranty.No hrůza! Ale film je krásný.

Podle mne nejlepší film K.Kachyni. Chodil jsem na to kde se dalo, i po vesnických kinech v okolí. Pomohl mi v tzé době seznámit se nejen s panem Kachyňou, ale krátce jsem si psal i s představitelem Olina. A jedna vzpomínka: Když jsem na to šel podeváté, koupil jsem si lístky na odpoledne i na večer. Poměrně dlouhý film končil před osmou a tak jsem z východu rovnou zamířil zpět do sálu. Za sebou jsem uslyšel povzdech uvaděčky:"Bože, on na tu blbost jde ještě jednou" Ano, je pravda, že někteří lidé nepochopili sny, poetiku a střídání představ a snů malého Olina jim připadalo být nepřehledné. Dost často jsem slyšel u odcházejích diváků podobné nelichotivé připomínky, což mi dost vadilo. Mým neuskutečněným přáním zůstalo podívat se na místa, kde se točil a jednu dobu jsme se dokonce na jižní Moravu chtěl odstěhovat, abych si užil té skvěle zpodobněné krajinné poezie. A tak tento film patří k mým nejmilejším dodnes.