V pasti času

Dopředu jsem o filmu nic nevěděl, a tak jsem se nechal zlákat scify názvem a kapitánem Kirkem v prvních scénách filmu. Pozor na to, je to past. Od té chvíle je to nedokoukatelná strašlivost sama, kde nejsou sympatické postavy, není zajímavý jiný svět a kde je vše tááák dlouhé. Já si raději z čirého nezájmu šel v polovině číst noviny. (02.01.2019)

Opravdu docela dosti zajímavý film! Je v něm hluboké poselství, které už mnoho z nás tuší, o metafyzickém boji dobra a zla, který se odehrává v srdcí jeden každého z nás. A též o možnosti cestovat kamkoliv do Vesmíru skrze 4. dimenzi (odkazy na hyperkrychli a červí díry, opravdu fascinující!) Konečně i Hollywood začíná ukazovat lidem, jak to tady celé funguje, že k mezigalaktickému cestování není potřeba vymýšlet a zlepšovat nějaké technologie a fyzické přístroje (to je slepá ulička, ale většina vědců v reálném světě jde bohužel stále touto materiálně-kvantitativní cestou), ale že stačí jen naladění mysli a správná frekvence (frekvence lásky) a mohou se dít zázraky i ve fyzickém světě! Forma filmu je bohužel dělaná na míru pro americké teenagery (vč. líbivé a jednoduché pop hudby a trochu kýčovitých kostýmů) + film je poplatný stávajícímu trendu, kdy "musí" být zastoupeny všechny rasy, a tudíž nejvyšší zástupkyně světla je černoška.. Ale celkově jsem fakt nadšená, že se takovéto filmy točí. Něco se opravdu na světě mění z hlediska duchovního rozvoje lidstva, a takovéto filmy jsou toho důkazem! (Viz i teď Aquaman či dříve Atlas mraků nebo Avatar aj.) I když na 2.str. je podle stávajícího dost žalostného hodnocení vidět, že běžný uživatel holdující masové kultuře na něco takového ještě není zcela připraven. (05.03.2019)

Mně se líbí, jak se velkolepě píše, že je to podle knižní předlohy. Tohle jestli totiž mělo nějakou předlohu, tak leda omalovánky Hurvínka, protože představovat si takhle film já, podám si dobrovolně žádanku k Chocholouškovi. Všechno se tady tváří důležitě jak anténa na Žižkově, přitom když tenkrát pejsek s kočičkou pekli dort, muselo to proti tomuhle úletu roku být na Michelinskou hvězdu. (Banff, Kanada) (20.03.2018)

Tento snímek je tak trochu oříšek. V rámci žánru se uvádí, že jde o snímek dobrodružný/rodinný/fantasy, s čímž se dá i tak nějak ve výsledku ztotožnit, přesto jsem ale hned při závěrečných titulcích začal hned přemýšlet, pro koho je tento snímek vlastně skutečně určený. Děti to nemají šanci pochopit, pro „týnejdžry“ je to málo zábavné a pro dospělé zas až moc infantilní, takže užít si to vlastně nemá vážně kdo. Co se tedy nedá této podívané určitě upřít, je nesporná originalita a nápaditost v jednotlivých scénách, především tedy ve vizuálních momentech ze světů „za hranicemi fantazie“, kde tedy skutečně dostali prostor a možnosti především trikový experti, a nutno podotknout, že se vyřádili poměrně slušně. Jinak ale už příliš netuším, co ještě pozitivně zmínit. Zápletka je fakt divočina, ze které jsem byl pořádně vykulený, ovšem v ne v tom dobrém slova smyslu, chvíli mi to přišlo strašně ujetý, chvíli hrozně náročný, chvíli úplně trapný, celkově ale bohužel především nefunkční. Zábavnost a spád měli kolísavé výkyvy, atmosféra a napětí se tvůrcům naprosto vymkla z podkontroly a s postavami to bylo vůbec nejhorší, neboť přes jistou sympatičnost a v podstatě i výraznost jsem si k žádné z nich nedokázal najít po celou dobu cestu, na což pak doplatila i působivost veškerých emocí, které též musím označit za zoufale chladné. Ovšem přes všechny tyto výtky nemohu zároveň ani tvrdit, že by mě tento snímek vůbec neoslovil, jen prostě úplně nevím, jak s výsledným dojmem z něj mám naložit. Každopádně, abych mohl tuto podívanou vůbec někomu doporučit, to by musela mít zcela jinou kvalitu a pojetí, takto ji mohu označit tak akorát za mírně podmanivou podivnost, po které velmi brzy neštěkne ani pes. (17.03.2019)

Tento film mě přinutil pochybovat o tom, zda jsem již na tyto filmy starý či ne. Vždyť přece mám rád pohádky, nové kouzelné světy a věci, které nedávají tak úplně smysl. Tak proč jsem z tohoto filmu na vážkách? Zneklidnilo mě snad moderní pojetí pohádky, kdy se již do Never-never landu nechodí pomocí začarované skříně, ale za pomocí nějakých těch teorií o čtvrtých rozměrech (pojem tesseracting)? Vylekaly mne tři podivné Bohyně se skvělými jmény, které jsou sice jako nápad zajímavé, ale jejich vizuální provedení místy působí jako prostá odpověď "Ano" na otázku "jak si přejete vypadat?"? Jsem snad znepokojen příliš kýčovitým zjevem některých nejmenovaných planet? A nebo si prostě v duši uvědomuji, že děj je i na dětskou pohádku neskutečně slabý a poselství křičící z filmu na všechny strany působí účelově a směšně. Jistě, film má skvělé části a velmi dobré nápady, ostatně za to dávám hvězdičky, ale celkové provedení jednoduše není dobré. (05.10.2020)